Instalace hnízdních budek může ptákům přinášet i negativa

Na první pohled se zdá, že umělá hnízda prospívají místním divokým populacím ptáků tím, že poskytují více příležitostí k hnízdění. Lidské zásahy však mohou mít i negativní dopad, například změnami druhových interakcí. Nedávná studie (blíže ZDE) na příkladu poštolky jižní (Falco naumanni) názorně ilustruje potenciální nevýhody umělých hnízd. V rámci projektu LIFE na posílení populace poštolky jižní v Portugalsku bylo ve dvou chráněných oblastech nainstalováno během čtyř let 850 hnízdních boxů. Hnízdiště zahrnovala dřevěné hnízdní budky, dutiny v okolních budovách a budníky z pálené hlíny. Projekt byl velmi úspěšný: v letech 2003 až 2017 se počet hnízdících párů zvýšil o 262 na celkových 577 párů. Instalace umělých hnízd však s sebou nesla i původně neočekávané vedlejší dopady. Některé další druhy ptáků využívaly nově dostupná hnízdiště a často odstraňovaly snůšky nebo mláďata poštolek. Například mandelíci hajní pravidelně odstraňovali poštolčí vejce a budku následně obsazovali.

Dalším důsledkem instalací umělých hnízd byla přímá predace vajec a mláďat. Kavky obecné a špačci černí pravidelně predovali vejce poštolek. Na druhou stranu – poštolky jižní rovněž dokázaly těžit z přítomnosti dalších druhů hnízdících v umělých dutinách tím, že predovaly mláďata špačků. Predace se neomezuje pouze na vejce a mláďata, dospělé poštolky ptáci se také staly obětí tzv. super predace (tj. jeden predátor loví druhého). V těchto případech byly dospělé poštolky predovány sovami pálenými. Tyto příklady ukazují, jak lidský zásah může změnit interakce druhů v lokálním ptačím společenstvu. Znalost místních podmínek a distribuce ptačích druhů v místě zamýšleného umístění hnízdních budek a jiných náhražek by měla být pečlivě vyhodnocenou podmínkou pro realizaci instalace.

Zdroj: https://www.bou.org.uk/blog-jo-artificial-nests-reshape-a-bird-community/

Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto: Juan Lacruz / CC BY-SA 3.0