Blíží se Global Bird Rescue, lidé budou pátrat po skleněných plochách, které zabíjejí ptáky

AVIFAUNA Publikováno 27.9.2019

Sdílení

Prosklené plochy v oknech nebo pláštích budov, ale třeba i na zastávkách hromadné dopravy nebo v protihlukových stěnách představují pro ptáky neviditelného zabijáka, který má ročně na svědomí jen v Česku odhadem milion ptačích životů. Nejen proto budou prvním říjnovém týdnu od 30. září do 6. října lidé po celém světě pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel v rámci akce Global Bird Rescue. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o skleněné plochy poskytnou ornitologům přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů.

Global Bird Rescue, kampaň pořádaná organizací FLAP Canada se snaží zmírnit následky kolizí ptáků s prosklenými plochami. Do akce se pod záštitou České společnosti ornitologické zapojí i lidé v Česku. „Mapovat ptáky zabité o skla může opravdu každý. Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když pak lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz,“ říká Lukáš Viktora, který se v České společnosti ornitologické problematice kolizí ptáků se skleněnými plochami věnuje.

Díky údajům z mapování získají ornitologové přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů. „Z dosavadních zkušeností při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných skleněných ploch víme, jak je důležité mít data, o která se můžeme opřít,“ říká Viktora.

Mezi ptačí oběti skleněných ploch přitom patří jak malí pěvci jako například červenka nebo sýkora, tak i větší draví ptáci jako je poštolka či krahujec. „V roce 2016 jsme zvolili ptákem roku červenku obecnou, častou oběť prosklených zastávek, abychom na problematiku upozornili. Naše pozornost se v průběhu let přirozeně rozšířila i na další rizikové plochy,“ dodává Viktora.

Odhady odborníků hovoří o milionu ptáků v Česku a jedné až dvou miliardách ptáků na celém světě, kteří každoročně zahynou po nárazu do skleněné plochy. Skleněné plochy lze zabezpečit tak, že je lidé pro ptáky zviditelní. Silueta jednoho dravce nefunguje. Nejdůležitější je zajistit, aby ptáci měli možnost včas si prosklených ploch všimnout a bezpečně se jim vyhnout. K tomu slouží například barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky s nejrůznějšími motivy. Na tvaru ani barvě nezáleží, musí být ale maximálně 10 cm od sebe a z vnější strany – jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět.