Ačkoliv havrani v Chrudimi hnízdí již 65 let, jejich přítomnost stále vyvolává negativní reakce občanů. Většina Chrudimáků to zná – každoroční obtěžující krákání, nepořádek a trus. Nejpatrněji se přítomnost velkých černých ptáků projevuje ve Střeleckém parku. Je ale doopravdy havran tak velkým a všudypřítomným problémem?
Již v minulosti měl havran v lidské společnosti výrazné postavení, a to především v oblasti literární a mytologické – jako symbol smůly, blížícího se podzimu a zvěstovatel smrti. Je tedy zvířetem zbytečným nebo má v přírodě své důležité místo?
Havran polní, ačkoliv se to může zdát díky jeho krákání neuvěřitelné, patří mezi pěvce. Od dalších černých příbuzných z čeledi krkavcovitých (kavky, vrány a krkavci) jej snadno poznáme podle bílého kořene zobáku. Na rozdíl od vran, které hnízdí jednotlivě či maximálně v malých skupinkách, hnízdí havrani nejraději ve velkých koloniích, které sebou přinášejí zvýšený hluk a nepořádek. Všichni Chrudimáci jistě dobře znají černá hejna havranů ve Střeleckém parku nebo u nádraží. Proč to ale ti havrani dělají, proč jich musí být tolik a hnízdit zrovna ve městě? To je velmi častá otázka, na kterou je nutné odpovědět. Je to zejména kvůli nám, lidem! Přirozeným prostředím tohoto černého ptáka je otevřená kulturní krajina – pole, louky se skupinami stromů a malými lesíky, kde hnízdí. Pole ovšem byla zcelena, meze a remízky rozorány, a podíváme-li se kolem sebe, vidíme jen rozsáhlé „továrny“ na obilí a řepku. Ptáci tedy musí vyhledávat vhodná hnízdiště v krajině, kterou lidé neustále „ukusují.“ No a právě tuto možnost vhodného prostředí jim nabízí parky a roztroušené dřeviny ve městech.
Hnízdní rozšíření havrana polního v ČR v letech 2014 – 2017. Zdroj: http://birds.cz/avif/atlas_sq_alloc.php
Nesmíme také zapomenout zmínit se o početním stavu havranů, kterých je hodně, protože jsou všude. Ano, jsou všude v Chrudimi a Pardubicích, ale na většině území našeho státu o havrana jen těžko zakopnete. Podívejme se tedy na mapku rozšíření havrana polního a zaměřme se na největší červené tečky, které představují prokázaná hnízdiště. Díváme-li se řádně, zjistíme, že většina území našeho státu je havranů prostá. Naše Chrudimské hnízdiště je nejen největší v rámci východních Čech, ale patří také mezi jedno z největších v republice.
Tento mimořádně inteligentní pták je tažný, a proto jedinci, které můžeme pozorovat na jaře a v létě nejsou ti samí, které pozorujeme v zimě a na podzim. „Naši“ havrani totiž na podzim odlétají zimovat do jižnějších oblastí (Francie) a k nám naopak, za mírnější zimou, přilétají ptáci z Ukrajiny, Běloruska a Ruska. V neposlední řadě má havran v přírodě nezastupitelné místo. Živí se plody a semeny, ale také plní funkci hygienickou, protože jeho jídelníček obsahuje i mršiny zvířat a ptáci aktivně loví drobné hlodavce, čímž pomáhají snižovat jejich stavy i škodu jimi způsobenou. Havrani však uklízí i po nás, lidech, protože si rádi pochutnají na námi vyhozených odpadcích.
Co napsat na závěr. Snad jen to, že havran určitě není neužitečným nepřítelem člověka, ale jeho společníkem a udržovatelem zdravé krajiny. Proto bychom se měli snažit o vyvážené soužití a vzájemně se respektovat.
V oblasti Polabí doposud havrani polní nejen hnízdí, ale i početně zimují. Na zimu k nám přilétají ptáci ze severu a severovýchodu. Foto Lukáš Kadava
Text: Roman Hellinger / Titulní foto Zeynel Cebeci
(psáno pro magazín Perspektivní Chrudimsko)
