Zapojte se do monitoringu sluky lesní
Spatřit sluku lesní (Scolopax rusticola), tohoto poněkud tajemného lesního druhu našeho bahňáka s velmi specifickou a charakteristickou hlasovou aktivitou doprovázející svatební lety, je v přírodě mimořádný zážitek. Sluka obývá různé druhy lesa od nížin až po horská prostředí v rámci celé ČR. Od března do července mohou zejména samečkové obletovat za soumraku a svítání během toku svůj okrsek těsně nad korunami stromů, často podél okrajů pasek, či lesních průseků s typickou zavalitou siluetou, širokými křídly, dolů směřujícím dlouhým zobákem a jedinečným hlasovým projevem: „kvorkáním“ i „pískáním“.
Přestože sluk lesních u nás může přibývat, výsledky atlasového mapování v letech 2014–2017 tomu nenasvědčují. Avšak spíše než výrazný aktuální úbytek sluky lesní je pravděpodobnější možností, že monitoringu sluky lesní nebyla v rámci současného mapování věnována taková pozornost. „Rádi bychom podrobně zjistili, jak je to u nás s plošným i výškovým rozšířením, početností, výběrem hnízdního prostředí, hlasovou a hnízdní aktivitou v průběhu večera i v průběhu hnízdní sezóny u sluky lesní. Nalezení odpovědí na výše nastíněné otázky nebude možné bez zapojení a pomoci široké ornitologické veřejnosti, která v rámci zajímavého, zábavného a jednoduchého monitoringu s využitím faunistické databáze Birds.cz může významně přispět k našemu poznání tajemné sluky lesní,“ říká Vojtěch Kubelka, vedoucí Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků při ČSO.
Základem terénního monitoringu je hodinové sledování sluk, tzv. „slučí hodinovka“ začínající přesně 10 min před západem slunce na jednom bodě, který si pozorovatel sám vybere podle svého uvážení v jakémkoliv lesním prostředí. Večerní „slučí hodinovku“ provede pozorovatel na stejném bodě v průběhu sezóny min 5×, každý měsíc od března do července. Do databáze Birds.cz pak zanese své výsledky (včetně negativních). Blíže o metodice ZDE. Pojďte zmapovat sluky.
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Jason Thompson / CC BY 2.0