Unikátní hnízdiště slavíků modráčků na Turnovsku projde revitalizací

AVIFAUNA Publikováno 15.5.2019

Sdílení

Mezi obcemi Turnov-Pelešany a Karlovice-Sedmihorky v CHKO Český ráj se nachází území Sedmihorských mokřadů, které byly v minulosti poškozeny činností člověka necitlivým odvodňováním. Na jejich záchraně se podílí ekologicky zaměřené organizace, jejichž cílem je navrátit mokřadům opět jejich funkci zadržovaní vody v krajině. „Za posledních několik desítek let mokřady zůstaly na pospas přírodě a vzniklo tu přírodně velice hodnotné území. Je to ráj ptáků. Vyskytují se tu dokonce i impozantní jeřábi popelaví,“ představuje lokalitu Vojtěch Šťastný z pozemkového spolku Sedmihorské mokřady, který se dlouhodobě věnuje výzkumu a ochraně území. Ačkoliv lokalita hostí větší počet druhů vzácných živočichů, převažující část území vlivem melioračních prací z 60. a 70. let ztratila svůj přirozený charakter. Smysluplné hospodářské využití této plochy kvůli přetrvávajícímu podmáčení není možné, a proto je moudrým krokem dát právě zde kvalitnímu přírodnímu prostředí přednost.

Sedmihorský mokřad je pro ptáky atraktivní lokalitou. Bylo zde zaznamenáno více než 130 druhů ptáků, z nichž asi čtvrtina tu hnízdí a nemalý počet z nich patří k ohroženým a silně ohroženým druhům. Z nepěvců je to například chřástal vodní, v oblasti obvykle v počtu okolo pěti hnízdních párů. O něco menšího a vzácnějšího chřástala kropenatého zde můžeme zastihnout na tahu. Nepravidelně na Sedmihorském mokřadu hnízdí i celorepublikově vzácná bekasina otavní. Příčinou jejího úbytku je v první řadě právě již zmiňované odvodňování a vysušování mokřadů. Nejpočetněji hnízdícími pěvci jsou rákosník zpěvný a strnad rákosní. Z rákosinových druhů na lokalitě hnízdí například i rákosník obecný a rákosník proužkovaný. Na vlhkých loukách se pravidelně můžeme setkat s bramborníčkem hnědým či ťuhýkem obecným, nepravidelně též s bramborníčkem černohlavým. Máme zde možnost slyšet také všechny tři naše cvrčilky – říční, zelenou a dokonce i slavíkovou. Pro potravu k říčce Libuňce zalétá nepravidelně čáp černý, někdy se zde z nedalekého rybníka objeví i moták pochop.

Sedmihorské mokřady. Foto Vojtěch Šťastný

„Kritériovým druhem této oblasti je pěvec z čeledi drozdovitých ptáků, slavík modráček středoevropský. Modráček byl na místě zjištěn poprvé v roce 2008 a jeho hnízdní populace se na lokalitě rok od roku zvyšuje. Hnízdění modráčků je na lokalitě podrobně sledováno a probíhá zde výzkum, včetně kroužkování hnízdících párů i narozených mláďat. V posledních letech zde registrujeme již šest hnízdních párů,“ doplňuje Šťastný.

Projekt záchrany Sedmihorských mokřadů začal letos na jaře a potrvá několik let. První fáze spočívá ve výkupu dotčených pozemků pozemkovým spolkem, případně alespoň získání souhlasů vlastníků s realizací projektu. Vzhledem k roztříštěné vlastnické struktuře bude tento úkol časově náročný, ale zcela nezbytný pro zachování trvalé ochrany této lokality. V projektu na revitalizaci Sedmihorských mokřadů se pak počítá se zahrazením odvodňovacích příkopů, vybudováním soustavy tůní a mokřin, průřezem a drobnou dosadbou vhodných dřevin. Dále pak s vybudováním ptačí pozorovatelny a informační tabule pro návštěvníky mokřadů. Odhadovaná výše všech nákladů činí zhruba 8 miliónů korun.