Ochranáři se bojí o populaci tetřívka obecného v Jizerských horách. Kvůli současnému náporu turistů nemusí tetřívci zahnízdit. Jsou totiž velmi hákliví i na sebemenší zvuk. Pandemie koronaviru a s ní spojená různá omezení, mohou mít negativní dopad na populaci tetřívka obecného v Jizerských horách a Krkonoších. Kvůli omezení cestování do zahraničí tráví mnohem víc lidí volný čas ve zdejších horách. Tam teď ale právě vrcholí sezona tetřívčího tokání. K tomu, aby se tento kriticky ohrožený pták mohl rozmnožit, potřebuje maximální klid. Jinak nezahnízdí, nevyvede mladé a už tak početně mizivá populace ještě víc oslábne. „Jizerské hory jsou teď plné turistů, mnohem víc než jiné roky. Lidé kvůli koronaviru chodí víc do lesa. Na některých vyhlášených místech, třeba na skalních vyhlídkách, se dokonce tvoří fronty, což nikdy nebylo. Jenže to vede k tomu, že ti, co hledají klid a víc přírody, pak chodí i do zakázaných míst v rezervacích. Už jsme takhle likvidovali několik ohnišť v místech, kde turisté nemají co dělat. Kromě toho, že porušují zákon, tak ruší ptáky při hnízdění. Což zrovna u tetřívka může mít katastrofické následky,“ vysvětluje vedoucí správy CHKO Jizerské hory Tomáš Korytář.
V celých Jizerských horách je teď zhruba třicet tetřívčích kohoutků. V roce 2000 jich přitom bylo kolem stovky. A podobné je to i v Krkonoších. Tam bylo v roce 2001 napočítáno 135 kohoutků, před dvěma lety to už bylo jen 74. Tetřívci jsou v horách na vymření, varují ochranáři. „Bude-li tento trend pokračovat, nelze vyloučit, že tetřívci vymizí z Jizerských hor a Krkonoš někdy mezi roky 2030 až 2040. Krkonošsko-jizerskohorská populace tetřívka je přitom vedle krušnohorské poslední ještě relativně početnější, na níž závisí přežití druhu v celé ČR,“ upozorňuje Michal Skalka, vedoucí ekologické výchovy na Správě Krkonošského národního parku. Ochranáři proto žádají veřejnost, aby se chovala ohleduplně. Nechodila mimo značené cesty a na otevřené paseky či rašeliniště, která slouží tetřívkům jako tokaniště.
Převzato ze serveru Impulz.cz
Zbytek celého článku k přečtení: Impulz.cz
Foto: Francesco Veronesi / CC BY-SA 2.0
V zimě běžkaři, v létě cyklisté a vyznavači dlouhých běhů. Silně ohrožený druh tetřívka obecného si nemá v Jizerských horách kdy odpočinout a nabrat energii. Lidé mu nedají pokoj ve dne ani v noci.„Jizerské hory trpí vysokou návštěvností, a to se podepisuje i na enormním úbytku populace tetřívka. Problém je, že se to děje i v noci. Je řada sportovců, kteří vyráží do Jizerských hor až za tmy, po práci. Není problém narazit na někoho, jak běží s čelovkou po Jizerkách ve tři ráno,“ říká Radomír Studený, strážce přírody pro Jizerské hory. A nejde o jednoho osamělého běžce nebo cyklistu. „Máme tam umístěná počítadla návštěvníků. Takže víme, že v průměru proběhne v noci centrální částí Jizerských hor tři sta lidí. V létě, v zimě. V noci má být přitom klid, zvěř si potřebuje odpočinout, spát a místo toho je neustále rušena. Velký problém dělají i čelovky. Spousta lidí má supermoderní svítilny, které svítí sto metrů dopředu a všechno kolem oslepují,“ upozorňuje Studený. V Jizerských horách je posledních třicet kohoutů tetřívka. Před 25 lety to bylo 230 samců. Populace tetřívků v Jizerkách a Krkonoších je přitom vedle té v Krušných horách poslední relativně početnější, na které závisí přežití druhu v celé republice. Při stávajícím trendu ale hrozí, že do dvaceti let tady tetřívek vyhyne. Před neustále přibývajícími davy turistů a sportovců nemá kam uniknout. Létá velmi těžce, hnízda má ukrytá na zemi v porostu bylin nebo křovin. Nekázeň návštěvníků hor ale není to jediné, co strážci přírody musí řešit. Velkým nešvarem jsou i černé skládky. „Zatímco v jiných případech řešíme věci spíš domluvou, tak u černých skládek býváme dost nekompromisní, i když dohledat viníka je často těžké,“ zmínil šéf Asociace strážců přírody Broněk Franěk.
