Parte v češtině, polštině a němčině o vyhynutí tetřívka zaplnilo nedávno hřebenové cesty v Krkonoších. Je to nejapný žert nebo smutná informace o konci vzácného ptačího druhu v českých horách? Ani jedno není správně. Na trase od Harrachova až po Sněžku je sám rozmístil student Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem Vojtěch Hepnar z Horního Lánova. Je to výhradně jeho aktivita. Přiznává, že formou pohřebního oznámení a umístěním na frekventované turistické cesty chtěl vzbudit rozruch a upozornit na svízelnou situaci tetřívka. Tomu vzhledem k rapidně ubývajícímu počtu samců opravdu reálně hrozí vyhynutí, i kvůli chování některých návštěvníků hor. Podle údajů národního parku zmizelo za posledních čtyřicet let z krajiny osmdesát procent tetřívků. V níže položených oblastech České republiky už neexistují, vyskytují se pouze v Krkonoších a Jizerských horách, Krušných horách, Šumavě a Boleticích. Při posledním mapování zoologové napočítali v české části Krkonoš 74 samců. Na Pomezním a Dlouhém hřebeni zmizely mezi roky 2011 a 2017 dvě třetiny tokajících ptáků. Správa KRNAP o záměru Vojtěcha Hepnara vůbec netušila. „Na parte s tetřívkem jsme s kolegy narazili v terénu náhodou, sám jsem si ho všiml na rozcestníku u Památníku obětem hor. Myslel jsem, že za tím stojí polští kolegové. Ředitel polského krkonošského národního parku KPN Andrzej Raj mi ale odpřísáhl, že oni parte nerozmístili a naopak podezírají nás,“ přiznal ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Vojtěch Hepnar z Horního Lánova je dvacetiletý student 1. ročníku Fakulty umění a designu na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v ateliéru skla. Zaměřuje se na experimentální tvorbu, jeho soubor váz s originálním designem vystavovaly galerie v Paříži, Bruselu a Mnichově. Tetřívkovo parte rozmístil během noční horské túry z Harrachova na Sněžku.„Cílem bylo upozornit návštěvníky Krkonoš na výskyt a především úbytek samečků tetřívka obecného. V Krkonoších zbývá už jen 74 posledních kusů. Tímto tempem tetřívek v Krkonoších brzy vyhyne. Úmyslem bylo dostat lidem do podvědomí, že svým bezmyšlenkovitým chováním ohrožují život vzácného druhu krkonošské přírody,“ vysvětlil Hepnar, co ho vedlo k takové aktivitě a nezvyklé formě pohřebního oznámení. Píše o tom Krkonošský deník.
Zobrazit zdrojový článek
Výsledky nové studie vědců z organizace British Trust for Ornithology (BTO), který byla aktuálně zveřejněna v časopise Journal of Applied Ecology ukazují, že umělé vypouštění bažantů a orebic pro účely lovu, má přímý vliv na početnost ptačích predátorů. Odhaduje se, že každoročně je na britském venkově vypuštěno zhruba 50 milionů hrabavých ptáků, což je číslo výrazně vyšší než v jakékoli jiné evropské zemi. Souběžně je prováděno také přikrmování vypuštěných ptáků, úpravy jejich stanovišť a v místech, kde dochází k vypouštění, jsou stavy dravců kontrolovány a krkavcovití ptáci regulováni.
Je nepochybné, že některé aspekty řízeného managementu zvěře v krajině mají pozitivní vliv na lokální biodiverzitu. Avšak dopady vypouštění zvěře byly doposud zkoumány jen málo a obecně vypouštění nepůvodních druhů může mít za následek negativní ovlivnění populací místních druhů. Ať již zvýšenou konkurencí o potravní zdroje, změnami biotopů, možností infekcí či změny ve vztahu dravec – kořist.
