July 1, 2025
Autor

AVIFAUNA



Rozcestník
Pták způsobil potíže na železnici v Německu
AVIFAUNA Publikováno 3.8.2020


Pták způsobil požár transformátoru, čímž zastavil provoz na nádraží v západoněmeckém Essenu. Opozdilo se 119 vlaků, dva spoje byly zrušeny a 36 jich bylo odkloněno. Pták neupřesněného druhu si včera vynutil uzavření nádraží, když přišel do kontaktu se zvlášť citlivou oblastí trakčního vedení a vyvolal požár a silný kouř. Na místo vyrazili hasiči. Kvůli incidentu musely být mezi Duisburgem a Dortmundem odkloněny dálkové spoje a zastávky v Essenu a Bochumi byly zrušeny. Podle německé policie byla první kolej uvolněna pro provoz už půl hodiny po nahlášení poruchy v sobotu odpoledne, poslední kolej až krátce před půlnocí. V součtu činila doba zpoždění vlaků 1496 minut.

Převzato ze serveru DenikN

Zbytek celého článku k přečtení: DenikN

Foto:  Wikipedia Commons


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
Ochrana hnízd čejek chocholatých na Vysočině v roce 2020
AVIFAUNA Publikováno 2.8.2020


Ochránci přírody z Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině v úzké spolupráci se zemědělci úspěšně zachraňují hnízdící čejky chocholaté v zemědělské krajině. Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) bohužel hnízdí často přímo na poli, což je pro ni mnohdy osudné. Patří tak mezi nejrychleji ubývající ptáky v České republice. Od roku 1980 zde došlo k poklesu početnosti o 80 %. Z některých našich oblastí čejky vymizely úplně. Ubývají však i na tradičních hnízdištích. Jako hlavní příčina úbytku se v současné době jeví intenzivní velkoplošné zemědělství.

Na Vysočině se rozhodli pomoci místním čejkám ornitologové a to ve spolupráci s místními zemědělci, kteří obdělávají pole, na kterých čejky hnízdí.  Od poloviny března objíždějí místní pole a s odstupem pozorují, zda někde nehnízdí čejky chocholaté. Využívají k tomu silné stativové dalekohledy. Hnízdo samo o sobě je velice nenápadné, dohledávají se tak pozorováním čejek na poli. Díky odstupu pozorovatele jsou takto hnízdící ptáci méně rušeni. Když se takové hnízdo podaří naleznout je označeno pomocí dvou dvoumetrových tyčí, které se umísťují 5 m před a za hnízdem ve směru polní brázdy. Informace o poloze hnízda se pak předává místnímu zemědělci, který se tak může při obdělávání půdy hnízdu bezpečně vyhnout. Pokud pro hospodaření využívá zemědělské dotace má to dokonce pak i za povinnost.

Díky této spolupráci zemědělců s ochranáři se tak podařilo zachránit na Vysočině více jak 30 hnízd čejky chocholaté. Nebýt této pomoci, řada z nich by byla zničena zemědělskou technikou při polních pracích.  Spolupráce s místními zemědělci se osvědčila. Podobným způsobem se pomáhá dalšímu ohroženému druhu zemědělské krajiny motáku lužnímu. Podobná spolupráce dobrovolných ochranářů se zemědělci probíhá i v některých jiných regionech.

Čejka chocholatá. Foto Jiří Bartoš / http://www.bartosphoto.cz/

Zdroj: TZ ČSOP 22. 7. 2020 / Titulní foto: Lukáš Kadava


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
Vydařená sezóna 2020 pro sýčka obecného v České republice
AVIFAUNA Publikováno 31.7.2020


