June 23, 2025
Autor

AVIFAUNA



Rozcestník
Sloupy vysokého napětí jsou stále hrozbou pro ptáky
AVIFAUNA Publikováno 6.4.2020


Kolem sloupů vysokého napětí se daří drobným zvířatům, ukázala studie. Naopak pro dravé ptáky bývají stožáry osudné. Její pouť sledovali ornitologové z celého světa. Samice raroha velkého totiž patřila k posledním svého druhu. Stejně jako další tři její sourozenci proto dostala na krk vysílačku a vědci mapovali každé její mávnutí křídly. Jenomže ne dlouho. Samička se jednoho dne odmlčela. Nikdo nevěděl, co se s ní stalo. Ornitologové se ji proto vydali hledat do terénu. Výsledek: „Místo živého ptáka s pokaženou vysílačkou jsme našli jen mrtvolku. Ležela pod sloupem elektrického vedení,“ vzpomíná na smutnou příhodu šéf České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Vzácného dravce, který k nám přiletěl až ze Slovenska, podle něj zabil proud. Pod stejným sloupem spolu s ním ležela ještě i jedna vrána a káně.

Sloupy elektrického napětí jsou v Česku pro spoustu ptáků doslova smrtící pastí. Podle Václava Hlaváče z Agentury ochrany přírody a krajiny zahyne na stožárech každoročně kolem 117 tisíc opeřenců. A to jen kvůli špatně zabezpečenému vedení. „Umírají navíc většinou pomalu kvůli rozsáhlým popáleninám a postupující nekróze tkání,“ přidávají členové ochranářského spolku Zvíře v nouzi. Další ptáci podlehnou dehydratací nebo jsou sežráni zaživa larvami hmyzu, pro které je ochromené tělo ptáka vítaným hodovištěm. Zákon už proto uložil distribučním společnostem, aby na své sloupy umístily kryty. Dal jim na to ale několik let firmy musejí tuto svou povinnost splnit nejpozději do roku 2024. Stovky sloupů proto stále zůstávají nezabezpečené. Třeba společnost ČEZ Distribuce prý prozatím stihla upravit jen asi šedesát procent svých sloupů. Zbývá zajistit okolo svou stovek stožárů. Časopisu Týden to řekl mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.

Ornitologové proto stále mapují terén a sčítají obrovské ztráty. Zaznamenávají přitom spoustu smutných ptačích příběhů. Ovšem nejenom to. Při jednom z podobných průzkumů si všimli i jednoho pozitivního jevu: zatímco samotné stožáry jsou pro zvěř skutečně smrtící, jejich okolí může být naopak pro další druhy životadárnou oázou. Ve své studii to podrobně popsal Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. V zanedbaných pásech kolem sloupů podle něj nacházejí útočiště hlavně drobní savci, polní ptáci a hmyz, které z okolní krajiny vytlačili zemědělci. Neobdělané kousky přírody pomáhají těmto tvorům přečkat hlavně zimu.

Převzato z Domažlického Deníku.

Zbytek celého článku k přečtení: Domažlický Deník

Foto: archiv Ústavu biologie obratlovců AV ČR


Číst dále
0


Rozcestník
Čápi na Hodonínsku už obsazují hnízda. S nízkou teplotou se vypořádají
AVIFAUNA Publikováno 6.4.2020


Hodonice na Znojemsku, Sedlec na Břeclavsku či Dubňany u Hodonína. U těchto obcí už lidé v posledních dnech viděli čápy bílé. „Jednoho jsem zahlédl na rybníku u Hodonína. A také kolegové je viděli, jak ve Skařinách krouží a klapou,“ uvedl vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích František Synek. Čápa na zasněženém hnízdě v Dubňanech zachytil fotograf Ondřej Ryška. „V duchu si musel vyčítat, že přiletěl z Afriky brzy. První k nám letos přiletěl ale už v půli března,“ sdělil Ryška. Ředitel České ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek potvrdil, že nastal čas, kdy čápi přilétají a obsazují hnízdiště. „Většina tady už je, ale ještě přilétají další. S nízkou teplotou se vypořádají. Vadilo by jim jen, kdyby se nedostali k potravě přes vysokou vrstvu sněhu nebo zamrzlou hladinu,“ vysvětlil.

Převzato z Hodonínského Deníku.

