February 5, 2026
Index » webkamera

webkamera

Rozcestník
Hromadný přílet čápů do Bohuslavic na Trutnovsku zachytila kamera
AVIFAUNA Publikováno 21.3.2020


Krátce před 18. hodinou 20. 3. 2020 přistáli v hnízdě na bohuslavickém komíně čápi. Jejich hromadný přílet natočila kamera společnosti HD internet. Komín je tradičním místem, kde čápi už mnoho let pobývají. „Aktuálně je to ale jiný pár, než který tam hnízdil minulý rok,“ napsal k videu Lukáš Ronge z firmy HD Internet. Loni byl čapí pár na komíně poprvé k vidění 24. března. Za čtrnáct dnů dokonce samice snesla vejce. Další známé a pravidelné hnízdiště je na pivovarském komíně v Trutnově, a na továrním komíně v Královci. Loni čápi hnízdili také v Mladých Bukách, nebo ve Vlčicích. Loni bylo podle ornitologů na Trutnovsku jedenáct čapích párů.

Převzato ze serveru Trutnovinky.cz

Zbytek celého článku k přečtení: Trutovinky.cz

 


Číst dále
0


Média  / Nejnovější  / Z domova
Poštolky jako na dlani
AVIFAUNA Publikováno 21.7.2019


Zajímavé nahlédnutí do hnízda poštolek obecných přináší nově webové stránky www.budkyonline.cz. Poštolčí pár tam právě pečuje o svá čtyři mláďata. Dvě webové kamery snímají nepřetržitě dění v budce a zájemci tak mohou například sledovat, jak poštolky krmí svá mláďata nebo jak vypadá poštolčí domácnost v noci. Tento přenos realizují břeclavští ochránci přírody a my jsme se na podrobnosti zeptali Libora Opluštila, která za tímto projektem stojí.

Jak vás napadlo připravit tento videopřenos?

Podpoře a ochraně dravců a sov se věnujeme už více než 30 let. Staráme se o přibližně 230 budek, ve kterých od roku 1989 vyhnízdilo 2577 párů poštolek obecných, 745 párů kalousů ušatých a 138 párů puštíků obecných. Z těchto hnízdění bylo vyvedeno více než kolem 15 000 mláďat. V hnízdní sezóně provádíme pravidelné kontroly budek, ale to vždy zachytíme jen aktuální fázi hnízdění. Proto jsme připravili videopřenos, díky kterému můžeme my i ostatní zájemci sledovat dění ve vybrané budce kontinuálně. Poprvé to bylo v loňském roce a sledovali jsme hnízdění kalousů ušatých. Videopřenos byl velmi zajímavý a měl také velký ohlas u veřejnosti. V letošním roce jsme jej proto zopakovali – na jaře jsme tak mohli sledovat další hnízdění kalousů a jako bonus nám po kalousech ve stejné budce zahnízdily i poštolky obecné.

Je na tomto hnízdění poštolek něco neobvyklého?

Na probíhajícím hnízdění poštolek je neobvyklé právě poměrně pozdní načasování. Buď se jedná o náhradní hnízdění – to se stává v tehdy, kdy se poštolkám z nějakého důvodu hnízdění nevydaří. Pokud je stále v přírodě dostatek potravy, zahnízdí poštolky na jiném místě znovu. Nebo se jedná o mladý rodičovský pár, kdy obecně začínají s hnízděním později než zkušené starší poštolky. Podobně jako v minulých letech je i letos mezi termíny začátku hnízdění poštolek i více než měsíční rozdíl. V případě našich „kamerových“ poštolek je to ale dobře – alespoň máme letos v jedné hnízdní sezóně možnost sledovat postupně oba druhy. Další zajímavostí je, že náš pár měl jen 4 vejce. Zpravidla mají totiž poštolky 5 – 6 vajec. A to je přitom v letošním roce na řadě lokalit v Jihomoravském kraji mimořádně velké množství hrabošů, na což obvykle reagují predátoři početnějšími snůškami. V okolí našeho hnízda pravděpodobně hraboši přemnoženi nejsou, takže se na to ve snůšce poštolek neprojevilo.

 Mohou poštolky a další dravci vyhubit přemnožené hraboše?

To určitě ne. Predátor si nikdy nemůže zcela vyhubit svou kořist – nemohl by totiž pak sám přežít. Dravci a sovy pomáhají udržovat rovnováhu v přírodě. Projevuje se to např. tak, že přirozené pravidelné cykly gradace hrabošů (zpravidla ve čtyřleté periodě) dokáží dravci a sovy dokáží prodloužit do např. sedmiletých intervalů nebo ty výkyvy početnosti populace hrabošů nejsou tak obrovské a vše je více v rovnováze. Proto je přítomnost dravců a sov v naší krajině nezbytná. Velmi negativně může na dravce a sovy dopadnout např. nesprávně provedená plošná aplikace jedových nástrah k hrabošů pomocí na polích. Otrávení hraboši se pak stávají snadnější kořistí dravců a sov a nahromaděný jed pak zabije i tyto predátory, kteří člověku dosud s hubením hlodavců pomáhali.

