slavík modráček Archivy - AVIFAUNA - Český online magazín o ptácích

Za bílými hvězdami slavíků modráčků na výsypku Pokrok

AVIFAUNA Publikováno 25.6.2020

V roce 2019 vydala Bílinská přírodovědná společnost pozoruhodnou, a zatím poněkud opomíjenou knihu, věnující se obsazování severočeské krajiny slavíkem modráčkem.

Tito drobní drozdovití pěvci žijí v obrovském areálu od Evropy, přes Asii na Kamčatku až po Aljašku. V České republice se v současné době vyskytují dva poddruhy slavíka modráčka. Charakteristickým rysem pro modráčky všech poddruhů, obou pohlaví i jejich letu schopných mláďat je rezavá báze rýdovacích per a jejich černohnědý koncový lem. Zatímco populace slavíka modráčka tundrového (Luscinia svecica svecica) je omezena pouze na oblast Krkonoš a jeho početnost dlouhodobě klesá, početnost slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula) naopak od jeho prvního hnízdění v roce 1982 na Domažlicku stále narůstá a dochází k obsazování nových lokalit.

Kniha s názvem Pokrok s modráčkem autorského dua Martiny Hanzlíkové a Pavla Víta zachycuje na 160 stranách unikátní prostředí severočeských výsypek, vznikajících v souvislosti s těžbou hnědého uhlí v Podkrušnohoří. Tato kniha vznikla na základě desetileté ornitologické práce autorů na výsypce Pokrok u Duchcova a popisuje nově vzniklé biotopy a jejich rychlou proměnu. Přitom se detailně se zaměřuje právě na atraktivní ptačí druh, pro který se severočeské výsypky staly oblíbeným hnízdním prostředím – na slavíka modráčka středoevropského. Biologie tohoto druhu je zde popsána na monografické úrovni.

Vydejte se za bílými hvězdami modráčků do pozoruhodné krajiny severočeských výsypek. Knihu lze objednat za 100,- na webových stránkách Bílinské přírodovědné společnosti (ZDE).

Text a titulní foto: Lukáš Kadava

Číst dále

Nejnovější / Z domova

Modráčky jsme si zasloužili

AVIFAUNA Publikováno 8.4.2020

Jarní odchyty do stanových sklopek, v rákosinách. Foto Pavel Kverek

Dříve narození dohlédnou časů, kdy tu modráčci středoevropští nehnízdili. A našel by se mezi kroužkovateli i takový, jenž pamatuje na jarním tahu chytání těchto slavíků u řek, třeba na Vltavě v ústí Berounky. Všem těmto krásným sklopkařům v hlubokém obdivu věnuji toto zamyšlení.

Kolega Míla Nevrlý se v knize Moje ptačí roky, v kapitolce Modráci, vyznává z okouzlení jejich chytáním, a pro mne už je snadné dopsat, jak moc mu rozumím. A nic na tom nemění fakt, že už nejsou tak vzácní, protože u nás pár desítek let úspěšně hnízdí.

Močály jižně od Kněžmostu byly tenkrát na soupisce hnízdišť ČSSR mezi prvními. Psal se rok 1987. A bylo to právě vzácné hnízdění, jehož jsme následně využili k záchraně alespoň klíčové části území, před zavezením hlušinou ze stavby škodováckého polygonu. Pak ptáci řadu let scházeli, pak zase scházelo jejich sledování, až přišlo století nové a snaha přežívající mokřiny nově přečíst. Druh byl potvrzen a dodnes v navyšujících se počtech hnízdí. Atraktivní území je ale od samého začátku též významným tahovým koridorem, modráčky nevyjímaje.

Bramborníčci černohlaví v mokřadech u Kněžmostu dnes již v počtu dvou párů hnízdí. Foto Pavel Kverek

