Tichý soumrak na lesní pasece, který je náhle přerušen kvorkáním přeletující sluky, je jedním z nejkrásnějších a nejmagičtějších okamžiků, které lze v naší přírodě zažít. Sluky lesní (Scolopax rusticola) jsou vpravdě tajemným lesním druhem našeho bahňáka s velmi specifickou a charakteristickou hlasovou aktivitou doprovázející svatební lety. Sluka obývá různé
druhy lesa od nížin až po horská prostředí. Od března do července samečkové obletují za soumraku a svítání svůj okrsek těsně nad korunami stromů, podél okrajů pasek, či lesních průseků. Pro sluky je typická zavalitá silueta, široká křídla a dolů směřující dlouhý zobák. Mimo typického „kvorkání“ je znám i hlas „slučí pískání“.
Mapa hnízdního rozšíření sluky dle mapování ptáků v letech 2014 – 2017. Foto https://birds.cz/avif/atlas
Sluky žijí skrytým a relativně málo známým způsobem života poblíž lesních mokřadů, za potravou létají zejména v noci, hnízdí až dvakrát ročně s nenápadným hnízdem na zemi v lesním prostředí a mláďata může dokonce přenášet v letu. Přestože sluk lesních u nás může přibývat, výsledky aktuálně skončeného atlasového mapování tomu nenasvědčují. Avšak spíše než výrazný aktuální úbytek sluky lesní je pravděpodobnější možností, že monitoringu sluky lesní nebyla v rámci nedávno skončeného celostátního mapování ptáků věnována taková pozornost. Nejasné a často protichůdné trendy početnosti sluky lesní a odhadované množství 2 000 – 4 000 „párů“ hnízdících v ČR, jsou důvodem pro monitoring sluk, který právě začíná pod patronací Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků (SVOB) při ČSO.
„Rádi bychom podrobně zjistili, jak je to u nás s plošným i výškovým rozšířením, početností, výběrem hnízdního prostředí, hlasovou a hnízdní aktivitou v průběhu večera i v průběhu hnízdní sezóny u sluky lesní. Nalezení odpovědí na výše nastíněné otázky nebude možné bez zapojení a pomoci široké ornitologické veřejnosti, která v rámci zajímavého, zábavného a jednoduchého monitoringu s využitím faunistické databáze Birds může významně přispět k našemu poznání tajemné sluky lesní, “ říká koordinátor monitoringu Vojtěch Kubelka.
Základem terénního monitoringu je hodinové sledování sluk, tzv. „slučí hodinovka“ začínající přesně 10 min před západem slunce na jednom bodě, který si pozorovatel sám vybere podle
svého uvážení v jakémkoliv lesním prostředí. Večerní „slučí hodinovku“ provede pozorovatel na stejném bodě v průběhu sezóny min 5×, každý měsíc od března do července. Do databáze Birds.cz pak zanese své výsledky (včetně negativních). Blíže o metodice ZDE. Pojďte zmapovat sluky. V sázce není nic jiného, než krásný a jedinečný zážitek v přírodě!
Sluka lesní. Foto John Harrison / https://www.jjharrison.com.au/
Zdroj: Kubelka et al. 2019: Slučí hodinovka – zapojte se do monitoringu hlasové a hnízdní aktivity sluky lesní (Scolopax rusticola) v ČR! Vanellus 13: in press.
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Jason Thompson
