Bude ještě z polí znít čiřikání koroptví?
![](https://avifauna.cz/wp-content/uploads/2017/11/index-2-960x640.jpg)
„Koroptvičky, povězte mně,
proč jste hnědé jako země?
Ach, to už tak musí být,
abychom se mohly skrýt.
Když se blíží krok či hlas,
matička zem svolá nás
a my se k ní přitisknem
hnědé zrovna jako zem.“
Jan Čarek
Koroptev polní je doposud známým ptákem nejen mezi ornitology či myslivci, ale i laickou veřejností. Je to pozůstatek z dob relativně nedávno minulých, kdy v krajině našich předků byla koroptev naprosto obyčejným druhem. Přestože byla ročně lovena po statisících, kohoutci čiřikali snad z každé meze a v brambořištích i jinde pomáhaly koroptvičky sbírat hmyz a semínka plevelů. Od roku 1935, kdy myslivci ulovili 2,5 miliónů koroptví, pak současný odhad početnosti 12 000 – 24 000 hnízdících párů představuje jen zlomek někdejšího stavu. Zásadní ranou byla přeměna kulturní krajiny v polovině minulého století a masivní nástup chemizace. Tedy ztráta hnízdního prostředí a potravních zdrojů. Proto dnes potkat v přírodě hejnko koroptví je vpravdě ornitologickým zážitkem a koroptev polní lze považovat ze bioindikátor stavu zdravé zemědělské krajiny.
Jednou z forem pomoci koroptvi polní je komplexní ochrana druhu, spočívající v péči o hnízdní biotop, podpora stávající populace, výzkum a v neposlední řadě osvěta mezi subjekty, které mají na přežití koroptve v krajině přímý vliv. Těmito aktivitami se již 17 let zabývá nezisková organizace Naše společná krajina z.s. a její projekt Čiřikání. Jedná se o celostátní dlouhodobý projekt zaměřený na zlepšení stavu kulturní krajiny a vhodné zemědělské postupy s cílem vytvořit podmínky pro záchranu populace koroptve polní a dalších ohrožených polních ptáků. K tomu pomáhají data získaná z průběžného monitoringu koroptví a z výzkumu agroekosystémů, na kterých spolupracuje již více než sto sedmdesát dobrovolníků z řad myslivců i ornitologů.
„Naším hlavním nástrojem je kontakt s lidmi, kteří pracují přímo v zemědělské krajině a s koroptvemi. Mimo základní celostátní monitoring koroptve, který s námi zajišťují skoro dvě stovky spolupracovníků, jsou hmatatelnými výsledky přímá praktická ochrana zemědělské krajiny na základě spolupráce s vlastníky, realizace krajinotvorných prvků pro zvýšení biodiverzity krajiny či přímá podpora koroptví zejména ze stran mysliveckých sdružení,“ popisuje hlavní cíle projektu Čiřikání Michal Zedek z organizace Naše společná krajina.
Současné rozšíření koroptve v ČR na základě průběžných výsledků mapování ptáků v letech 2014 – 2017. Foto http://birds.cz/avif/atlas
Přestože příkladů praktické ochrany krajiny a podpory koroptví lze u nás, zejména v oblasti střední Moravy, nalézt celou řadu, není návrat k podobě vhodně strukturované zemědělské krajiny zohledňující nároky koroptve příliš reálný. To na jedné straně dokazují i aktuální data z celostátního mapování ptáků, které probíhalo v České republice v letech 2014 až 2017 a které naznačují další pokles početnosti koroptví oproti výsledkům mapování z let 2001 – 2003. Tento trend ostatně potvrzuje i Michal Zedek: „I v dalším desetiletí pravděpodobně bude koroptev přežívat v malých roztroušených populacích. Naším cílem je prostřednictvím osvěty, vzdělávání a hledání chovatelů koroptve polní, myslivců a hospodářů v zemědělské krajině posilovat stavy těchto početně malých izolovaných populací.“
Přestože v celostátním měřítku jsou výsledky populačních trendů ptáků zemědělské krajiny nepříznivé, jedním z účinných způsobů, jak pomoci koroptvím, je i realizace projektů, jakým je Čiřikání. „Cestu vidíme ve zlepšování stavu zemědělské krajiny v kombinaci s vypouštěním dobře odchovaných koroptví. Významným rizikovým faktorem vyplývajícím z nízké početnosti populací je mimo jiné pokles genetické různorodosti v důsledku inbreedingu,“ uzavírá Zedek.
Koroptev polní. Foto Wikipedia commons
Text: Lukáš Kadava
Titulní foto koroptve polní Jiří Bartoš (www.bartosphoto.cz)
Chcete pomoci koroptvi polní a krajině, v níž žijete?