Výsledky studie ukazují pozitivní asociace mezi výskytem hrabavých druhů ptáků a růstu populace několika dravců, patřících mezi generalisty (tedy dravců nespecializujících se na určité úzké spektrum kořisti), včetně kání a krkavcovitých ptáků. Pokud vypuštění hrabaví ptáci umožňují zvyšování početnosti dravců, dochází pak ke změnám dynamiky ve vztahu predátorů ke kořisti v oblastech, kde se vyskytuje větší množství vypuštěných ptáků. Tyto změny mohou mít negativní důsledky na jiné ptačí druhy – vysoký predační tlak je jednou z příčin klesajícího populačního trendu bahňáků – například čejek, vodoušů či kolih.
„Teze, že vypouštění bažantů či jiných hrabavých může zvýšit počty dravců, samozřejmě není nová, nicméně teprve náš výzkum naznačuje, že vypouštění ptáků určených primárně k lovu může ovlivňovat populace dravců na celostátní úrovni. Vypuštění ptáci mohou být samozřejmě pouze jedním z několika faktorů, které ovlivňuje početnost predátorů, naše práce však zdůrazňuje, že je třeba lépe pochopit dopady umělého navyšování biomasy, které je výrazně vyšší, než jaká je produkována v přirozených přírodních podmínkách,“ řekla autorka studie Dr. Henrietta Pringle.
Důkladné poznání vlivů vypuštěných hrabavých na ty ptačí druhy, u nichž je predace klíčovou záležitostí pro vlastní přežití, je důležité pro zodpovězení otázky, zda regulace počtů vypouštěné pernaté zvěře může být účinným nástrojem ochrany přírody. Dobrým výchozím bodem by bylo zajistit povinnou evidenci vypouštěných ptáků a počet ulovených dravců, uvádí vědci.
Portrét bažantího kohouta. Foto Lukáš Kadava
Zdroj: https://www.birdguides.com/news/pheasant-releases-associated-with-predator-increases/
Překlad: Lukáš Kadava
0
Netradiční dopravní značky, které řidiče upozorňují na labutě přecházející vozovku, byly instalovány u silnice vedoucí kolem rybníka v Prostějově-Drozdovicích. Prostějovská radnice chce pomocí dopravního značení a ochranného plůtku snížit riziko, že labutě či jejich mláďata při přecházení silnice skončí pod koly projíždějících automobilů. „Loni jsme bohužel o labutí rodinku přišli. Letos jsme jim proto chtěli co možná nejvíce zajistit soukromí pro výchovu mláďat. Proto ten mini plotek, který zabraňuje vstupu do jejich rodinného prostoru. Protože si rodinka našla cestu po silničním přechodu do Kolářových sadů, rozhodli jsme se, že na místě necháme osadit také dvě dopravní značky,“ sdělila včera primátorova náměstkyně Milada Sokolová.Výstražné dopravní značky s vykřičníkem a cedulí s nápisem „Labutě na silnici“ budou u přechodu pro chodce v těsném sousedství rybníka instalovány po dobu hnízdění labutí. Kolem rybníka v Drozdovicích byly navíc rozmístěny tabule, které veřejnost informují o škodlivosti krmení vodního ptactva. Píše o tom Ekolist.cz.
0
Skorec vodní (Cinclus cinclus) je velmi zajímavý druh pěvce. Zejména proto, že svou kořist získává téměř výhradně pod vodou. Za svou kořistí se potápí do horských bystřin a potoků. Skorec se pomocí křídel potopí zhruba do půlmetrové hloubky, tam běhá opět za vydatné pomoci křídel po dně a zobákemodhrnuje kamínky, nebo je odhazuje nožkami a sbírá kořist. Tou jsou především bezobratlí živočichové. Jeho početnost lze pozitivně ovlivňovat instalací vhodných polobudek.
