Setkání se slavíkem tmavým (Luscinia luscinia) patří stále k velkým dnům každého ornitologa. Slavíků tmavých prostě moc není. Nebo to s nimi neumíme?
První jarní ptáci protahují našim územím již před koncem dubna, šanci máme do konce II. dekády května. I potom se může místy tmavý slavík objevit, to jsou ovšem již ptáci, kteří se pohybují kolem hnízdišť slavíků obecných a zkouší štěstí ve smíšeném páru. Podobně je tomu i u samic, tyto případy jsou u nás ale vzácnější. Anebo unikají pozornosti. Je totiž rozdíl, když v místě zazpívá samec tmavého slavíka ze smíšeného páru, než když se tmavá samice ozve (byť typickým hlasem) kontaktním. Navíc místo výskytu nemusí vůbec splňovat hnízdní nároky slavíka tmavého, což rovněž situaci komplikuje. A je tu ještě jeden problém při zjišťování vzácného hnízdění – pokud je v páru samcem slavík tmavý, nemusí se druhovým zpěvem vůbec prezentovat. V rámci taktiky dovede zdařile imitovat zpěv slavíků obecných z okolí a pozorovatele oklame. Dobře vím, o čem mluvím, i když po zkušenostech uznávám, že takový zpěvák čistotu neuhlídá, a zejména tvrdost projevu i větší pomlky podvod prozradí. Nepřekvapuje, že aktéry smíšených hnízdění bývají v naprosté převaze dvouletí jedinci, ptáci bez hnízdní zkušenosti. Poslední poznámka se týká načasování hnízdění. Bývá posunuto právě o prodlevy v příletu slavíka tmavého.
Pohled na typické křídlo slavíka tmavého se zakrslou první ruční letkou. Ne příliš starý samec, zpívající na hnízdišti slavíka obecného jeho repertoárem. Mnichovo Hradiště – Dubový les 27.5.2008. Foto Pavel Kverek
Jarní průtah víceletých (zkušených) ptáků se odbývá rychle, zpěvu příliš neužijeme, slavíci jsou převážně tiší, spěchají. Šance na setkání bude výrazně větší na Moravě, protože tah směřuje od jihovýchodu přes Balkán, k nejzazšímu okraji rozšíření severozápadně od nás. (Jarní kroužkovací výsledek z Dánska).
Existuje v databázi i řada zástihů z míst méně obvyklých, například z hor. Takový pobyt je většinou omezen pouze na krátkou chvíli.
Naprosto odlišná je situace na podzim, kdy táhnou početně ptáci mladí. Jejich cesta je komplikovanější, s více zastávkami, nevede pokaždé úplně správným směrem. Pak se může stát, že na severu Čech v Bílině, je po nočním tahu zastižen mladý slavík tmavý s čerstvým kroužkem švédské centrály. Na jaře poletí takový pták daleko přímočařeji.
Je na škodu, že naše země tento zajímavý slavík převážně míjí. Sám jsem s ním strávil mnoho času především výzkumem v Polsku. V oblastech, kudy prochází šikmo od jihu stoupající pásmo společného výskytu se slavíkem obecným – hybridní zóna. Je zážitkem zážitků, učit se poznávat chování příbuzných druhů v místech společného výskytu. Kam od jihu Afriky slavík tmavý dorazí o něco později, než ze Sahelu rezavý slavík obecný. Aby následně v nivách stále ještě svobodných řek se rozmíchal hlasový koktejl neskutečna, v bitvě o úspěch!
Držím palce každému, kdo se za pár dnů v našich podmínkách o setkání se slavíkem tmavým pokusí.
Víceletá samice slavíka tmavého, chycená v místě dnešního Slavičího háje. Dolní Bousov 17. 5. 2009. Foto Pavel Kverek
Text: Pavel Kverek
Titulní foto: Unikátní snímek v Česku kompletně pelichající adultní samice slavíka tmavého. Osada Matice 30. 7. 2012. Pavel Kverek
