Sedlo Rašovka – aneb vyražme pozorovat migraci!

Jednou z překážek, které leží stěhovavým ptákům v jejich cestě na zimoviště, jsou hory. Pokud nejdou obletět, tak k jejich překonání ptáci volí tu nejschůdnější (či lépe nejslétnější) cestu. Jedním z takových míst jsou horská sedla. A nemusí se přitom jednat o věhlasná sedla v Alpách, či naše nejznámější Červenohorské sedlo v Jeseníkách. Pro ptáky jsou totiž atraktivní i menší terénní zlomy regionálního významu. Jedním z nich je sedlo Rašovka.
S maximální výškou přes tisíc metrů se jihovýchodním směrem kolem Liberce táhne masiv Ještědu. Nad obcí Šimonovice se nachází sedlo Rašovka, kde hřeben relativně rychle padá. V nejnižším místě sedlo má 560 m.n.m. a po cca jednom kilometru se terén začíná opět zvedat. Pro táhnoucí ptáky představuje Rašovka nejschůdnější a často využívanou cestu.
Pozorování migrujících ptáků na Rašovce je opravdu jednoduché a zároveň jde o skvělý zážitek. Stačí jen sedět a koukat se severním směrem a čekat, co k nám přiletí. Pozorování na tomto místě je zatím v plenkách, nicméně už teď můžeme směle prohlásit, že se jedná o výborné místo. Potvrzuje to například pozorování z nedávného Festivalu ptáků, kdy bylo během jediného dopoledne pozorováno přes 13 tisíc ptáků. Nejčastěji sedlo využívají holubi hřivnáči, pěnkavy obecné i jikavci, drozdi všech čtyř druhů, čížci a další pěnkavovití, nebo třeba skřivani polní i lesní, lindušky luční i lesní, či konipasi tří druhů. Nevšedním zážitkem je vždy pozorování druhů, které se do horského prostředí opravdu „nehodí“. Z této kategorie jsme se na Rašovce zatím setkali s kormorány, volavkami bílými či kachnami divokými. Uvedená data zatím vychází pouze z malého počtu pozorování, nicméně už teď dávají tušit, že na Rašovce můžete potkat opravdu cokoliv.
Datum už je relativně pokročilé, nicméně ještě zhruba měsíc ptačího tahu je před námi. Vyražte tedy na Rašovku si tu skvělou migraci taky užít! Přiložená mapka zobrazuje body, odkud je pozorování nejlepší.
A pokud to máte daleko, zkuste vyhledat podobné místo ve svém okolí. Pomůže (ideálně plastická) mapa a vcítění se do těla migrujícího ptáka. Pak už stačí jen odhadnout, kudy je nejpříjemnější letět. Napomoci můžou také místa nazvaná „čihadla“ nebo „na čihadle“ apod.
Text: Jakub Hlaváček