V zimních měsících 2007/2008 bylo instalováno 35 hnízdních polobudek pro skorce vodní na tocích říčky Bělé, Zdobnice a Divoké Orlice na území CHKO Orlické hory. Od sezony 2012 byl počet těchto hnízdních příležitostí doplňován na současných 84 ks (ke konci roku 2018). Budky byly zpravidla instalovány pod mostky (58 ks) přímo na jmenovaných tocích nebo jejich bočních přítocích nejčastěji na stěnu mostů nad vodou. Část budek byla umístěna na kmeny doprovodných dřevin (18 ks) nebo na skálu, skruž či stěnu nad vodou (8 ks). Hnízdícími páry skorce vodního bylo pod mostky obsazeno 16 budek (tj. 28 % budek pod mostky), na doprovodných dřevinách bylo obsazeno 8 budek (tj. 44 % budek na dřevinách) a na skalách, stěnách či skružích skorci zahnízdili ve 2 budkách (tj. 25 % obsazení těchto budek). V počátečních letech do r. 2011 nebylo obsazení budek systematicky sledováno a nedošlo tak k úplnému podchycení hnízdění ostatních ptačích druhů.
Skorci hnízdí v polodutinách v těsné blízkosti vody. Foto Jiří Bartoš / www.bartosphoto.cz
Text: Miroslav Dusík / Titulní foto: Luboš Vaněk / http://www.foto-vanek.cz/
1
Na britskou veterinární kliniku Tiggywinkles v Aylesbury přinesli náhodní kolemjdoucí zářivě oranžového ptačího pacienta. Seděl na kraji silnice a nemohl vzlétnout. Podle zábavního webu Mashable veterináři o přijetí neznámého exotického exempláře informovali na facebookovém profilu nemocnice. Brzy ale zjistili, že jde o obyčejného racka úplně pokrytého kořením, zřejmě kari nebo kurkumou. Podle kliniky byl racek kromě poněkud štiplavého zápachu zdravý a po koupeli ho vypustili zpátky do světa. Předtím ho ale ještě pojmenovali Vinny, po oblíbeném indickém jídle vindaloo. V Británii to není poprvé, co veteřináři zachraňovali racka po nehodě s kořením kari. Jak dřív informoval zpravodajský server Guardian, ve Walesu v roce 2016 spadl racek jménem Gullfrazie do sudu kuřecího masa tikka. Veterináři ho prohlédli a umyli, výrazná kari vůně mu ale prý zůstala. Píše o tom Rádio Wave.
0
Desítky dobrovolníků na Novém Zélandu odstraňují olověné části střech horských chat, které představují nebezpečí pro tamní ohrožené papoušky nestory kea. Jenom v letním období 2018/19 zrekonstruovala společnost Backcountry Trust více než 120 chat v oblasti novozélandských alpských zón. Šlo především o hřbety střech a olověné krovy, které keové zobáky ničí a nezřídka přitom polknou malé částečky olova. Silně toxický kov poté zůstává v těle papouška a pozvolna ho zabíjí. Při rekonstrukcích se olověné části střech nahrazují netoxickým materiálem a upevňují se tak, aby odolaly všetečným zobákům nestorů kea. V první sezóně se dobrovolníci soustředili především na menší horské chaty. „Začínáme také nahrazovat co možná nejvíce kompletních střech u menších chat, které renovujeme ve známých lokalitách výskytu nestorů kea. Nejedná se o významné materiální náklady, navíc tato práce zlepšuje vodotěsnost pokryvu střech a snižuje tak náklady na dlouhodobou údržbu chat,“ uvedla společnost Backcountry Trust na svém webu. Pro příští rok si organizace vytyčila cíl renovovat dalších 35 chat. „Stále je zde značný počet horských chatek, které potřebují zbavit olova a nahradit ho jinou krytinou,“ uvádí. Olovo představuje vůbec největší hrozbu pro nestory kea, jichž na Novém Zélandu přežívá zhruba jen pět tisíc. Píše o tom server Ararauna.cz.
0
Čápík Slávek z Bohuslavic u Trutnova je od čtvrtka naším, doufejme jen krátkodobým, pacientem. Díky kameře na hnízdu si mnoho diváků všimlo, že starý čáp přinesl mláďatům rybku s vlascem. Naneštěstí jedno mládě potravu sluplo a do dlouhého zbytku vlasce si zamotalo nohy. Rozhodování, zda zachránit zamotané čápě a riskovat nebezpečný seskok zbylých tří ještě nevzletných sourozenců, nebylo jednoduché. Zkušený ornitolog Petr Kafka to zvládl na jedničku. Dramatické chvilky na hnízdě, kdy největší mládě při kontrole hnízda odstoupilo až na samotný okraj, skončily happyendem. Zamotaného čapíka P. Kafka úspěšně snesl a zbývající tři si tak na hnízdě ještě pár dní mohou procvičovat křídla.
