Současně se změnou porostu v krajině některých amerických států se změnila také píseň, kterou si strnadci bělokorunkatí (Zonotrichia leucophrys) namlouvají samičky. V původně pustých oblastech vydávali strnadci mnohem vyšší tóny než dnes, kdy se na těchto místech rozrostla vegetace. Změna, kterou krajina prošla za posledních 35 let, přiměla ptáky k pomalejšímu a hlubšímu zpěvu, jenž je v zarostlém prostředí zřetelnější. „Je to poprvé, co se podařilo dokázat, že se ptačí zpěv může změnit v souvislosti s rychlými změnami prostředí,“ řekla bioložka Elizabeth Derryberryová, která jako první zaznamenala tento jev. Svůj výzkum vedla na základě nahrávek zpěvu strnadců, pořízených kalifornskou Akademií pro vědecký výzkum na patnácti různých lokalitách v sedmdesátých letech minulého století. Tyto záznamy Derryberryová porovnala s novými nahrávkami ze stejných míst a dala je do souvislostí s fotografickou dokumentací. Derryberryová zjistila, že ptačí zpěv zůstal stejný v těch oblatech, kde nedošlo k žádným vegetačním změnám, ale ve všech ostatních nabral na hloubce a zpomalil se. Na hustěji zarostlých místech totiž hluboké tóny méně rezonují a jsou proto lépe slyšet. Nejenže samičky takový zpěv preferují, ale také mladí strnadci dospělé jedince snáze napodobují a po zvládnutí celého repertoáru mají větší šanci na úspěch u samiček.
Převzato z magazínu 100+1 zahraničních zajímavostí
Zbytek celého článku k přečtení: stoplusjednicka.cz
Foto: Wikipedia commons /CC BY 3.0