Zbytek celého článku k přečtení: Hodonínský deník

Foto: Ondřej Ryška

 

 


Číst dále
0


Nejnovější  / Ze zahraničí
Na Slovensku a v Maďarsku řeší masivní trávení dravců
AVIFAUNA Publikováno 6.4.2020


Otrava jedem. To je pravděpodobná příčina úhynu samice orla královského (Aquila heliaca), která byla nalezena 23. března 2020 v blízkosti obce Podolie v okrese Nové Mesto nad Váhom. V dalších dnech byly na lokalitě nalezeny desítky návnad (kadávery pravděpodobně napuštěné jedem), otrávené vejce, mrtvoly otrávených chráněných živočichů, lišek, koček či kun. Mimo orla královského bylo nalezeno i pět kání lesních.

Za poslední dva roky bylo na Slovensku odhalených více než 40 případů ptačí kriminality. Zahynulo více než 150 jedinců chráněných druhů ptáků. Foto Jozef Chavko /archiv RPS

Vzhledem k tomu, že se uhynulá zvířata nacházela v různém stupni rozkladu, patrně na lokalitě dochází k otravám už delší čas. Je také nanejvýš pravděpodobné, že řada otrávených zvířat se ani nenajde a skutečných obětí je mnohem více. „O nálezu komunikujeme s pracovníky Štátnej ochrany prírody, kteří přímo na místě poskytli součinnost policii a podali trestní oznámení. Orlí samici jsem kroužkoval 21. června 2019 jako jediné mládě páru na hnízdě v Považskom Inovci. Význam dravců je nevyčíslitelný – jsou důležitou součástí ekosystému, přináší nám obrovskou službu čištěním krajiny od uhynulých nebo nemocných živočichů a živí se druhy považovanými za zemědělské škůdce.  Někteří lidé však považují dravce doslova za potravní konkurenty a své nepřátele, neprávem je viní z nepříznivé situace stavu drobné lovné zvěře. Uchylují se k nelegálním aktivitám, nejčastěji pokládáním otrávených návnad či odstřelů,“ informuje Jozef Chavko z organizace Ochrana dravcov na Slovensku (RPS).

„Od začátku letošního roku je to minimálně šestý případ usmrcení ptáků v důsledku lidské činnosti, v pěti případech šlo o dravce. V únoru to bol například nález 5 uhynulých kání, dále samici orla mořského, která jevila příznaky otravy a přes snahu o záchranu uhynula,“ doplňuje Tomáš Veselovský z Ochrany dravcov na Slovensku.

Závažnou ptačí kriminalitu řeší také přímo na území Národního parku Hortbágy v Maďarsku. V průběhu března byly objeveny dva případy otravy na dvou různých místech. Na jeden případ upozornili návštěvníci parku, druhý byl nalezen strážci národního parku. Oběťmi se stali tři orli mořští a 16 kání lesních. Ředitelství národního parku Hortobágy, která je partnerskou organizací v aktuálně probíhajícím projektu PannonEagle LIFE  udělá maximum pro to, aby byly tyto případy prošetřeny a zároveň zvýší pohyb strážců v parku.

Nálezy otrávených dravců v Národním parku Hortobágy. Foto Tibor Juhász

Zdroj: TZ Ochrana dravcov na Slovensku, 27. 3. 2020

https://parlagisas.hu/en/content/severe-poisoning-case-3-white-tailed-eagles-and-16-buzzards-were-killed

Titulní foto: Dušan Marko


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
Samice orla skalního Tonička sedí na snůšce
AVIFAUNA Publikováno 4.4.2020


V celé Evropě dodnes hnízdí okolo 5.500 párů orlů skalních (Aquila chrysaetos). Vzhledem k tomu, že v české republice byl orel skalní vyhuben, probíhá od  roku 2006 repatriační projekt, jejichž hlavním cílem je navrácení původního, člověkem vyhubeného druhu orla do jeho přírodního prostředí. Výsledkem projektu Návrat orla skalního do České republiky jsou dva hnízdící páry, které jsou monitorovány na severní Moravě (blíže ZDE).

Jedním z vypuštěných orlů skalních je i samice, pojmenovaná Tonička, která má za sebou už pestrý životní příběh. Vypuštěná byla v srpnu 2011, v březnu 2014 však byla nalezena postřelená u v blízkosti obce Hukovice, v režijní honitbě Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, v těle měla nejméně 11 broků! V rehabilitaci na stanici Bartošovice byla až do srpna 2018, tedy více jak 4 roky, teprve poté ochranáři usoudili, že může být vypuštěna do volné přírody. Opatřena byla vysílačkou a následně tak mohou ochranáři pozorně monitorovat její pohyb.

