Zemědělská krajina po aplikaci jedu na hraboše: pomohl Stutox snížení gradace hlodavců a jaký měl dopad na ptáky?

Obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy, dravci nebo zajíci, se podle mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivany Krškové nepotvrdily. Proti aplikaci jedu na povrch půdy loni protestovaly ekologické organizace. Rozhoz jedu na povrch země ústavu letos oznámili zemědělci 245 krát.

„Na základě sdělení Státní veterinární správy, státních veterinárních ústavů a České společnosti ornitologické byla otrava fosfidem zinku laboratorně prokázána u jednoho bažanta a jedné káně lesní. Zcela se tak potvrdil předpoklad, že při dodržení všech stanovených podmínek aplikace rodenticidů nedojde k hromadným otravám necílových živočichů, a to ani při výjimečném povolení aplikace rodenticidů rozhozem na povrch pozemků,“ uvedla mluvčí. Loňské přemnožení hrabošů se letos nebude opakovat. Populace hraboše klesly na úroveň odpovídající počátkům let, kdy hraboši nebyli přemnožení, sdělila v červnu. Loni ústav povolil rozhoz jedu proti hlodavcům na zemědělskou půdu. Ornitologové a další organizace upozorňovali právě na riziko otravy dalších živočichů.

Podle Vladimíra Melichara, který se věnuje profesně odborným posudkům v oblasti životního prostředí, populace hrabošů klesla přirozeně. „Po gradaci hrabošů většinou přijde pokles. Až na nějaké absolutní výjimky se tak děje minimálně řádově stovky let. Prostě takhle fungují, mají na tom založený populační cyklus. Tam, kde loni na jedné linii bylo za noc odchyceno 30 hrabošů, letos byli jeden či dva. Stutox je neekonomický, zbytečný a škodí zvířatům,” řekl Vladimír Melichar v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz (blíže ZDE).

Ne vždy také byli zemědělci se svými žádostmi o povolení aplikace jedu úspěšní. „Ve správních řízeních ve východních Čechách jsme se vyjadřovali ke všem třem žádostem o povolení aplikace přípravku Stutox II a všechny byly orgány ochrany přírody zamítnuty. Je tak možné, že ke snížení dopadu na ptáky a další necílové živočichy došlo i v důsledku zamítnutí požadavků zemědělců na relativně velkých územních celcích,“ říká Jakub Hlaváček z Východočeské pobočky České společnosti ornitologické.

ÚKZÚZ loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. „U dříve prezentovaných otrav necílových organismů nebylo možno plně prokázat, zda byl úhyn důsledkem otravy nebo jiných příčin,“ argumentuje však nyní Kršková.

Stát následně přešel na to, že se může jed aplikovat individuálně v oblastech, kde jsou hraboši přemnožení. Zemědělci ale museli ústav o aplikaci jedu informovat. Většinou z 1210 oznámení bylo aplikací jedu do nor v dávce do dvou kilogramů na hektar (848 případů), 117 krát se pak aplikoval do nory ve zvýšené dávce do deseti kilogramů na hektar, zbytek pak právě přímo na zem rozhozem.

Poštolka obecná jako specialista na hraboše je dalším ohroženým druhem v případě aplikace jedů v krajině. Foto Lukáš Kadava

Zdroj: TZ Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, 15. 7. 2020 / Text a titulní foto: Lukáš Kadava