Zejména díky dostatku hlodavců ohrožení sýčci obecní (Athene noctua) v sezóně 2020 vyvedli minimálně 95 mláďat, což je o třetinu víc než loni a také historicky nejvíce za dobu, kdy Česká společnost ornitologická (ČSO) detailně sýččí populaci sleduje. „Sýčci běžně mívají 3 až 5 mláďat, ale my jsme letos objevili 5 snůšek se 6 mláďaty a 1 snůšku se 7 mláďaty. Při kontrole budek jsme zjistili, že sýčci měli velké zásoby hrabošů. V jedné budce jsme jich napočítali dokonce 21. Sýčci ze silného hrabošího roku těžili opravdu významně,“ sděluje Martin Šálek, hlavní koordinátor ochrany sýčků z ČSO a Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Vývoj počtu celkově zjištěných mláďat (červená linie), počtu mláďat v našich budkách (zelená linie) a počtu obsazených budek (černý sloupec) sýčků v jádrové oblasti jejich výskytu v severozápadních Čechách v letech 2014-2020. Foto FB archiv Ochrana sýčka v ČR

Velký počet mláďat sýčků je potěšující, ale až v dalších letech se ukáže, jaký vliv měl letošní rok na celkovou populaci sýčků v Česku. Pomoci s tím mají i ornitologické kroužky. „Letos jsme okroužkovali 81 mláďat, což je historicky nejvyšší počet. Díky kroužku zjistíme, jak je daný sýček starý a kde se narodil a také, jak daleko od místa svého narození si našel nové teritorium,“ říká Miroslav Bažant, terénní pracovník ochrany sýčků z ČSO. Bohužel jen malá část mláďat sýčků se dožije následujícího roku, kdy už se může stát rodičem. „Tato malá sovička často umírá pod koly aut nebo v technických pastech, jako jsou napáječky pro dobytek, komíny, roury či sudy s vodou, kde se mohou sýčci utopit. V takových pastech hyne třetina sýčků, u kterých známe příčinu úmrtí,“ vysvětluje Bažant.

Ochránci sýčků letos sečetli 33 hnízdění, přičemž dvě třetiny z nich byly ve speciálních budkách a třetina v dutinách domů a jiných staveb. „Původně sýčci hnízdili v dutinách starých stromů. Teď už je najdeme výhradně v blízkosti lidí, většinou na farmách. Tam, kde sýčci jsou, pro ně vyvěšujeme speciální budky, které jsou bezpečné před predátory, jako jsou kuny a kočky. Letos v budkách sýčci vyvedli 71 mláďat, což jsou tři čtvrtiny ze všech zjištěných. To je ohromný ochranářský úspěch a také ujištění, že cílená ochrana sýčků má význam,“ říká Šálek. Hlavním důvodem, proč sýček ubývá z české krajiny, je intenzivní zemědělství a s ním spojený úbytek velkého hmyzu, kterým se sýček živí. Z naší dříve nejpočetnější sovy s desítkami tisíc párů je nyní sova nejohroženější, jejíž páry se počítají už jen na desítky. Aby ornitologové sýčky podpořili, chrání je přímo v terénu. Spolupracují s farmáři, domlouvají šetrnější hospodaření, na louky umisťují berličky, ze kterých mohou sýčci lovit, a na farmách vyvěšují budky a odstraňují nebezpečné technické pasti.

Jedno z 95 mláďat, který sýčci letos vyvedli v severních Čechách. Foto Ludmila Korešová

Zdroj: TZ ČSO, 28. 7. 2020 / Titulní foto: Jiří Hornek

Číst dále
0


Rozcestník
Ochrana motáka lužního ve Slezsku
AVIFAUNA Publikováno 29.7.2020


První prázdninový měsíc je pro mnoho lidí spojen se začátkem dovolené, s letními radovánkami a odpočinkem. Na partu ornitologů z Opavska, jmenovitě Dušana Boucného, Martina Miškovského, Patrika Molitora a Romana Pechníka však čeká brzké ranní vstávání, běh v obilí s mobilem u ucha, telefonáty se zemědělci a stavba ohrádek v polích mnohdy za doprovodu komáří společnosti. Zmíněná parta se totiž každoročně snaží nalézt a zachránit hnízda motáka lužního (Circus pygargus) hnízdícího na Opavsku výhradně v pšeničných polích.