Orlice Tonička zřejmě v pátek 13.3. 2020 zasedla na snůšku. Je to zhruba o 14 dní dříve než je u karpatské populace orlů skalních obvyklé, nicméně vzhledem k charakteru a průběhu zimy nic úplně mimořádného. „V téměř devíti letech tak má možnost poprvé hnízdit, jejím partnerem je cca čtyřletý samec, kterému jsme zatím nedali jméno. Hnízdní teritorium se nachází v relativně klidné lokalitě, bohužel spíše bohudík,  je hnízdo umístěné na jedli velmi dobře skryté a v zásadě se nedá fotografovat nebo jinak sledovat. Čeká nás ještě jednání se správci lesů, kde je hnízdo situováno, právě případné lesnické práce mohou průběh hnízdění velmi negativně ovlivnit. Tento orlí pár je v sociálním kontaktu s dalšími dvěma páry orlů skalních, které monitorujeme,“ říká vedoucí projektu Petr Orel. Ornitologové rovněž sledují ostatní dva páry, které zatím snůšku nemají, avšak v průběhu dubna bude situace již jasnější.

Petr Orel s orlicí Toničkou před jejím vypuštěním. Foto archiv ZO ČSOP Nový Jičín

Zdroj: http://csopnj.cz/aktuality/tonicka-sedi-na-snusce/

Titulní foto: Lubo Ondráško / http://www.luboondrasko.sk/


Číst dále
0


Rozcestník
Politická situace v Bolívii komplikuje plán na záchranu ary červenouchého
AVIFAUNA Publikováno 3.4.2020


Pouhých několik měsíců fungoval v Bolívii akční plán na záchranu ary červenouchého, endemického druhu papouška, který byl loni zařazen mezi kriticky ohrožené druhy v Červené knize IUCN. Bolivijské ministerstvo životního prostředí ho představilo loni v srpnu, ale již v říjnu došlo k jeho pozastavení kvůli politické situaci v zemi vyvolané protesty proti výsledku prezidentských voleb, v nichž opět zvítězil Evo Morales. Toho o měsíc později donutila armáda odstoupit a utéci ze země. Ochránci přírody od té doby očekávají, kdy bude moci být plán na záchranu ary červenouchého, který počítá s přímou spoluprací s občany žijícími v lokalitách výskytu papouška, znovu obnoven.

Plán počítá s vypracováním většího počtu vědeckých studií, podrobnějším monitoringem a sčítáním volně žijící populace arů červenouchých a rozvojem turistických programů zaměřených na birdwatching. Podle Josého Antonia Díaz-Luqueho, výkonného ředitele Nadace na ochranu papoušků Bolívie (CLB), nyní probíhají intenzivní jednání s bolivijským Centrem pro biologickou rozmanitost a genetiku a Generálním ředitelstvím pro zachování biologické rozmanitosti jednání o obnovení akčního plánu. „Jeho cílem by bylo vytvoření klíčového nástroje pro ochranu kriticky ohrožených druhů,“ vysvětlil Diáz-Luque serveru Mongabay.com. Plán by tak měl navázat na vyhlášení několika rezervací pro ochranu hnízdišť arů červenouchých. V celé Bolívii žije okolo 800 arů červenouchých. Nejdůležitější hnízdiště se nachází v oblasti Omereque, jež je od roku 2006 chráněna jako soukromá rezervace zřízená ornitologickou společností Asociación Civil Armonía (ACA) a třemi místními komunitami. Ornitologům se podařilo zabránit vybírání mláďat z hnízd a přesvědčit místní zemědělce, aby nestříleli ary, kteří jim ničí úrodu kukuřice.

