Vodouši rudonozí hnízdí na jihu Moravy v polních mokřadech. Rizikem je odvodňování

AVIFAUNA Publikováno 26.5.2020

Sdílení

Jihomoravská pobočka ČSO se dlouhodobě zabývá mapováním a výzkumem mokřadů vznikajících v zemědělské krajině jižní Moravy. Letos bylo na 12 polních mokřadech jižní Moravy nalezeni hnízdící vodouši rudonozí (Tringa totanus). Periodicky zaplavované tůně na polích pro něj představují ideální místo. Největším rizikem je pro ně v současnosti cílené odvodňování kvůli obnovám starých melioračních systémů a snahám o jejich nové vytváření. „Mokřiny, které se díky dešti a tajícímu sněhu periodicky tvoří na orné půdě, jsou doslova ostrovy života a hostí pestrou škálu rostlin i živočichů, včetně mnoha ohrožených druhů ptáků. Kromě toho pomáhají zadržovat vodu v krajině a mají pozitivní vliv na mikroklima,“ vysvětluje předseda Jihomoravské pobočky ČSO Jan Sychra.

Vodouš rudonohý patří v Česku ke kriticky ohroženým druhům. „Letos jsme na jaře zaznamenali výskyt vodoušů na 17 lokalitách polních mokřadů. I přes pokračující silné sucho je ještě v průběhu května obsazených 12 z nich, přičemž 6 z nich jsou vysychavé mokřiny a 6 nevysychající polní mokřady,“ říká Sychra.

V České republice hnízdí podle odhadů ornitologů pouhých 25 až 40 párů vodoušů rudonohých. Již takto malé číslo ale může ještě poklesnout. „Mokřady v zemědělské krajině, kterých už je i tak málo, jsou stále pod velkým tlakem člověka. Jsou ohroženy zavážením zeminou, rušením, a především cíleným odvodňováním. Nedávným příkladem je zánik mokřadu u Uherčic, kde zprovozněním starého melioračního systému došlo k odtoku a vysušení vody z území 7 hektarů. I na tomto místě hnízdil vodouš rudonohý,“připomíná Sychra (blíže ZDE).

Hnízdní biotop vodouše rudonohého. Ptačí park Kosteliska, který ornitologové vytvářejí u Dubňan na Hodonínsku. Foto Jihomoravská pobočka ČSO

Přežití druhů, jako je vodouš rudonohý, je silně závislé na vodě a člověk jim svou činností rozmnožování komplikuje. „I přes lamentaci veřejnosti nad extrémním suchem jsme stále svědky obnovy meliorací a snahy o jejich další budování. Kdysi rozsáhlé vlhké louky plné života, které bylo možné najít po celé jižní Moravě, jsme již kvůli masivním melioracím především v 70. a 80. letech minulého století ztratili. Je nepochopitelné, proč i v dnešní době boje proti suchu musíme dále čelit dalšímu vysoušení i těch posledních zbytků mokřadní krajiny,“ říká Sychra.

Jihomoravská pobočka ČSO usiluje nedaleko Dubňan na Hodonínsku o vytvoření Ptačího parku Kosteliska. Ochranou přirozených mokřadů, vytvářením nových tůní a drobných vodních prvků a obnovou tradičního hospodaření se zde snaží o vznik pestrého a pro přírodu i lidi atraktivního území. Aktuálně ve zdejším polním rozlivu hnízdí minimálně 2 páry vodoušů rudonohých.