Bude bažant v naší přírodě skutečně vzácný zjev?

AVIFAUNA Publikováno 18.3.2018

Sdílení

Bažanta obecného (Phasianus colchicus) si ornitologická veřejnost doposud v přírodě prakticky téměř nevšímala. Bažant měl donedávna podobný status, jako kdysi koroptev polní, tedy druh naprosto běžný. Přesto i v ornitologických diskusích v posledních letech nelze přeslechnout, že nález bažantího hnízda, či slepice vodící mláďata se rovná již pozoruhodnosti. Ačkoli lokálně mají mnohem přesnější odhady místních populací myslivecká sdružení, také poslední mapování ptáků v letech 2014 – 2014 ukázalo úbytek obsazených kvadrátů a samozřejmě také kvadrátů s prokázaným hnízděním na celonárodní úrovni. Rozdíl je o to patrnější, srovnáme-li výsledky mapování v letech 1973 – 1977. V 70. letech minulého století bylo u nás loveno až 1,2 milionu bažantů, čísla po roce 2010 hovoří o ročních úlovcích bažantů pohybujících se v rozmezí 430 až 520 tisíc kusů, z nichž však absolutní většina pochází z voliérově odchovaných a vypuštěných bažantů. Taktéž odhady ornitologů již na přelomu milénia poukazují na 50% pokles oproti stavům z 80. let a nově vznikající Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR bude konstatovat bohužel další snížení početnosti.

Aktuální rozšíření bažanta obecného v ČR na základě mapování ptáků v letech 2014 – 2017 (stav k březnu 2018). Zeleně zbarvené kvadráty ukazují zjištěnou hnízdní přítomnost bažanta při mapování v letech 2001 – 2003. Foto www.birds.cz/avif/atlas

Myslivecká statistika z roku 2016 říká, že u všech druhů drobné zvěře dochází k postupnému mizení divokých populací, které jsou v případě bažanta obecného „úspěšně“ nahrazovány voliérově odchovanou a v různém časovém odstupu před lovem vypouštěnou farmovou bažantí zvěří. Problémem lovu uměle odchovaných a následně vypuštěných bažantů začíná být v mnoha případech etika lovu, kdy je lovena pozdě vypuštěná a nevyspělá bažantí zvěř. V místech s výskytem divokých populací by se uměle odchovaná bažantí zvěř vůbec neměla vypouštět.

Míra přežívání vypouštěných bažantů bude velmi nízká, ať již v důsledku střetu s automobily či vlaky, popř. jako snadný cíl predátorů. Ostatně byly myslivci popsány případy, kdy se káně lesní specializovaly na lov těchto bažantů. Rizikem podobných, v podstatě bizarních zážitků, kdy káně snadno uloví vzrostlého kohouta a zbylí bažanti okolo dravce trhajícího kořist čekají, aby zbytky svého druha spořádali sami, může být negativní náhled myslivecké obce na dravce.

Při pohledu na aktuální mapu rozšíření nelze přehlédnout prakticky vymizení bažanta z oblasti Vysočiny, Slezska či velké části jižních Čech. Početní stavy bažantů však klesají i v dalších Evropských státech. Bažant se tedy plně řadí k ostatním zástupcům zemědělské kulturní krajiny, které jsou v současnosti v ohrožení, přičemž nejčastějšími faktory jsou zmiňovány ztráta biotopu a potravních zdrojů.