V novém výzkumu vědci objevili, že třetina ptačí populace zimující v pevninské části USA pravděpodobně do jara nepřežije. Ale proč?
Drozd stěhovavý odlétá ze svého hnízdiště v kanadském Montrealu, riskujíc svůj život na cestě dlouhé 2 500 km, aby mohl strávit zimu na Floridě, ve West Palm Beach. Ještě více vyčerpávající je cesta tangary šarlatové, která letí přes 4 300 km z Dartmouthu ve státě Massachusetts, do Cali v Kolumbii.
Každý podzim, miliardy podobných ptáků, jsou drozdi nebo tangary, putují do subtropického či tropického pásu, aby unikly nepříznivým podmínkám zimy. Velká část z nich se však už nikdy nevrátí. Jejich pouť skončí úhynem způsobeným přirozenými vlivy, jakými je nepřízeň počasí či predace, ale i z důvodů nepřirozených, jako jsou ropná odkaliště, volně se pohybující domestikované kočky nebo kolize se skleněnými plochami. Vědcům z Cornell Lab of Ornithology se poprvé podařilo získat odhad, kolik je těch méně šťastných, kteří se už jara nedočkají. Díky sledování nočního tahu od roku 2013 na radarových mapách, měření jeho rozsahu a vkládání dat do speciálně sestaveného softwaru, dokázali vypočítat kolik ptáků se pohybovalo – a nebo nepohybovalo – napříč sledovaným územím. Výsledky naznačují obrovský pokles 2,6 miliard ptáků mezi podzimní a jarní migrací. Přestože druhy zimující v USA mají kratší podzimní migrační trasu, trpí každoročně mnohem větší ztráty, než ptáci zimující v tropech, naznačujíc tak, že severněji zimující ptáci čelí přes zimu mnohem většímu nebezpečí.
Je to však skutečnost, která se v budoucnu zcela jednoznačně změní, tvrdí vedoucí výzkumu a migrační expert, Adriaan Dokter. Zatímco rozvoj v Jižní Americe poroste, počet nedotčených biotopů bude klesat, což bude mít za následek stále menší množství ptáků, kteří se zde rozhodnout zimovat. Sušší a teplejší podmínky ovlivněné klimatickými změnami cestu k tropickému rovníku pravděpodobně ještě více zkomplikují. Je třeba plánovat dopředu, tvrdí Dokter. Skrze ochranu tropické přírody a snižování nebezpečí antropogenních pastí můžeme výrazně podpořit pravděpodobnost přežití miliard ptáků při jejich cestě na jih a zpět.
Množství ptáků, které se na podzim přesouvá ze severu na jih se liší dle kontinentu. Pouze zlomek jedinců se po hnízdní sezóně rozhodne zůstat v pevninské části USA, avšak ne tak malý zlomek, aby bylo v USA na zimu úplně vymeteno. Dokter říká, že podobný vzorce je možné pozorovat v Eurasii, kde migranti putují ze Sibiře do Evropy a z Evropy do Afriky.
Putovat velkou dálku má své výhody. Tropy poskytují mírnější podmínky a bohatší potravní zdroje. A tak přestože je samotná cesta na jih velmi náročná, má tropický ráj pozitivní vliv na kondici zimujících jedinců, kteří jsou pak lépe připraveni na životně důležité období hnízdění.
Kratší migrační trasy znamenají obecně méně útrap. Druhy, které stráví méně času při přesunu čelí méně rizikům v průběhu migrační poutě. Nevýhodou rychle zvládnutého tahu jsou však tvrdší podmínky zimy, které výrazně zvyšují míru úmrtnosti. Rozsáhlá urbanizace a další vlivy lidské činnosti nakládají na ptáky přečkávající zimu další nesnáze, které mohou číslo výsledných ztrát ještě více navýšit.
Avšak život převáží smrt. Aby se populace severně zimujících ptáků vyrovnali s vysokou mortalitou, vyvedou v průběhu hnízdní sezóny více mláďat. Většina mladých ptáků sice nepřežije podzimní migraci, ale jejich vysoká čísla výrazně podpoří populaci příslušného druhu před tím, než nastane v průběhu zimování její „obrušování“.
Text a překlad: Martin Vlk Mrňous
Úvodní foto: Frank Vassen
Zdroj: Audubon.org