A právě tady se navracím do dávných časů poctivé sklopkařiny, protože mnoho z průtažných jedinců k síti s přehrávkou nepřijde a podřízeně uletí pryč. Sítí jsou tedy schytáváni ptáci místní, do sklopek zbývající. Mokřadní koridor přiláká pro okolní zoranou krajinu k postupu dál například oba druhy bramborníčků či bělořita. I ti jsou vděčným objektem sklopkujícího kroužkovatele. Ovšem líčení na táhnoucího modráka zůstává pořád nejvýš! Chytá se „na ticho“, s vyčkáváním. Ptáci bývají hladoví a na úspěch se dlouho nečeká. Pokud jsou pastičky po třetí kontrole stále prázdné, lépe jít do práce a přijít jindy. A přeci jsme i v sklopkařině dnes už o něco dál. Odchytové zařízení je stanového provedení, kvůli komfortu ptáků. Kde jsou vodní chřástalové, bezpečnější je použít „plátěnku“. Všechny jsou kvůli snadnému transportu skládací. Chytáno je do desítky pastiček, plácky vznikají navršením splavených dřev či jiného materiálu. Doplňkem vyčkávající sklopky může být fotopast. Ptáci jsou měřeni, váženi, prohlíženi a foceni. Zapsán je čas i způsob odchytu. Není bez zajímavosti, že ráno po noci jsou tito modráčci až na vzácné výjimky pryč. Nejspíš dál na cestě. Chytání rozkrylo celou řadu pozoruhodností právě zásluhou kroužků.

Návštěvu mokřadů si rád dopřával kolega Pepa Galbavý i manželé Klápšťovi. Jako by tedy dál s těmito osobnostmi společenský rozměr tohoto druhu umění neměl odejít. Text ovšem věnuji i kolegům současným, kteří přinášejí mnoho moderních poznatků z výzkumu druhu, a též již nežijícímu Petru Bürgerovi z českého jihu, který na Stropnici začínal s chytáním nahrávkou v létě.

Tento dvouletý samec modráčka, kontrolovaný na Kněžmostsku, byl označen a několikrát následně kontrolován v předjaří na italském zimovišti jižně Říma. Foto Pavel Kverek

Text: Pavel Kverek / Titulní foto: Jiří Liščák / /http://www.jiriliscak.cz

Číst dále

Nejnovější / Z domova

Rybník Černíč na Jihlavsku bude atraktivnější pro ptáky

AVIFAUNA Publikováno 10.6.2019

Rybník Černíč na Jihlavsku prošel v minulých letech revitalizací, která by měla pomoci zatraktivnit lokalitu pro ptáky. Vhodné terénní úpravy zazemněných okrajů nádrže a jednoho z ostrovů pro ně spolu zaplavením dna vytvořily optimální podmínky s dostatkem úkrytů i potravy. Od konce roku 2017 se na rybníce Černíč pracovalo na opravě technických zařízení. Na hrázi se opravily opěrné zdi a vybudovala se nová spodní výpusť. V zadní části rybníka vznikly nové tůně a úpravou prošel i ostrov pro hnízdění ptáků. „Opěrné zdi přelivných objektů zejména ve spárách silně prosakovaly a navíc rybník nešlo běžným způsobem vypustit a slovit. Kvůli tomu se tu šířily nepůvodní invazní druhy ryb jako sumeček americký a cejn velký. Zhoršovala se kvalita vody a měnilo se složení rostlin. Oprava hráze a výpusti, kdy bude rybník možné vypouštět, přispěje k regeneraci zdejší přírody. Jsem rád, že se akci podařilo zdárně dokončit,“ vysvětlil Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Žďárské vrchy.

Revitalizovaný rybník Černíč na Jihlavsku. Foto archiv Agentury ochrany přírody a krajiny ČR

Z mokřadních ptačích druhů tu ornitologové zaznamenali potápku malou, čápa černého, volavku popelavou, husu velkou, labuť velkou, kopřivku obecnou, poláka chocholačku, lysku černou, slípku zelenonohou, chřástala vodního, čejku chocholatou, kulíka říčního, pisíka obecného, vodouše bahenního. Z atraktivních pěvců tu hnízdí každoročně několik párů slavíků modráčků.„Okolí rybníka letos obhlížel pár jeřábů popelavých. Pokud by tu zahnízdili, bylo by to v Kraji Vysočina vůbec poprvé. Během jarního tahu do hnízdišť na severu se tu letos poprvé zastavil jespák bojovný. V polovině května tu lovilo minimálně 400 vlaštovek a 50 jiřiček. Takové množství není letos známo z žádného jiného místa na Vysočině,“ doplňuje Václav Hlaváč

Jako chráněné území byl rybník Černíč vyhlášen už v 50. letech minulého století díky výskytu vzácných druhů rostlin – stulíku malého, plavínu štítnatého nebo leknínu bělostného, které však vlivem dlouhodobé změny poměrů v krajině postupně vymizely. Od 90. let je rybník vyhlášen zvláště chráněným územím jako přírodní památka. Mokřady na březích rybníka vyhledávají kromě zmíněných ptáků i některé druhy obojživelníků a plazů, například v posledních letech stále vzácnější kuňka ohnivá, skokan zelený či skokan ostronosý, ropucha obecná a užovka obojková. Z rostlin se zde nachází poměrně bohatá populace rozpuku jízlivého, ďáblíku bahenního, méně častá je ostřice nedošáchor a vachta trojlistá.

