Mnoho z nás si s oblibou zpříjemní den šálkem kávy. A věděli jste, že i při tak běžné činnosti, jako je pití tohoto lahodného nápoje, můžete zároveň pomáhat našim opeřeným kamarádům? Pojďte si přivonět k Bird Friendly kávě!
Démon jménem deforestace
Deforestace neboli odlesňování je palčivým ekologickým problémem, o kterém už nejspíš slyšel každý, kdo se aspoň trochu zajímá o přírodu. Problematika se pojí i s pěstováním kávy. Ve Střední Americe již bylo kvůli kávovým plantážím zničeno více než 2,5 milionů akrů deštných pralesů, což obrovsky snížilo diverzitu nejen ptáků, ale i dalších zvířat a rostlin žijících v těchto oblastech. V pralesech, které vykáceny nebyly, je zase životní prostředí degradováno aplikací škodlivých pesticidů a hnojiv, jejichž účelem je zvýšit produkci kávy, ale pro okolní život jsou jedovaté.
„V posledních desetiletích se většina plantáží, na nichž byla káva pěstována ve stínu, proměnila v intenzivně obdělávané velkoplošné monokultury bez stromů a jakékoliv další vegetace,“ říká Amanda Rodewaldová, generální ředitelka Centra pro výzkum ptačích populací v Cornellově ornitologické laboratoři (CLO). „Důsledkem tohoto počínání je, že mnoho druhů ptáků nemůže najít vhodné prostředí a šance, že přežijí migraci a úspěšně zahnízdí, jsou mizivé.“
Většina kávy, kterou dnes najdeme v obchodech, pochází z nezastíněných plantáží, jelikož díky slunci rostou kávovníky rychleji a produkují více bobů. Proměna tropických lesů v řádkové monokultury, z nichž se vytrácí biodiverzita, škodí jak nestěhovaným, tak stěhovavým ptákům, kteří je obývají, a opeřenci mizí společně s lesy. S nešetrným intenzivním zemědělstvím jde ruku v ruce problematika ztráty životního prostředí pro nespočet živočišných druhů a zněčišťování krajiny pesticidy a průmyslovými hnojivy.
Ale trochu optimismu do víru vší té pesimistické šedi. Dobrá zpráva je, že to jde i jinak a na trhu najdeme také množství kávy z udržitelného zemědělství. Jednou z nich je právě káva nesoucí certifikát Bird Friendly®.
Logo označující kávu s certifikací Bird Friendly®
Co je Bird Friendly káva?
Certifikace Bird Friendly® byla vytvořena ve Smithsonian Migratory Bird Center (SMBC) a klade si za cíl zajistit ochranu tropických deštných lesů pro ptactvo. Jedná se o bio kávu, která byla vypěstována za přísných ekologických podmínek tradiční metodou v zastíněném přirozeném prostředí tropického pralesa. Podporou prodeje takto certifikované kávy přispíváme k zachování původních lesních ekosystémů, přirozeného domova mnoha druhů ptáků, a napomáháme tak nepřímo zvyšovat jejich populace. Bird Friendly® samozřejmě nezapomíná ani na místní farmáře a dbá na to, aby měli dobrou životní úroveň.
Znamená to ale, že všechna bio káva pěstovaná ve stínu je zároveň automaticky Bird Friendly?
Bio káva je sice většinou pěstována ve stínu, ale může se jednat o zastínění od dalších plodin nebo nepůvodních stromů, které pro ptáky nejsou tolik prospěšné. Také je důležité mít na paměti, že i když je káva označena jako „shade-grown“ (pěstování ve stínu), nejedná se o specifickou certifikaci, která by zaručovala kritéria aplikovaná při jejím pěstování.
Bird Friendly káva je naproti tomu získávána z kávovníků pěstovaných tradičním způsobem – jako podrost ve stí rozličných vzrostlých původních stromů, které ptákům i dalším tvorům zajišťují vhodné životní podmínky. Aby mohla káva získat certifikaci Bird Friendly®, musí být při pěstování dodrženo množství aspektů, od velikosti stromů zastiňujících farmy až po odpovídající biodiverzitu hmyzu.
Seženu Bird Friendly kávu i u nás?
Kávu nesoucí certifikaci Bird Friendly® pořídíte v pražírně BirdSong Coffee, která je v současnosti jediným dovozcem takto certifikované kávy v Česku. Momentálně můžete své chuťové pohárky potěšit kávou Bio Honduras Clave de Sol s tóny lískových oříšků, čokolády, medu a pomeranče.
Švihák pralesní. Na kávových farmách s vhodnými podmínkami se daří třeba papežíkovi zelenohřbetému (Passerina ciris), sympatickému opeřenci oděnému v pestrobarevném kabátku. | Foto: Dennis Church. Licencováno pod CC BY 2.0.
Text: Pavla Novotná
Zdroje: Smithsonian Migratory Bird Center, Forbes
Kolem sloupů vysokého napětí se daří drobným zvířatům, ukázala studie. Naopak pro dravé ptáky bývají stožáry osudné. Její pouť sledovali ornitologové z celého světa. Samice raroha velkého totiž patřila k posledním svého druhu. Stejně jako další tři její sourozenci proto dostala na krk vysílačku a vědci mapovali každé její mávnutí křídly. Jenomže ne dlouho. Samička se jednoho dne odmlčela. Nikdo nevěděl, co se s ní stalo. Ornitologové se ji proto vydali hledat do terénu. Výsledek: „Místo živého ptáka s pokaženou vysílačkou jsme našli jen mrtvolku. Ležela pod sloupem elektrického vedení,“ vzpomíná na smutnou příhodu šéf České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Vzácného dravce, který k nám přiletěl až ze Slovenska, podle něj zabil proud. Pod stejným sloupem spolu s ním ležela ještě i jedna vrána a káně.
Intenzivní zemědělství v posledních 70 letech vedlo ke ztrátě krajinné pestrosti v důsledku masivního zmenšení neobdělávaných (polo)přírodních) stanovišť. Tato stanoviště jsou ale zcela klíčová pro udržení biologické rozmanitosti (biodiverzity), která v zemědělské krajině dramaticky klesá. Momentálně jsme tak svědky výrazného úbytku hmyzu, polního ptactva, zajíců, ale i drobných savců, kteří jsou na jedné straně zemědělskými škůdci, ale na straně druhé důležitou složkou potravy sov a dravců.