Loňská sezona ve znamení přemnožení hraboše polního byla ojedinělá v počtu hnízdících párů, celkově jich bylo min. 45. Letos jsme však měli pochmurné myšlenky, jelikož květnové a červnové přívalové deště se na zdejší populaci mohly negativně projevit. Není to tak dávno, kdy vlivem dešťů zdárně nevyhnízdil v oblasti snad jediný pár. Naštěstí se naše obavy nevyplnily a moták lužní na Opavsku opět úspěšně hnízdí. Populace pravděpodobně nedosáhne loňského čísla, ale určitě se mu bude blížit. Chytřejší budeme až na konci hnízdního období. Každá sezona je něčím specifická, ta letošní je v oblasti ojedinělá termínem začátku žní. Zatímco loni byly žně na určitých místech o této době téměř u konce, letos sotva začaly. A to je pro motáka lužního jenom dobře. Na začátku července jsme totiž u některých hnízd viděli již poletující mláďata. Další nej je v počtu dohledaných hnízd díky úsilí zejména Martina Miškovského a Romana Pechníka. U těch, kde hrozí vysečení nebo jsou vystavena predaci, jsme po dohodě se zemědělci vystavěli ohrádky. Díky podpoře ČSOP v rámci programu Ochrana biodiverzity 2020 jsme po vzoru od kolegů z Polska zakoupili plotové dílce, které nám budou sloužit ke stavbě ohrádek i v dalších letech.

Převzato z webu Slezské ornitologické společnosti

Zbytek celého článku k přečtení: Slezská ornitologická společnost

Foto: Patrik Molitor


Číst dále
0


Rozcestník
Rybáři možná budou mít dál náhrady za škodu způsobenou kormoránem velkým
AVIFAUNA Publikováno 29.7.2020


Rybáři možná dostanou náhrady za škody, které jim na rybách způsobili kormoráni, i v dalších třech letech. Počítá s tím poslanecká novela zákona, podle něhož mohou rybáři uplatnit nárok na odškodnění za letošní a uplynulé dva roky. Vláda podle podkladů pro pondělní jednání tento návrh zřejmě neodmítne, i když proti jsou ministerstva financí a životního prostředí. Předlohu naopak podpořilo ministerstvo zemědělství. Podle něj kormorán velký patří mezi nejvýznamnější rybí predátory a jím působené škody na rybách jsou každoročně vyčísleny Rybářským sdružením ČR na zhruba 130 milionů korun. Novela o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy se výslovně vztahuje na škody způsobené kormoránem velkým. Za roky 2018 a 2019 měli rybáři nárok na stoprocentní kompenzaci prokázané škody, za letošní rok mají nárok na osmdesátiprocentní náhradu. V příštích třech letech by se náhrada měla vrátit na stoprocentní výši, což se nelíbí ministerstvu financí. Uvedlo, že loni vyplatilo náhradu ve výši 37,2 milionu korun, za první polovinu letošního roku pak už 34,2 milionu korun. Ministerstvo životního prostředí namítalo, že kormorán velký od roku 2012 není kvůli přemnožení na seznamu zvláště chráněných živočichů. Náhrady by tak neměl řešit zákon, ale „měly by být případně využity finanční nástroje patřící do působnosti ministerstva zemědělství v rámci podpory rybářského hospodaření“.

Převzato ze serveru Lidovky

Zbytek celého článku k přečtení: Lidovky.cz

Foto:  Jiří Bartoš /http://www.bartosphoto.cz/

 

 


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova  / Zajímavosti
Ve stanici v Makově se starají o vzácného pacienta: ústřičníka velkého
AVIFAUNA Publikováno 29.7.2020


Neobvyklého pacienta až z Polska hostí záchranná stanice v Makově. Na začátku týdne totiž přijali mladého ústřičníka velkého, ptáka mořských pobřeží živícího se, jak již název napovídá, mořskými měkkýši, červy a dalšími drobnými živočichy. Naštěstí si s sebou nesl „občanku“ a tak víme, kde se v Čechách vzal.

