Koroptev polní (Perdix perdix) je původně stepní pták, který se nejčastěji zdržuje v mozaikovité krajině s menšími poli s mezemi, remízky a loukami. Souvislým lesům se vyhýbá. U nás byla koroptev před několika desítkami let tak hojná, že vešla do lidových říkanek a lovena byla ve statisícových počtech. Pokles nastal v důsledku velkoplošného intenzivního hospodaření na polích, mechanizace a chemické ochrany zemědělských plodin (psali jsme ZDE). Dnes je koroptev zařazena mezi zvláště chráněné druhy a v některých oblastech republiky se vyskytuje již vzácně či zcela chybí. Jak jsou na tom současné stavy koroptví v Polsku?
Početnost koroptví je v Polsku sledována polskými loveckými organizacemi. Mimo informací od tamních mysliveckých sdružení o počtu ulovených koroptví (v letech 1981-2002) se také každoročně shromažďují i údaje o početnosti ve vybraných oblastech o rozloze 50-150 km², které se nacházejí v různých oblastech Polska. V těchto monitorovaných oblastech byly koroptve podrobně sčítány, včetně vyhodnocení reprodukčního úspěchu a míry ročního přežívání dospělců. Počty ulovených koroptví v Polsku se v letech 1981 až 1992 pohybovaly od 24 000 do 293 000 jedinců, v letech 2000-2002 se snížily na 20-22 000 ptáků.
V roce 1993 byly v jednotlivých oblastech zjištěny hustoty od 4,6 párů/km² až do 20,0 párů/km². V roce 2004 bylo sečteno od 0,4 párů/km² až do 8,3 párů/km². Míra přežití mláďat činila od 31% do 56% (s průměrem 43,1%). Roční míra přežití dospělých ptáků se pohybovala od 25% do 33% (s průměrem 28,3%). Snížení počtu koroptví v devadesátých letech přičítají vědci poklesu reprodukčního úspěchu, a to jak co do počtu vylíhnutých mláďat ve snůšce, tak jejich ročnímu přežití. Také se snížila míra přežití dospělých koroptví. Primární příčinu připisují polští ornitologové zejména predaci liškami, kolísání míry přežití mláďat bylo způsobeno i klimatickými podmínkami, avšak byl zjištěn mírný dlouhodobý pokles, pravděpodobně kvůli intenzivnějšímu používání pesticidů. Situace v Polsku kopíruje současný stav koroptví v celé Evropě. Od počátku 20. století klesla početnost ve všech 31 zemích, ve kterých přežívá, nebo zde dříve žila. Ve Velké Británii se předpokládá, že snížení počtu je až 80%. Také faktory, které se na tomto stavu podepisují, jsou vesměs totožné: intenzifikace zemědělských postupů a s tím související přeměna krajiny mají zásadní vliv na dostupnost potravních zdrojů a hnízdního krytu. Koroptve v dnešní evropské krajině nemají na růžích ustláno!
Zimní období bývá pro koroptve kritickým. Foto Václav Přibáň
Zdroj: https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs10344-005-0079-y
http://datazone.birdlife.org/userfiles/file/Species/erlob/summarypdfs/22678911_perdix_perdix.pdf
Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto: Frank Vassen
