Recenze: Moje ptačí knížka

Svenja Ernsten, Jana Walczyk: Moje ptačí knížka. Ptáci kolem nás od jara do zimy. Nakladatelství Kazda 2021. 37 stran. ISBN 978-80-7670-023-9

Knihu Svenji Ernsten s půvabnými ilustracemi Jany Walczyk vydalo v roce 2021 Nakladatelství KAZDA. Moje ptačí knížka přináší čtení pro zvídavé děti, které ví, že pozorovat ptáky je zábava. Najdou v ní mnoho zajímavostí ze světa malých opeřenců – dozví se, jak rozpoznat jednotlivé druhy, jak je pozorovat a krmit a co ptáci dělají v jednotlivých ročních obdobích. Svenja Ernsten se narodila v Berlíně. Vystudovala učitelství pro základní školy v Münsteru, kde posléze také vyučovala na základní škole. Dnes sama píše knížky pro děti, v nichž svým dvěma ratolestem vysvětluje svět kolem nás.

Knížka se jmenuje Moje ptačí knížka, vypadá docela hezky a v ní to vypadá docela hezky. Hlavně se mi líbilo, že uvnitř je napsáno, co je to za ptáky. Strašně se mi líbilo, že obrázky jsou velký a jsou dobře vidět. Nejvíc se mi líbí to, třeba ty obrázky, protože obrázky jsou vážně hezky zpracovaný. Obrázky jsou hezky namalovaný, taky se mi líbí, že si na obrázcích paní malířka dala záležet. Nejvíc se mi líbili ptáčci na krmítku.

Z knížky jsem se dozvěděla, že můžeme ptáčky pozorovat i na jiným místě než venku, třeba na balkonu nebo z okna. Naučila jsem se i nové ptáky, které jsem předtím neznala. Třeba stehlíka nebo brkoslava. Knížka vypráví že třeba o ptácích v létě, jak hnízdí, že se jim mění peří, třeba že konipas chodí podél břehů a hýbá ocáskem. Paní spisovatelka píše o ptácích, jak jedí, jak vypadají, co dělají. A někteří ptáci odlétají do teplých krajin, ale někteří nelétají daleko. To jsem také nevěděla. A někteří ptáci letí až do Afriky. Třeba čáp.

Chtěla bych, aby v knížce bylo víc stránek, abysme se o ptácích víc dozvěděli. Nebo by tam mohli připsat, že jsou i barevnější ptáčci, než který žijou u nás. A mohlo by tam být víc obrázků. Jedna knížka byla celá zaplněná skřítkama, chtěla bych, aby tahle knížka byla také víc plná ptáků. Docela se mi líbí, jak je knížka hubená, protože se dá líp unýst. Unesu ji jednou rukou. A když spadne, tak to málo bouchne.

Myslím, že knížka může být i pro mladší děti. Mamka ale dětem musí číst. Aby poznaly děti ptáčky, u obrázků je napsáno, co to je za ptáčka. Knížku jsem si četla hodně když byl večer, rozsvítila jsem si lampičku a když skončila pohádka a když jsem nemohla usnout, tak jsem si přečetla kousek knížky a tak jsem ji celou přečetla. Je to čtrnáctá knížka, kterou jsem celou přečetla. A je to první knížka celá o ptácích, kterou jsem četla.