Jeden ze supů mrchožravých, kteří měli posílit balkánskou populaci, uhynul

Když na konci července zlínská zoo odeslala do bulharských Východních Rodop již čtvrtého supa mrchožravého (Neophron percnopterus),  měli chovatelé oprávněný důvod k radosti. Sup mrchožravý patří mezi nejohroženější zástupce evropských druhů supů, populace na celém Balkáně čítá méně než 30 párů. Bohužel během uplynulého víkendu přišla od pracovníků ochranářské organizace Green Balkans smutná zpráva. Zlínská samička při svém prvním letu zahynula. Osudným se jí stal náraz do drátů elektrického vedení.

Krajina Východních Rodop je domovem supů mrchožravých. Foto archiv Zoo Praha

Sup mrchožravý je v současnosti nejohroženějším zástupcem evropských druhů supů. Zoo Praha pro něj od roku 2002 vede plemennou knihu a od roku 2012 koordinuje záchranný program EEP. První mrchožrout byl v pražské zoo odchován v roce 2000 a dosud se tam vylíhlo 32 mláďat. Takovým úspěchem se nemůže pochlubit žádná jiná zoo na světě. Tím ovšem úsilí Zoo Praha nekončí. Dvě samičky, z nichž jedna se vylíhla v Zoo Zlín – získaly nový domov ve Východních Rodopech, kde měly posíit populaci tohoto ohroženého druhu. Na umělém hnízdě na skalní nice, s výhledem na řeku Ardu, strávily zhruba deset dnů, pak je ochranáři vypustili do bulharských hor v zasíťovaném adaptačním hnízdě pod skalním převisem. „Díky zařízení pro krmení a napájení je ochranáři krmili, aniž by je supi zahlédli. Ptáci zdárně prospívali, proto po třech týdnech mohla být síť odstraněna. Naše samička opustila hnízdo jako první,“ doplnil Kamil Čihák. Ornitologové její první let sledovali díky malé satelitní vysílačce umístěné na jejích zádech. „Kolega Klisurov z Green Balkans mi popisoval, jak 40 minut kroužila nad horskými hřebeny. Jak se k ní postupně přidávali další vypuštění supi. Byl to určitě nádherný pohled,“ uvedl ředitel zoo Roman Horský. Po několika hodinách ve volné přírodě však přišel osudný okamžik. Podle získaných informací samička při letu narazila do drátů vysokého napětí. Zásahem elektřiny okamžitě zemřela. „Odhaduje se, že ve světě po zásahu elektrickým proudem ročně zahyne 1 miliarda ptáků. V Česku je to podle studie Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) 350 000 jedinců. Naši republiku křižuje přes 70 000 km elektrického vedení, rozvodnou soustavu tvoří také 750 000 stožárů a sloupů. Od roku 2009 platí zákon, že do června 2024 musí být kvůli ptákům zabezpečené všechny sloupy vysokého napětí. Podle hodnocení odborníků z AOPK to však distribuční společnosti zřejmě nestihnou. I tak však považuji toto opatření za skutečně mimořádný legislativní úspěch při ochraně ptáků. Čím více stožárů bude osazeno speciálními konzolami, kryty nebo bidly, tím lépe,“ zdůraznil ředitel Horský. K dalším ochranným opatřením patří třeba umístění různých barevných prvků, např. koulí nebo spirál, pro zvýraznění drátů elektrického vedení.

Prosazení instalace ochranných prvků bude iniciovat také společnost Green Balkans, a to nejen ve Východních Rodopech. „Bulharským kolegům poskytneme veškerou možnou pomoc. Připojíme se k jejich žádosti, předáme informace ohledně vhodné ochrany stožárů a drátů. Odchov v lidské péči a následné vypuštění supů do volné přírody představuje obrovské nadšení, práci a úsilí desítek lidí, pro supy tak chceme zajistit ty nejlepší podmínky pro jejich přežití a zapojení do reprodukce,“ uzavřel ředitel zoo Roman Horský.

Vypouštěcí voliéra na skalní nice, kde se supi připravují na život ve volné přírodě. Foto archiv Zoo Praha