„Ústřičníka jsme odchytávali v Radomyšli na Strakonicku, několik dnů se pohyboval bez letu po městě a byl značně vyhublý. Po zveřejnění na FB se ozval pán z Polska, že je to „jejich“ ústřičník, kterého a další odchovali v inkubátoru – vejce odebrali kvůli hrozící povodni – a vypustili ho 11. Července“, zveřejnil na FB stránce makovské záchranné stanice její vedoucí, Libor Šejna. Ústřičník má totiž viditelný červený nožní kroužek s označením L2 a tak o jeho původu nebylo pochyb.

Polská organizace Fundacja Ptasie Horyzonty uvedla, že odebrali z důvodů povodní a zničení snůšek na řece Viszle 30 vajíček a v inkubátoru je odchovali. Mláďata naučili sbírat červy a různé breberky a postupně je vypouštěli. Toho makovského pustili 11. července u obce Kaliszany – Kolonia. Proto se prý také tolik nebojí lidí. Ústřičníci jsou tažní, a proto se výjimečně objeví také ve vnitrozemí, tedy i v ČR, stejně jako tento konkrétní jedinec. Polské ornitology samozřejmě osud jejich „L-dvojky“ zajímá a do Makova poslali další instrukce. „Dle přání ho máme vypustit v místě s větším množstvím ústřičníků, což asi bude problém…“, uvádí trochu pobaveně Libor Šejna.

Mladí odchovaní a značení ústřičníci vyuštění na řece Viszle. Video: Fundacja Ptasie Horyzonty

Zdroj: TZ ČSOP 23. 7. 2020 / Titulní foto: archiv záchranné stanice Makov


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
Polní mokřady jsou oázy pro ptáky. Deštivé počasí vrací vodu do krajiny
AVIFAUNA Publikováno 27.7.2020


Díky bohatým srážkám v posledních týdnech se na celé řadě míst jižní Moravy objevily polní mokřady. Objevují se nepravidelně na orné půdě ve vlhkých obdobích a po určité době vysychají. Je na ně vázána celá řada zvláště chráněných druhů živočichů i rostlin. Aby je mohli lépe chránit, ornitologové z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (JMP ČSO) aktuálně polní mokřady mapují a žádají o spolupráci veřejnost.

V současné době se lze setkat s desítkami polních rozlivů roztroušeně na území od Uherskohradišťska po Znojemsko, přičemž na mnoha místech se mokřady znovu objevily po několika suchých letech. „Přítomnost vody přitahuje i mnoho druhů ptáků, například konipasy luční nebo celou řadu bahňáků jako jsou vodouš rudonohý, kulík říční nebo pisila čáponohá. Kromě toho lze v polních mokřadech nalézt i některé ohrožené druhy rostlin, které pak rostou na vlhkých místech i po postupném vyschnutí mokřadu,“ říká Jan Sychra, předseda JMP ČSO.

Polní mokřady využívají rádi během migrační zastávky i jespáci bojovní. Foto Lukáš Kadava

Voda se v jinak vyprahlé krajině jižní Moravy objevuje po vydatných deštích i díky paměti krajiny. „Mokřady vznikají tam, kde je člověk kdysi zničil. Jsou to například místa v blízkosti řek, jejichž charakter dodnes dovoluje rozlivy nebo komunikaci s okolní krajinou. Bohužel situace s většími i drobnými toky na jižní Moravě takovou obnovu krajiny nedovoluje. Řeky jsou většinou napřímené, zahloubené a nekomunikující s okolím. I v současném deštivém počasí, kdy má celá řada řek a potoků zvýšenou hladinu, zůstává kvůli jejich neustálému zahlubování v kombinaci s údržbou meliorací plošně odvodňující jihomoravskou krajinu, většina území suchá,“ vysvětluje Sychra.

