Klimatická změna ovlivňuje migraci ptáků v jižním Norsku

AVIFAUNA Publikováno 20.9.2019

Sdílení

Aktuální výsledky výzkumu migrace ptáků z ptačí stanice v jižním Norsku ukazují, že 30 vybraných stěhovavých ptáků přilétá o více než čtyři dny dříve než v roce 1990. Pravděpodobnou hlavní příčinou je změna klimatu. Současně byl počet odchycených ptáků ptáků v roce 2018 jedním z nejnižších v historii výzkumu, což ornitologové přičítají vlivu extrémního tepla a sucha.

Hlavní trendy pro rok 2018, který byl charakteristický extrémním teplem a nízkými srážkami během jara a počátkem léta, ukazují, že početnost z 54 druhů ptáků zahrnutých do standardního výzkumu na stanovištích ptáků v Jomfrulandu a Listě byla výrazně podnormální. V Jomfrulandu byla počty odchycených ptáků dokonce nejnižší od začátku monitoringu v roce 1990. Jarní i podzimní odchyty na ptačí stanici Jomfruland byly spíše podprůměrné. Na podzim byly počty ptáků až o 63% nižší než obvykle a zároveň nejnižší v celém sledovaném období. Na ptačí stanici Lista byl jarní odchyt v normálu, zatímco podzimní počty ptáků byly přibližně o 16% nižší než průměr. Vzhledem k tomu, že mladí ptáci tvoří většinu podzimních odchycených ptáků podzimních na kroužkovacích stanicích, svědčí to o nízkém přežití mláďat, jak naznačují i údaje za rok 2018 z centra Ringmarking v muzeu Stavanger.

Husa velká patří mezi druhy, které jsou schopny pružně reagovat na rychle se měnící podmínky. Foto Lukáš Kadava

Jaro a léto 2018 byly extrémně teplé a nakonec i suché. U několika druhů ptáků přizpůsobených spíše vlhkým a chladným stanovištím, mohlo počasí působit negativně na množství potravních zdrojů a tím i nižší produkci mláďat. Například teplo mohlo mít za následek předčasné líhnutí hmyzích larev, což mohlo vést k „nesouladu“ mezi přístupem k potravě a rozmnožovacím obdobím několika druhů ptáků. Je pravděpodobné, že tyto faktory stojí za nízkými počty kroužkovaných ptáků na podzim roku 2018. Fenologický index ukazuje, že zhruba 30 vybraných stěhovavých ptáků v období 1990 – 2018 uspíšilo svůj přílet o 4,1 dne. Přílety v roce 2018 byly až o 0,6 dne časnější, než se očekávalo, tj. 4,7 dne dříve, než byl průměr v roce 1990. Mezi druhy, které přilétaly dříve, patří zejména husa velká či pěnice černohlavá, které uspíšily přílet o 15,1 a 11,5 dní. Pěnice hnědokřídlá a vodouš šedý rovněž přilétali dříve, o 8,2 a 7,2 dní. Ukázalo se, husa krátkozobá uspíšila návrat téměř o měsíc dřív .

Přílet řady druhů vykazuje úzkou korelaci s teplotou a je tak velmi pravděpodobné, že dřívější přílet souvisí se stále teplejším podnebím, a to jak místně, tak globálně. To je také závěr rozsáhlé vědecké studie nedávno zveřejněné v časopise „Ecological Indicators“, který obsahuje údaje z norských kroužkovacích stanic. Prognózy vědců v oblasti klimatu pro nadcházející období předvídají stále větší dopad na migraci ptáků a jejich populace. Jak ukazují údaje z kroužkovacích stanic, řada druhů se přizpůsobuje teplejšímu klimatu, jak nejlépe umí. Extrémnější počasí rovněž může mít také velký vliv na populace ptáků. Horké a suché léto 2018 to jasně ukazuje.