Převzato z magazínu Ararauna

Zbytek celého článku k přečtení: Ararauna

Foto: Doug Janson  /CC BY-SA 3.0


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
Letos obsadili sokoli stěhovaví dvě nové průmyslové lokality
AVIFAUNA Publikováno 2.4.2020


Sokoli stěhovaví (Falco peregrinus) letos obsadili dvě nové průmyslové lokality. Jednou je bývalá výtopna v severočeském Proboštově patřící ČEZ Teplárenské a druhou lokalitou je Jaderná elektrárna Temelín. V prvním případě již samice sedí na vejcích, ve druhém se tokající pár teprve k zahnízdění chystá. „Tipoval jsem v Ústeckém kraji místa, kde by se mohli sokoli ještě objevit. Komín v Proboštově mi hned padnul do oka a co je hlavní, sokola jsem tam i zahlédl! Při druhé návštěvě lokality samec opět seděl na ochozu. Pak odletěl a po čase se vrátil s potravou, kterou předal partnerce a hned letěl na pravděpodobné hnízdo zahřívat vajíčka. Samice měla asi za patnáct vše v sobě, ale on ji nechtěl pustit na hnízdo. Třikrát ho chtěla vystřídat, pak si odletěla asi ještě něco lovit. Kolik mají vajec netuším, přímo na podlážku ochozu není vidět, ale podle jejich chování je jisté, že tam hnízdo s vejci je a že ho mají v kabeláži,“ říká ornitolog Václav Beran z ALKA Wildlife, o. p. s.

Jak si povede nově objevený sokolí pár na komínu v Proboštově, nelze podle něj předjímat. K zahnízdění si vybral kabeláž na prostředním ochozu, komín má „pouhých“ 130 metrů, takže relativní šance k vyvedení mladých tu je. „Co se týče lidí, v této fázi je jen zapotřebí, aby zachovali klid a pár nerušili při hnízdění. Ostatní už je věcí matky Přírody. Hodně bude záležet na počasí, tedy venkovních teplotách a jak se na těch kabelech podaří sokolům zahřívat vajíčka. Trochu se bojím, že jim zastydnou,“ neskrývá své obavy ornitolog. Doufá ovšem, že již na konci dubna bude kroužkovat mláďata.

Jaderná elektrárna Temelín. Budka pro sokola stěhovavého byla instalována v roce 2018 na nejvyšším ochozu ventilačního komína. Foto archiv ČEZ

Že bude mít ze strany vlastníka lokalit ČEZ Teplárenské sokolí pár klid je samozřejmostí. Od roku 2011, kdy byla v Elektrárně Tušimice umístěna na ochozu chladicí věže vůbec první hliníková sokolí budka v republice, nechala Skupina ČEZ na doporučení ornitologů z ALKA Wildlife instalovat další budky na komínech či chladicích věžích ve všech svých výrobních lokalitách. Všechna místa již mají za sebou opakující se úspěšná zahnízdění, takže světlo světa již spatřilo 83 „elektrárenských“ sokolů. Pouze v uhelných elektrárnách Poříčí a Dětmarovice a Jaderné elektrárně Dukovany mají zatím budky za domov poštolky. Letos poprvé se zřejmě do sokolího klanu začlení Jaderná elektrárna Temelín. „Kolega Štěpán Zápotočný tam pozoroval teprve tokající pár, jak poletuje kolem stometrového komína, na jehož ochozu je budka již třetím rokem. Pár se chová přesně tak, jak by se měl chovat těsně před zahnízděním. První hnízdění párů bývá často neúspěšné, ale pokud vše půjde jak má, každým dnem se mohou v budce objevit první temelínská vajíčka,“ říká Václav Beran. Pokud podle něj vše dobře v případě Proboštova a Temelína dopadne, stane se Skupina ČEZ hnízdištěm již devíti evidovaných sokolích párů.

Zdroj: TZ ČEZ, 27. 3. 2020 / Titulní foto: Greg Hume / CC BY-SA 3.0


Číst dále
0


Média  / Nejnovější  / Z domova
Nahlédněte opět do soví domácnosti online!
AVIFAUNA Publikováno 31.3.2020


Kalousi ušatí (Asio otus)patří u nás mezi poměrně hojné sovy. Přesto je jen málokdo zná – v noci je nevidíme a přes den využívají na stromech své dokonalé maskovací zbarvení. Tyto sovy si vlastní hnízda nestaví a využívají např. opuštěná hnízda vran nebo strak. Kalousi začínají hnízdit časně zjara, samice snáší nejčastěji 5 čistě bílých vajec a zahřívá je cca 28 dnů. Protože snáší vajíčka ve dvoudenních intervalech a na snůšce sedí od druhé vejce, líhnou se mláďata postupně a věkový rozdíl je na nich dobře rozeznatelný. Na termín zahájení hnízdění má vliv průběh zimy, dostupnost potravy a také stáří hnízdících ptáků.