Kromě toho, že vysychavé polní mokřady jsou útočištěm mnoha vzácných druhů, významně přispívají k příznivému regionálnímu mikroklimatu a zadržování vody v krajině. „Jejich ochrana by měla kromě vhodného managementu krajiny zahrnovat především spolupráci státu a zemědělců zabezpečující zachování těchto cenných biotopů, mimo jiné i formou finančních kompenzací za ztížené nebo omezené hospodaření,“ říká Přemysl Heralt z JMP ČSO.

Za úvahu stojí také úpravy na tocích, které by umožnily větší rozliv vody do krajiny mimo zastavěná území v době velkých srážek a jejich postupné zasakování a odpařování bez trvalého zatopení takových ploch. Nivní louky a lužní lesy v nivách Moravy a Dyje by dokázaly jistě pojmout značné množství přívalových srážek. Odborníci z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické polní mokřady mapují a žádají o pomoc i veřejnost. „Pokud byste takovýto biotop vzniklý po deštích, případně i se zajímavými ptáky, znali, pošlete nám o tom informaci. Nejlépe s uvedením nejbližší obce a souřadnic lokality. Jen mapováním těchto biotopů lze totiž do budoucna zajistit i jejich ochranu v součinnosti se zemědělci,“ říká Sychra.

Polní mokřad. Foto Lukáš Kadava

Zdroj: TZ ČSO, 24. 7. 2020 / Titulní foto: Lukáš Kadava


Číst dále
0


Rozcestník
44. ročník kroužkování ptáků na Řežabinci začal
AVIFAUNA Publikováno 26.7.2020


Desítky druhů ptáků mohou lidé vidět při akci Acrocephalus u Ražci na Písecku. Poblíž rybníku Řežabinec tam začal 44. ročník kroužkování ptáků. Acrocephalus je latinský název pro rod rákosníků, jenž má v této lokalitě nejčetnější zastoupení. ČTK to řekl ornitolog Jiří Šebestian.Podle něj má akce význam z několika ohledů. „Z vědeckého hlediska například sledujeme změny u ptáků. Zjednodušeně řečeno středověký člověk měřil v průměru 150 až 160 centimetrů a v současnosti lidé měří 180 centimetrů. Stejně tak se v průběhu doby mění i podoba ptáků, mají například jiné ocasy nebo křídla,“ uvedl.

Dodal, že další rozměr akce je edukační. Akce Acrocephalus trvá 10 dní a za její histoiii ji absolvovala řada dětí, z nichž se následně stali ornitologové nebo přírodovědci. „Ale i těm ostatním pomáhala vybudovat vztah k přírodě,“ řekl Šebestian. Akce Acrocephalus začala před více než čtyřmi desítkami let na řadě míst Evropy. Postupně se jejich počet snižoval a kontinuálně bez přestávky tradice pokračuje jen v Ražicích. „Na některých místech to úplně zaniklo, jinde to na čas přerušili a pak se k tomu vrátili,“ řekl. Veřejnost může kroužkování ptáků sledovat ode dneška každý den od 06:00. Ornitologové poukazují na to, že největší šance k sledování ptáků je právě v ranních hodinách. „Na tu šestou hodinu nám v historii přišlo vždy jen pár lidí. Ale i pozdější čas je dobrá doba na to, aby veřejnost viděla zajímavé druhy,“ řekl Šebestian. Dodal, že loni za 10 dní dorazilo na akci 1200 lidí.