V pátek byl Slávek zrentgenován, miniaturní olůvko či obrtlík se již posunul za žaludek, vlasec pan veterinář vyjmul. Nyní se čapík láduje čerstvě nachytanými rybkami, aby se usnadnil průchod cizího tělesa. Jestliže vše půjde hladce, bude příští týden Slávek adoptován do čapí rodiny na naší záchranné stanici, jež má shodou okolností na den stejně staré mládě jako jsou ta v Bohuslavicích. Až čápata z Bohuslavic slétnou z komína a budou se potulovat poblíž, rádi bychom k nim Slávka připojili. Po předchozích zkušenostech z jiných hnízd se po takto krátké době členové rodiny poznají a mládě se úspěšně zařadí. Vlasce, provázky a jiné odpadky jsou narůstajícím problémem ptačích hnízd. Ne všechny mají kameru, aby se podařilo rychle zasáhnout. Slávek byl z vlasce vymotán na poslední chvíli, již se mu ostré vlákno zařezávalo do nohou a časem by mu je jistě amputovalo.
Čapík Slávek má nejspíš vyhráno, druhý rengen ukázal, že v sobě už nemá žádný kovový předmět, malý obrtlík prošel střevem, doufejme bez následků. Mláděti se na stanici daří dobře, deně zbaští 50 malých rybek. Méně radostnou zprávou byla informace od fandů bohuslavického hnízda, že dalšímu mláděti visí vlasec ze zobáku. Později už vlasec vidět nebyl, mládě tedy buď spolklo rybku i s vlascem nebo v lepším případě vše vyvrhlo. Každopádně na hnízdo už kvůli riziku předčasnému vyskočení mláďat nelze lézt. Píše o tom web ČSOP Jaro Jaroměř
0
Během prvních tří červencových dnů prostějovští strážníci odchytili sedm ptáků. Ve všech případech šlo o mláďata sovy a poštolky. „První opeřenec byl nahlášen prostřednictvím linky 156 v podvečer. Mladá sova ležela na zemi před školou na sídlišti Svobody. Další odchyt následoval po deseti minutách. Tentokrát se mládě poštolky nacházelo v okapu nemovitosti v Rejskově ulici,“ uvedla strážník Tereza Greplová. Za půl hodiny přijali strážníci další telefonické oznámení o nálezu zraněné poštolky. Tu následně oznamovatel dovezl na služebnu, kde ji strážníkům předal. Druhý den hlídka převzala od oznamovatelky dvě zraněná mláďata sovy. Další den strážníci vyjížděli na odchyt mladé sovy a poté i poštolky. „Všichni opeřenci byli předáni ochráncům přírody na Husově náměstí,“ dodala Greplová. Píše o tom web Prostějovské novinky.
0
Hnízdní sezóna sokolů 2019 na Broumovsku skončila. Celkem sedm mladých sokolů v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko v uplynulých dnech vyletělo z hnízd. „Letos evidujeme úspěšné vyvedení třech hnízd, to je oproti předchozím letům celkem dobrý výsledek“, řekl Petr Kafka, zoolog Správy CHKO Broumovsko. Zoolog sledoval, co se na hnízdech děje a mohl i lépe vyhodnotit neúspěchy pomocí fotopastí, které byly v blízkosti hnízd umístěné. „Na jednom z neúspěšných hnízd zaznamenala fotopast přítomnost kuny. Ta je poměrně častým predátorem sokolích hnízd“, dodal Kafka.