Na Břeclavsku ale začali kalousi před lety využívat i budky, které původně ochranáři připravovali pro poštolky obecné. Projekt Českého svazu ochránců přírody v Břeclavi na webových stránkách www.budkyonline.cz detailně sleduje jejich život pomocí webkamery (psali jsme ZDE). Aktuálně si v těchto březnových dnech kalousi obhlížejí budku. Zajímavé je, že budku si prohlížela i poštolka obecná a puštík obecný.

„Zajímalo nás, jak vlastně hnízdění kalousů probíhá, vyrobili jsme jednu speciální budku s kamerou uvnitř. Druhá kamera snímá budku zvenku a díky tomu můžeme společně sledovat dění v budce i okolo ní,“ říká autor projektu Libor Opluštil. Živý přenos z hnízdění kalousů realizuje Český svaz ochránců přírody Břeclav již  třetím rokem. V roce 2018 vyvedli kalousi v budce 3 mláďata, v roce 2019 se jim podařilo vyvést 2 mláďata. Zajímavé bylo, že po kalousech stihly v roce 2019 v budce zahnízdit ještě poštolky obecné a ty úspěšně vyvedly 4 mláďata.

Souhrn loňského hnízdění kalousů si můžete prohlédnout zde:

Zdroj: https://www.budkyonline.cz/

Titulní foto:  Vincent van Zalinge


Číst dále
0


Nejnovější  / Z domova
V CHKO Pálava byl nalezen otrávený luňák červený
AVIFAUNA Publikováno 30.3.2020


Dne 5. března 2020 byl správě CHKO Pálava ohlášen mrtvého luňáka červeného v Sedleci. Výsledky vyšetření ukázaly, že byl otráven karbofuranem. Luňák červený patří mezi kriticky ohrožené druhy dravců, odhaduje se, že v Česku hnízdí jen zhruba 150 párů. Nález mrtvého luňáka červeného byl následně předán Policii ČR s podezřením na spáchání protiprávního jednání. Vzhledem k podezřelým okolnostem jsme jej odeslali na analýzu, která prokázala otravu karbofuranem.

Luňák červený. Oba druhy našich luňáků se primárně živí mršinami. Plní tak v přírodě důležitou sanitární funkci. Bohužel se také proto stávají častou obětí pytláků. Foto Tony Hisgett / CC BY 2.0)

Karbofuran je prudký, již dlouho zakázaný insekticid, jehož několik kapek dokáže zabít cokoliv živého. Bohužel je stále používán ke kladení otrávených návnad, které každoročně zabíjí desítky zvířat – zejména dravců, ale i lišek, kun, vyder a dalších. Karbofuranem otrávená návnada je samozřejmě nebezpečná nejen pro divoká zvířata, na která traviči míří, ale i psy nebo člověka. Pokládání otrávených návnad může být považováno za několik trestných činů, trestným činem je i usmrcení chráněného druhu. Během několika měsíců jde na Pálavě už o druhý případ nalezeného mrtvého ptáka. V únoru byly v bývalém lomu Perná u Klentnice nalezeny pozůstatky výra velkého. I zde okolnosti vedou k podezření na otravu, ale vzhledem ke stavu již nebylo možné provést rozbor a zjistit tak příčinu smrti.

V živé paměti je i nález mrtvého orla mořského u Hlohovce v dubnu 2016, kterému chyběly pařáty, a v těle měl přes 30 broků. Mrtvý pták neměl pařáty, by mohlo nasvědčovat tomu, že byl chycen do želez a následně zastřelen. Pytláci zabíjejí tato jedinečná zvířata především jedem, ročně jich tak zahynou desítky. Stát vynakládá nemalé úsilí na ochranu ohrožených druhů zvířat, pokud si však neporadí s pytláctvím, přijdou vynaložené finanční prostředky i energie  nazmar. Pracovníci Správy CHKO Pálava apelují na všechny, kteří by mohli mít informace vedoucí k nalezení viníků, o jejich oznámení na Policii ČR (tel. 158). V případě, že například na procházce narazíte na mrtvého dravce, se zvířetem nemanipulujte a volejte Policii ČR, případně nález oznamte i na Správu CHKO či Českou inspekci životního prostředí. Vyvarujte se i manipulaci s podezřelou návnadou, zabraňte kontaktu zvířat s návnadou.