Kulík říční. Foto Lukáš Kadava

Zdroj: http://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/opraveny-rybnik-v-cernici-laka-desitky-ptacich-druhu/

Číst dále

Nejnovější / Z domova

Unikátní hnízdiště slavíků modráčků na Turnovsku projde revitalizací

AVIFAUNA Publikováno 15.5.2019

Mezi obcemi Turnov-Pelešany a Karlovice-Sedmihorky v CHKO Český ráj se nachází území Sedmihorských mokřadů, které byly v minulosti poškozeny činností člověka necitlivým odvodňováním. Na jejich záchraně se podílí ekologicky zaměřené organizace, jejichž cílem je navrátit mokřadům opět jejich funkci zadržovaní vody v krajině. „Za posledních několik desítek let mokřady zůstaly na pospas přírodě a vzniklo tu přírodně velice hodnotné území. Je to ráj ptáků. Vyskytují se tu dokonce i impozantní jeřábi popelaví,“ představuje lokalitu Vojtěch Šťastný z pozemkového spolku Sedmihorské mokřady, který se dlouhodobě věnuje výzkumu a ochraně území. Ačkoliv lokalita hostí větší počet druhů vzácných živočichů, převažující část území vlivem melioračních prací z 60. a 70. let ztratila svůj přirozený charakter. Smysluplné hospodářské využití této plochy kvůli přetrvávajícímu podmáčení není možné, a proto je moudrým krokem dát právě zde kvalitnímu přírodnímu prostředí přednost.

Sedmihorský mokřad je pro ptáky atraktivní lokalitou. Bylo zde zaznamenáno více než 130 druhů ptáků, z nichž asi čtvrtina tu hnízdí a nemalý počet z nich patří k ohroženým a silně ohroženým druhům. Z nepěvců je to například chřástal vodní, v oblasti obvykle v počtu okolo pěti hnízdních párů. O něco menšího a vzácnějšího chřástala kropenatého zde můžeme zastihnout na tahu. Nepravidelně na Sedmihorském mokřadu hnízdí i celorepublikově vzácná bekasina otavní. Příčinou jejího úbytku je v první řadě právě již zmiňované odvodňování a vysušování mokřadů. Nejpočetněji hnízdícími pěvci jsou rákosník zpěvný a strnad rákosní. Z rákosinových druhů na lokalitě hnízdí například i rákosník obecný a rákosník proužkovaný. Na vlhkých loukách se pravidelně můžeme setkat s bramborníčkem hnědým či ťuhýkem obecným, nepravidelně též s bramborníčkem černohlavým. Máme zde možnost slyšet také všechny tři naše cvrčilky – říční, zelenou a dokonce i slavíkovou. Pro potravu k říčce Libuňce zalétá nepravidelně čáp černý, někdy se zde z nedalekého rybníka objeví i moták pochop.

Sedmihorské mokřady. Foto Vojtěch Šťastný

„Kritériovým druhem této oblasti je pěvec z čeledi drozdovitých ptáků, slavík modráček středoevropský. Modráček byl na místě zjištěn poprvé v roce 2008 a jeho hnízdní populace se na lokalitě rok od roku zvyšuje. Hnízdění modráčků je na lokalitě podrobně sledováno a probíhá zde výzkum, včetně kroužkování hnízdících párů i narozených mláďat. V posledních letech zde registrujeme již šest hnízdních párů,“ doplňuje Šťastný.

Projekt záchrany Sedmihorských mokřadů začal letos na jaře a potrvá několik let. První fáze spočívá ve výkupu dotčených pozemků pozemkovým spolkem, případně alespoň získání souhlasů vlastníků s realizací projektu. Vzhledem k roztříštěné vlastnické struktuře bude tento úkol časově náročný, ale zcela nezbytný pro zachování trvalé ochrany této lokality. V projektu na revitalizaci Sedmihorských mokřadů se pak počítá se zahrazením odvodňovacích příkopů, vybudováním soustavy tůní a mokřin, průřezem a drobnou dosadbou vhodných dřevin. Dále pak s vybudováním ptačí pozorovatelny a informační tabule pro návštěvníky mokřadů. Odhadovaná výše všech nákladů činí zhruba 8 miliónů korun.