Převzato ze serveru Ekolist.cz

Zbytek celého článku k přečtení: Ekolist.cz

Foto:  Lukáš Kadava


Číst dále
0


Rozcestník
V Bretani kavky poškozují úrodu. Zemědělci chtějí zdejší populaci chráněných ptáků regulovat
AVIFAUNA Publikováno 26.7.2020


Francouzští zemědělci vytáhli do boje proti kavce obecné. Ptáci se totiž přemnožili v Bretani, kde farmářům způsobují velké škody. Zemědělci chtějí populaci kavek snížit. Ochránci zvířat ale proti tomu protestují a argumentují tím, že jsou ptáci chránění. „Na poli jsou už od půl šesté ráno a vydrží tam až do noci. Je to hrozné. My se tady dřeme, abychom něco vypěstovali, a všechno je zničené. Nic tu není,“ ukazuje Patrick Vidélo. Farmaří na 30 hektarech půdy. Na poli v bretaňském departmentu Cotes-d’Armor pěstuje kukuřici. Kavky mu zničily skoro celou úrodu, a to i přes to, že se je snaží zahnat strašáky i plynovými děly. Vidélo televizi France 2 řekl, že kvůli ptákům přišel o úrodu v hodnotě 40 tisíc eur tedy v přepočtu přes milion korun. Podobné ztráty mají i jeho kolegové. „Krkavcovití nežerou stébla kukuřice. Ta jen vytrhnou, sežerou semena a celá rostlina pak zůstane na poli. Je to velká škoda, kukuřice už neroste. Je to konec,“ upřesňuje pro televizi France 3 zemědělec Julien Gremaud. Podle bretaňské agrární komory kavky za posledních deset let farmářům způsobily škody v přepočtu přes 80 milionů korun, a to ve dvou departmentech Cotes-d’Armor a Finistere.

Není to normální. Kavky žerou ptáčata ostatních druhů, což není dobré. Nežádáme jejich vyhubení, ale regulaci jejich populace,“ zdůrazňuje Charles David z bretaňské agrární komory. Kavka obecná se v Bretani rozšířila z Velké Británie. Kvůli dostatku potravy se ptáci rychle rozmnožili. Boj o úrodu je pro farmáře o to složitější, že je kavka chráněným druhem. K jejímu odstřelu je proto potřeba povolení. Zatímco zemědělci chtějí populace ptáků snížit, ochránci zvířat proti tomu protestují a tvrdí, že jsou nutné hlubší změny ve způsobu hospodaření.

Převzato ze serveru IRozhlas

Zbytek celého článku k přečtení: IRozhlas.cz

Foto: Jiří Bartoš /http://www.bartosphoto.cz/


Číst dále
0


Rozcestník
Moravským rybákům se daří: jejich početnost vzrostla pětinásobně!
AVIFAUNA Publikováno 25.7.2020


Silně ohrožených rybáků obecných na jižní Moravě výrazně přibylo. Ornitologové totiž pro ně v kraji budují umělé ostrovy, kde tento druh může hnízdit. O svá přirozená stanoviště rybák přišel. Potřebuje ideálně štěrkové naplaveniny bez vegetace, které jsou na regulovaných tocích řek vzácností. V rybníku Stolařka poblíž Bzence chovají rybáři kapry, díky vstřícnosti hospodářů teď ale k rybníku jezdí i ornitologové. A podle Gašpara Čamlíka jsou to většinou radostné výpravy. Ohrožení rybáci si jimi vybudované umělé ostrovy oblíbili. „Jsou to sudy, buď pozinkované, nebo plastové, na nich je postavená dřevěná plošina s ohrádkou, aby mláďata nevypadla,“ popsal Čamlík z České společnosti ornitologické.

Nebýt umělých ostrovů, elegantní bílý rybák s černou čepičkou a výrazným červeným zobákem by byl v kraji daleko větší vzácností. „Ostrovy nahrazují takové přirozené prostředí rybáků, protože jsou vázáni na plochy se strohou nebo žádnou vegetací, na štěrkové ostrovy, které vznikaly vlivem povodní na velkých řekách,“ vysvětlil Čamlík. Podobných konstrukcí už členové společnosti postavili v kraji dvanáct na sedmi stanovištích. Za posledních dvanáct let se tak populace tohoto silně ohroženého druhu v kraji zvýšila skoro pětkrát. Z 53 hnízdících párů v roce 2008 na loňských 236.

Převzato z webu České televize

Zbytek celého článku k přečtení: Česká televize

Foto: Wikipedia Commons


Číst dále
0