Tetřívkovi v Krkonoších reálně hrozí vyhynutí!

AVIFAUNA Publikováno 16.12.2018

Sdílení

Krkonoše a sousedící Jizerské hory jsou jednou z posledních dvou oblastí v naší zemi s relativně početnou populací tetřívka obecného. Současný stav v celé České republice se odhaduje na 330-380 samců. Za posledních 40 let však poklesl o 80 %. Od roku 2001, kdy bylo v Krkonoších sečteno 135 tokajících kohoutků, jejich počet klesl na 74 v roce 2017, tedy téměř na polovinu. V sousedních Jizerských horách zbývá pouhých 30 kohoutků. Bude-li tento trend pokračovat, tetřívci vymizí z Krkonoš někdy v období mezi roky 2030 a 2040. Někteří jedinci by mohli přežívat i déle, ale patrně by se už nejednalo o životaschopnou populaci s možností návratu k nějakému příznivému stavu. Přitom právě na populacích v Krkonoších, Jizerských a Krušných horách závisí přežití druhu v celé ČR! Pokud nenastane zásadní změna, druh v Krkonoších vyhyne kolem roku 2040.

Jedním z hlavních důvodů mizení tetřívků, kromě rušení člověkem, je úbytek vhodných biotopů, v Krkonoších i Jizerských horách spojený zejména se zarůstáním imisních holin vzniklých v 70. a 80. letech minulého století. Nový les postupně odrůstá a tyto vhodné plochy zarůstají, čímž tetřívek přichází o prostředí vhodné k životu. Uškodilo mu i v minulosti rozšířené vysušování rašelinišť a podmáčených smrčin, kde nachází vhodná stanoviště s dostatečnou potravní nabídkou. Negativně působí i zvyšující se tlak na turistické a sportovní využití území. Nepříznivé jsou také vysoké stavy lišky obecné a prasete divokého, podílejících se v některých oblastech významně na predaci hnízd a mladých ptáků. Pro udržení populace tetřívka v příznivém stavu je nezbytné věnovat všem ohrožujícím faktorům dostatečnou pozornost a vhodnými opatřeními tato rizika minimalizovat.

Instalace cedulí Území tetřívka do terénu. Foto Radek Drahný / FB archiv Správy KRNAP

Situace v Jizerských horách je podobná jako v Krkonoších. „Na začátku devadesátých let byly v Jizerských horách pro tetřívka ideální podmínky – rozsáhlá bezlesí po imisní kalamitě a malá návštěvnost. Změnu přírodních podmínek se v posledních letech snažíme ve prospěch tetřívka řešit s kolegy lesníky z Lesů ČR. Na více než čtyřiceti hektarech tak vznikla tetřívčí centra, speciální plochy s velmi řídkým porostem stromů, vhodné k toku i hnízdění. K omezení vlivu extrémní návštěvnosti náhorní plošiny, kde dnes není potřebný klid v zimě, v létě, ve dne ani v noci, budeme potřebovat spolupráci nejen lesních hospodářů, ale především všech rozumných návštěvníků. Musíme jim srozumitelně vysvětlit, že bez jejich spoluúčasti nemá jizerský a krkonošský tetřívek šanci přežít a domluvit se s nimi na některých nezbytných omezeních v nejcitlivějších lokalitách a časech. Jsem přesvědčený, že se nám to podaří,“ říká vedoucí Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Jiří Hušek.

Takhle vypadají cedule, varující, že tahle ilegální stopa vede do tetřívčího území a vjezd do něj může znamenat velmi pravděpodobně úhyn dalšího (nebo dalších) z posledních zbývajících desítek těchto kriticky ohrožených ptáků v Krkonoších. Foto Radek Drahný / FB archiv Správy KRNAP

Odborníci se snaží řešit problémy poklesu početnosti tetřívka zachováním nebo obnovou vhodných ploch k jeho životu. Vytvářejí nové nebo rozšiřují již existující volné plochy na lokalitách s aktuálním nebo potenciálním výskytem tetřívků. Cílem je vytvořit vhodné podmínky pro zachování nebo vznik nových tokanišť a přispět tak k lepší komunikaci tetřívků mezi nimi. Pomoci ale mohou všichni, včetně turistů, sportovců i místních boudařů, kteří podnikají v blízkosti míst, kde se tetřívek vyskytuje. V inkriminované době tetřívčího toku by pomohlo omezit provoz vozidel a zásobování ve večerních a ranních hodinách. Provozovatelé vleků a lyžařských lanovek v místech výskytu tetřívků pak mohou pomoci označením lan mimo lyžařskou sezonu tzv. zradidly (třeba speciálními fáborky, pruhy látky), která letícího ptáka na překážku upozorní. Tetřívka na jeho zimovištích v karech ruší také skialpinisté a snowboardisté. Pták v zimě nespí, ale snaží se pod sněhem přežít s minimálním výdejem nedostatkové energie. Každé vyrušení může být fatální a stát tetřívka život – každý jednotlivý úhyn pak podstatně oslabuje mizející populaci druhu. Na jaře ohrožují tetřívčí tok návštěvníci a fotografové. V létě a na podzim nepředstavuje pozorování tetřívků podstatné riziko. Tetřívkovi jistě neuškodí, když si na konci léta nasbíráte borůvky pro vlastní potřebu, ale hřebeny a kbelíky nechte doma, aby zbylo i na tetřívky. Krkonoše byly vyhlášeny ptačí oblastí v rámci evropské soustavy Natura 2000 mimo jiné právě pro ochranu tetřívka obecného. Tetřívek patří také mezi silně ohrožené druhy České republiky. „Bohužel, se nacházíme v momentu, kdy tetřívek bez pomoci a ohleduplného přístupu nás všech opravdu nepřežije. Spolu se správou Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory jsme se vzhledem k dramaticky klesajícím počtům tetřívků, rozhodli rok 2019 věnovat tématu tohoto ptačího druhu v obou našich pohořích. V terénu na rozcestníky v místech, kde tetřívek žije, umístíme informační cedule vybízející, aby se návštěvníci hor drželi jen na turistických cestách. Značku „Tetřívkova ložnice“ zase budou strážci umisťovat do lyžařské stopy, která povede do zakázaných lokalit. Vzniká speciální ekovýchovný program pro školy a seriál krátkých klipů,“ doplňuje ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.