Zdroj: http://palava.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/aktuality/v-sedleci-nalezen-lunak-cerveny-otraveny-karbofuranem/

Ilustrační titulní foto: Dušan Rak


Číst dále
0


Rozcestník
V CHKO Poodří mohou hnízdící ptáky ohrozit neukáznění návštěvníci
AVIFAUNA Publikováno 28.3.2020


Neukáznění návštěvníci, kteří i přes doporučení omezení pohybu, vyrazí na procházku do přírody, ruší právě hnízdící ptáky a zvěř. „Teď je jaro, začíná hnízdění a kladení mláďat a pokud se člověk dostane do míst, kde má zvěř klid a úkryty, tak je ruší. Nejvíce ohrožena je severní část Poodří,“ vysvětlil Jan Klečka ředitel správy CHKO Poodří. Chráněná krajinná oblast Poodří má nyní v terénu zvýšený počet pracovníků, kteří nejen provádí běžnou agendu, ale musejí kontrolovat a mnohdy i napomínat návštěvníky. „V souvislosti s tím, že je návštěvnost zvýšená, tak se právě i v rámci běžných pochůzek zaměřujeme více na komunikaci s veřejností, to znamená, že jsou vesměs upozorňováni, že ne nechovají, tak jak jsme čekali, že se chovat budou,“ doplnil Jan Klečka ředitel správy CHKO Poodří. V případech, že se i po napomenutí nechovají turisté ukázněně a pravidla nadále porušují, je na místě i udělování pokut. Ty návštěvníci rezervace dostávají nejčastěji za nepovolené vstupy a parkování na loukách a hrázích. „V případech, že domluva není možná, přistupujeme k udělování pokut. Jen za vstupy mimo prostory, kde je to povolené, za trhání, především teď česneku v současné době v přírodních rezervacích, pokud by to bylo v nějaké větší míře. Soustředit se budeme i na vjezdy, kterých je teď hodně,“ přiblížil Jan Klečka ředitel správy CHKO Poodří.

Převzato z webu Polar.cz

Zbytek celého článku k přečtení: Polar.cz

Foto: Lukáš Kadava

 


Číst dále
0


Rozcestník
V Zoologické zahradě a v botanickém parku v Ostravě přibudou nové ptačí budky
AVIFAUNA Publikováno 28.3.2020


Dolní Vítkovice (DOV) a Zoo Ostrava jsou dva největší turistické cíle v Moravskoslezském kraji. Přestože se na první pohled může zdát, že se obě instituce věnují dost odlišným tématům, opak je pravdou. DOV i Zoo Ostrava již řadu let úzce spolupracují, a to především na poli vzdělávacím a vzájemnou propagací. U nejnovější společné aktivity se jakýmsi prostředníkem nebo spojovacím článkem staly navíc i moravskoslezské školy. O jakou aktivitu se jedná?

Společnou aktivitou se stala výroba ptačích budek typu sýkorník žáky v dílnách Světa Techniky v DOV v rámci speciálního programu pro školní skupiny. Hotové budky následně poputují do Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Zde budou vyvěšeny, aby posloužily k hnízdění zejména drobným dutinovým ptákům, kterých žije v přírodním areálu poměrně velké množství. V posledních letech bylo v rámci projektu Biodiverzita v zoo vyvěšeno přes tři stovky nejrůznějších hnízdních budek coby náhradních stromových dutin. Nejvíce to bylo právě tzv. sýkorníků, tj. budek pro drobné pěvce, jako jsou sýkory, lejsci a další.

Zájem kolegů ze Světa Techniky vítáme, protože rozlehlý areál ostravské zoo pojme bez problémů další budky, navíc některé už po více než 10 letech pomalu dosluhují a potřebují vyměnit. Také oceňujeme přístup a preciznost při výrobě budek s lektory Světa Techniky. Stlouct budku by asi dokázal každý, nicméně dlouholeté zkušenosti nám ukazují, že budka musí splňovat určité parametry. Aby byla funkční a pro její obyvatele bezpečná, musí chránit hlavně před predátory. Také je třeba pamatovat na to, aby různým druhům ptáků byly nabídnuty odlišné typy budek odpovídající jejich hnízdním zvyklostem.

Převzato z webu ZOO Ostrava

Zbytek celého článku k přečtení: ZOO Ostrava

Foto: archiv ZOO Ostrava


Číst dále
0