Aratingové kropenatí v Sao Paulu olizují cement na stěnách budov
Již pětadvacet let létají každý den ráno na jednu z výškových budov v Tatuapé, okrajové čtvrti brazilského Sao Paula, hejna aratingů kropenatých. Přidržují se na cihlách a olizují cement, do kterého stavební dělníci použili jílovitou půdu s minerály a dalšími látkami. Jde o podobný „liz“ jako jílovité stěny v Amazonii proslavené velkými hejny arů, amazoňanů či amazónků. Ti na ně přilétají pojídat jíl, který jim pomáhá neutralizovat toxiny z nezralých plodů, které pojídají. Stejnou funkci plní i speciální cement na budově v Tatuapé, píše web Ornithomedia.com. Podle něj ptáky může přitahovat i zvláštní vůně pryskyřice, která byla použita na omítce budovy.
Jíl nepomáhá papouškům pouze neutralizovat toxiny (např. kofein a tanin), ale přispívá také k mechanickému drcení semen v žaludku a pomáhá absorbovat základní minerály a stopové prvky, jako je sodík a vápník. Aratingové kropenatí objevili budovu v Sao Paulu v polovině 90. let minulého století a od té doby se jí drží. Přilétají vždy o půl šesté ráno a v různě velkých hejnech setrvávají až do páté odpoledne, kdy přelétnou na blízké stromy, kde hřadují a poté nocují. Jednou zde ornitologové napočítali až 200 ptáků najednou, na které se sjíždí podívat zvědavci z celého města. Místní lidé nedají na papoušky dopustit, někteří ale používají špunty do uší, aby je křik aratingů brzy ráno nebudil. Někteří lidé nazývají stavbu „domem aratingů“. Ptáci za celou dobu nijak nenarušili fasádu domu, takže je patrné, že pouze olizují cement a cihly. Největší počty aratingů se na budově objevují mimo hnízdní období. Podle místních ornitologů je pro ně stěna výškové budovy bezpečná, proto si ji oblíbili. Mnohem riskantnější by bylo olizovat cement z nízkých zídek nebo dokonce ze země, kde hrozí útok predátora nebo člověka. Někteří vědci míní, že aratingové si o cihly také obrušují zobáky. Fasádu domu majitelé každé tři roky renovují pomocí pryskyřice. Aratingové kropenatí se do Sao Paula přestěhovali z jihovýchodní Brazílie a adaptovali se na život ve velkoměstě. Velice rychle zjistili, že zde lépe naleznou potravu, bezpečné úkryty i hnízdní dutiny a lépe se ochrání před dravci.
Převzato z magazínu Ararauna
Zbytek celého článku k přečtení: ararauna.cz