Téměř vzletné mládě sokola stěhovavého na hnízdě v Teplických skalách. Foto archiv Správy CHKO Broumovsko
Jinak tomu bylo v Adršpachu, kde se hnízdění nepodařilo. Sokolí samici totiž nalezli strážci na turistické cestě mezi skalami. Zvíře se nechalo jednoduše chytit a vypadalo to, že se vyhladovělý pták už několik dní pohyboval po zemi. „Sokolice se k nám dostala v poslední chvíli, už by déle v přírodě nepřežila,“ uvedla Alice Janečková ze Záchranné stanice pro zraněné volně žijící živočichy v Jaroměři. Samice se zřejmě zranila při nárazu. Často se sokolům stávají osudnými elektrické dráty, které při útoku na kořist přehlédnou a v rychlosti do nich narazí. V případě skalního města mohlo dojít ke střetu s jiným dravcem. Sokolice mohla také narazit na dron, který sokoli považují za predátora a snaží se ho od hnízda odhánět. Zraněnou sokolici se podařilo uzdravit a koncem května byla v dobré kondici opět vypuštěna do volné přírody. Na nohu dostala ornitologický kroužek, a tak její osudy bude možné i nadále sledovat. Přejeme jí, stejně jako dalším sokolům, hodně štěstí při překonávání nástrah, které na ně číhají.
Za pomoc při ochraně sokolů děkujeme pracovníkům záchranné stanice, strážcům a provozovatelům turistických okruhů skalními městy a zároveň všem návštěvníkům Broumovska za dodržování klidového režimu v blízkosti hnízdišť.
Zdroj: TZ CHKO Broumovsko, 21. 6. 2019 / Titulní foto: Kevin Cole / CC BY 2.0
0
Na rybníku v Želechovicích hynou labutě. Letos pět a možná jich bude ještě více. Poslední dvě z letošní snůšky jsou v péči záchranné stanice v Bílé Lhotě-Pateříně a život jednoho z nich visí na vlásku. Ochranáři jsou přesvědčeni, že ptáky někdo otrávil. Na místě našli zbytky rozmočené návnady. Na stejné místo vyjížděli na pomoc labutím i vloni. Na břehu našli mládě s ostříhanými křídly. Na to, že s mladými labutěmi není něco v pořádku, upozornil ochranáře jejich spolupracovník ze Šternberku, jenž pravidelně jezdí do Želechovic přikrmovat a pozorovat labutě. „V pátek volal, že se mu labutě nelíbí. Jedno si vzal domů a my jsme mládě ještě ten den převezli do záchranné stanice,“ popisoval Ondřej Csik, vedoucí pateřínské záchranné stanice. V pondělí odpoledne, když se přihnaly silné bouřky, přišla ze Želechovic další zpráva. Muž našel na rybníku otrávené mládě, které ještě žilo. „Nato volal, že je po něm. Když jsme přijeli v bouřce k rybníku, popadli jsme mrtvé mládě a posbírali zbytky rozmáčené návnady, která ležela u labutě. Museli jsme rychle pryč, nemohli jsme riskovat, že nás zabije blesk,“ líčil Ondřej Csik. Pět mláďat v tu chvíli ještě žilo. Dospělý pár byl v pořádku a podle ochranářů nejevil známky otravy. „V úterý tři mladé labutě uhynuly. Včera jsme jeli pro poslední dvě, z nichž jedno uhynulo na stanici a druhé ještě žije, ale jeho stav je špatný,“ ukazoval malátnou a pohublou labuť.Labutě prohlédl veterinář, který podle ochranářů potvrdil, že se jedná o otravu. Jed účinkoval postupně. Ochranáři se obrátili na odbor životního prostředí i obyvatele Želechovic. „Spolupracujeme s nimi a snažíme se ohlídat dospělé labutě,“ prohlásil Csik. Podle něj to není poprvé, kdy někdo zaútočil na Želechovickém rybníku. Na místě pomáhali labutím i vloni. Píše o tom Olomoucký deník.
0
-
Avifauna je nezávislý český online magazín zasvěcený fascinujícímu světu ptáků. Projekt vznikl za ochotné finanční podpory milovníků ptactva a funguje pod záštitou stejnojmenné neziskové organizace Avifauna z.s.
