Díky bohatým srážkám v posledních týdnech se na celé řadě míst jižní Moravy objevily polní mokřady. Objevují se nepravidelně na orné půdě ve vlhkých obdobích a po určité době vysychají. Je na ně vázána celá řada zvláště chráněných druhů živočichů i rostlin. Aby je mohli lépe chránit, ornitologové z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (JMP ČSO) aktuálně polní mokřady mapují a žádají o spolupráci veřejnost.
V současné době se lze setkat s desítkami polních rozlivů roztroušeně na území od Uherskohradišťska po Znojemsko, přičemž na mnoha místech se mokřady znovu objevily po několika suchých letech. „Přítomnost vody přitahuje i mnoho druhů ptáků, například konipasy luční nebo celou řadu bahňáků jako jsou vodouš rudonohý, kulík říční nebo pisila čáponohá. Kromě toho lze v polních mokřadech nalézt i některé ohrožené druhy rostlin, které pak rostou na vlhkých místech i po postupném vyschnutí mokřadu,“ říká Jan Sychra, předseda JMP ČSO.
Polní mokřady využívají rádi během migrační zastávky i jespáci bojovní. Foto Lukáš Kadava
Voda se v jinak vyprahlé krajině jižní Moravy objevuje po vydatných deštích i díky paměti krajiny. „Mokřady vznikají tam, kde je člověk kdysi zničil. Jsou to například místa v blízkosti řek, jejichž charakter dodnes dovoluje rozlivy nebo komunikaci s okolní krajinou. Bohužel situace s většími i drobnými toky na jižní Moravě takovou obnovu krajiny nedovoluje. Řeky jsou většinou napřímené, zahloubené a nekomunikující s okolím. I v současném deštivém počasí, kdy má celá řada řek a potoků zvýšenou hladinu, zůstává kvůli jejich neustálému zahlubování v kombinaci s údržbou meliorací plošně odvodňující jihomoravskou krajinu, většina území suchá,“ vysvětluje Sychra.
Kromě toho, že vysychavé polní mokřady jsou útočištěm mnoha vzácných druhů, významně přispívají k příznivému regionálnímu mikroklimatu a zadržování vody v krajině. „Jejich ochrana by měla kromě vhodného managementu krajiny zahrnovat především spolupráci státu a zemědělců zabezpečující zachování těchto cenných biotopů, mimo jiné i formou finančních kompenzací za ztížené nebo omezené hospodaření,“ říká Přemysl Heralt z JMP ČSO.
Za úvahu stojí také úpravy na tocích, které by umožnily větší rozliv vody do krajiny mimo zastavěná území v době velkých srážek a jejich postupné zasakování a odpařování bez trvalého zatopení takových ploch. Nivní louky a lužní lesy v nivách Moravy a Dyje by dokázaly jistě pojmout značné množství přívalových srážek. Odborníci z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické polní mokřady mapují a žádají o pomoc i veřejnost. „Pokud byste takovýto biotop vzniklý po deštích, případně i se zajímavými ptáky, znali, pošlete nám o tom informaci. Nejlépe s uvedením nejbližší obce a souřadnic lokality. Jen mapováním těchto biotopů lze totiž do budoucna zajistit i jejich ochranu v součinnosti se zemědělci,“ říká Sychra.
Polní mokřad. Foto Lukáš Kadava
Zdroj: TZ ČSO, 24. 7. 2020 / Titulní foto: Lukáš Kadava
