Poštolka rudonohá (Falco vespertinus) patří na Slovensku mezi vzácně hnízdící dravce. Díky usilovné práci ochranářů se její početnost, zejména od roku 2017, začíná zvyšovat a loňský rok byl dokonce rekordní (blíže ZDE). V roce 2019 celkem 25 párů vyvedlo 73 mláďat, letos je bilance je oproti minulému roku méně příznivá, celkem bylo z 18 hnízd vyvedeno 32 mladých poštolek. Podle ornitologů z Ochrany dravcov na Slovensku měla vliv na nižší počet mláďat nižší dostupnost potravy v aktuální sezóně, především drobných hlodavců a velkého hmyzu.
„Na jediné lokalitě, kde poštolky hnízdí pravidelně, v Chráněném ptačím území Sysľovské polia, byla minulý rok mimořádně vysoká početnost hraboše polního, důležité kořisti poštolky rudonohé. Tento rok pěkně potvrdil danou souvislost – méně hlodavců, méně mláďat. Přetrvávajícím problémem je nevhodný způsob hospodaření, na který opakovaně upozorňujeme a jehož řešení je naší prioritou. Letos měly na výskyt a počty hlodavců a hmyzu vliv také mimořádné výkyvy počasí,“ říká Jozef Chavko z Ochrany dravcov na Slovensku (RPS), který se monitoringu a ochraně tohoto druhu věnuje více než 30 let.
Mláďata poštolky rudonohé v CHVÚ Syslovské Polia v roce 2020. Foto Jozef Chavko
„Poštolky rudonohé jsme pozorovali obírat o kořist poštolky obecné – šlo o hlodavce, nejčastěji hraboše. Ukazuje se tak význam hnízdění více druhů na jediné lokalitě, poštolka obecná je tu mnohem početnější – letos 46 párů. Méně hrabošů a hmyzu se projevilo na nižší hnízdní úspěšnosti poštolek rudonohých. Zatímco loni byl průměr téměř tři mláďata na jeden pár, letos je to pouze 1,8 mláďat na hnízdo. Každá hnízdní sezóna je specifická a naší úlohou je zabezpečit dlouhodobé zachování populace našeho nejvzácnějšího sokola,“ doplňuje Chavko.
„Letos nás také potěšil návrat jedinců, kteří se na zdejší lokalitě vylíhli v minulých třech letech, což nám prozradily kroužky. Jednu samičku, pojmenovanou Lili, mohla dokonce veřejnost sledovat v průběhu hnízdění online. Doposud evidujeme v roce 2020 sedm podobných návratů, kroužek prozradil i hnízdění samičky původem z Maďarska. Opět budeme sledovat průběh migrace a početnost migrujících ptáků až do října. Poštolky rudonohé zimují v Africe. Vzhledem k letošní potravní situaci jsme na čísla a porovnání s minulými lety opravdu zvědaví,“ říká Roman Slobodník z Ochrany dravcov na Slovensku.
Zdroj: TZ Ochrana dravcov na Slovensku, 13. 8. 2020
Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto: Andy Morffew / CC BY 2.0
Na balkonu ve 13. patře výškového domu v Ostravě žije v nerušené symbióze s obyvateli bytu rodina poštolek. Jedno ze zvídavých mláďat se ale v pátek dopoledne zamotalo do ochranné sítě. Pomohli mu hasiči. „Dvě jednotky profesionálních hasičů (HZS MSK) – ze stanic Přívoz (specializace na záchranu zvířat) a Poruba (specializovaný lezecký tým) – vyjely v pátek 5. června dopoledne do ostravské čtvrti Bělský les, kde se do ochranné sítě na balkonu výškového domu zamotala překrásná mladá poštolka,“ uvedl úvodem k zásahu hasičů jejich mluvčí Petr Kůdela. Na balkonu jednoho ze zdejších domů ve 13. patře nechávají zdejší obyvatelé přebývat i rodinku poštolek, která se letos rozrostla o šest mláďat.
Přestože měl zlomené křídlo, na zemi jej záchranáři nenašli. Samec poštolky obecné v Hrušovanech u Brna chytře seděl na popínavé rostlině.„Volající oznámil, že je na zemi u skříňky s plynoměrem. Po příjezdu jsem ale ptáka nemohl najít. Tak jsme zazvonili na muže, který nález oznamoval,“ řekl vedoucí Záchranné stanice pro dravé ptáky v Rajhradě Jaroslav Sedláček. Muž záchranářům ukázal, kde pták sedí. „Přesto jsem ho zahlédl až asi napotřetí,“ pousmál se Sedláček. Poštolka nakonec seskočila z rostliny dolů a přeběhla silnici. Záchranář ji odchytil na předzahrádce u protějšího domu. V Rajhradě ji budou mít v péči minimálně dva týdny.
Na den přesně se objevila v jihozápadních Čechách opět poštolka rudonohá (Falco vespertinus). V roce 2018 byla zastižena 3, a 4. 9. na poli u Hradce (6344) a letos se opět objevila 2. 9. na poli u Chotěšova (6345), což je ve vzdálenosti necelých 5 km východním směrem, shodou okolností na stejné lokalitě, na jaké bylo pozorováno zimující hejno havranů polních v zimě 2017/2018 a kde byl také letos v červnu pozorován sup hnědý (Aegypius monachus).
Nejen osudy lidí občas budí extrémní emoce. Příběh poštolek ze Záchranné stanice na Huslíku je příkladem, jak se osud ptáků, kterým v životě nepřálo štěstí, může otočit o 180 stupňů. První dějství se odehrálo už loni na podzim, kdy poštolčí sameček nešťastnou náhodu uletěl při krmení z voliéry. „Po úrazu křídla měl zlomeninu špatně srostlou a jeho let nebyl úplně obratný. Mysleli jsme, že u nás zůstane natrvalo. Mrzelo nás to, ale věřili jsme, že neuletí daleko,“ říká vedoucí stanice Luboš Vaněk. Neuletěl. Každý den v době krmení zpovzdálí očekával, že také něco dostane. A dostával. „Pokud se krmení trochu zpozdilo, netrpělivě kroužil a častoval nás roztomilým švitořením,“ vzpomíná Vaněk. Tak to šlo skoro půl roku, až nastalo jaro a ve stanici se rozhodli, že vypustí po úrazu vyléčenou poštolčí samičku. „Nebyli jsme si jistí, zda neodletí hodně daleko. Nějakou dobu jsme ji neviděli,“ líčí šéf stanice. Zhruba po měsíci poštolák zintenzivnil své návštěvy při krmení a zdvojnásobil svou potřebu. To už ve stanici tušili, že se stalo to, v co tiše doufali. Brzy se s ním začala objevovat i samička. Už jen kdesi vyvést mladé a příběh bude mít happy end. Samotný ptačí páreček příběh ještě vyšperkoval. Mláďata vyvedl v jednom z výklenků přímo ve stanici! „Bylo to velké překvapení. Na jedné z budov ve výklenku na nás vykoukla čtyři ochmýřená mláďátka. Rodiče je létají krmit ulovenými hraboši,“ říká s dojetím Luboš Vaněk při pohledu na vikýř s mláďaty. Píše o tom Nymburský deník.