Poštolka obecná na hnízdě s kořistí. Foto archiv ZO ČSOP Břeclav

A nevadí poštolkám přítomnost kamer?

Poštolky jsou velmi přizpůsobivé a vyhnízdí i v truhlících na balkonech paneláků. Naše kamery jim rozhodně nevadí, jsou zcela nehlučné. Obě kamery mají infračervený noční přísvit, který je pro člověka i pro ptáky neviditelný a zaznamenají jej speciálně upravené kamery. Když sledujeme dění v budce v noci, vypadá to, jakoby se tam zevnitř svítilo nějakým přidaným světlem. Ve skutečnosti ale v noci v budce tma. Kamery v budce nevadily sovám – kalousům ušatým – kteří v budce letos úspěšně vyvedli dvě mláďata.

Jak dlouho bude ještě videopřenos trvat?

Podařilo se nám zachytit den, kdy se začala líhnout mláďata – bylo to 10. července. Mláďata poštolek bývají na hnízdě přibližně 30 dní, takže z budky budou vylétat kolem 8. srpna. Do té doby tedy můžeme sledovat, jak mladé poštolky rostou a jak se o ně jejich rodiče starají.

A otázka na závěr – s kým na realizaci online vysílání spolupracujete?

Chtěl bych na tomto místě velmi poděkovat všem, kteří online přenos z hnízdění kalousů a poštolek podpořili. Vyjadřují tím nejen svou společenskou zodpovědnost k životnímu prostředí, ale také ochotu přispět k poznávání a propagaci zajímavostí z naší krásné přírody. Na realizace projektu přispěla dotace z programu Českého svazu ochránců přírody “Ochrana biodiverzity”, podpořeného Lesy České republiky, s.p., Nadací Ivana Dejmala a v grantovém řízení Ministerstva životního prostředí. – ČSOP a i. partnerů, dalšími partnery jsou společnosti Alca plast, s.r.o., ASIO NEW, spol. s. r. o., BR Dolní Morava, o.p.s., MND a.s., Libli, spol. s r. o. Děkujeme také za příspěvky zaslané nadšenci, kteří online přenos sledovali a sledují.

Poštolka obecná. Foto Jiří Bartoš / http://bartosphoto.cz/

Titulní foto: Lukáš Kadava


Číst dále
0


Rozcestník
Čáp z Bohuslavic musel být ošetřován na záchranné stanici
AVIFAUNA Publikováno 8.7.2019


Čápík Slávek z Bohuslavic u Trutnova je od čtvrtka naším, doufejme jen krátkodobým, pacientem. Díky kameře na hnízdu si mnoho diváků všimlo, že starý čáp přinesl mláďatům rybku s vlascem. Naneštěstí jedno mládě potravu sluplo a do dlouhého zbytku vlasce si zamotalo nohy. Rozhodování, zda zachránit zamotané čápě a riskovat nebezpečný seskok zbylých tří ještě nevzletných sourozenců, nebylo jednoduché. Zkušený ornitolog Petr Kafka to zvládl na jedničku. Dramatické chvilky na hnízdě, kdy největší mládě při kontrole hnízda odstoupilo až na samotný okraj, skončily happyendem. Zamotaného čapíka P. Kafka úspěšně snesl a zbývající tři si tak na hnízdě ještě pár dní mohou procvičovat křídla.
V pátek byl Slávek zrentgenován, miniaturní olůvko či obrtlík se již posunul za žaludek, vlasec pan veterinář vyjmul. Nyní se čapík láduje čerstvě nachytanými rybkami, aby se usnadnil průchod cizího tělesa. Jestliže vše půjde hladce, bude příští týden Slávek adoptován do čapí rodiny na naší záchranné stanici, jež má shodou okolností na den stejně staré mládě jako jsou ta v Bohuslavicích. Až čápata z Bohuslavic slétnou z komína a budou se potulovat poblíž, rádi bychom k nim Slávka připojili. Po předchozích zkušenostech z jiných hnízd se po takto krátké době členové rodiny poznají a mládě se úspěšně zařadí. Vlasce, provázky a jiné odpadky jsou narůstajícím problémem ptačích hnízd. Ne všechny mají kameru, aby se podařilo rychle zasáhnout. Slávek byl z vlasce vymotán na poslední chvíli, již se mu ostré vlákno zařezávalo do nohou a časem by mu je jistě amputovalo.

Čapík Slávek má nejspíš vyhráno, druhý rengen ukázal, že v sobě už nemá žádný kovový předmět, malý obrtlík prošel střevem, doufejme bez následků. Mláděti se na stanici daří dobře, deně zbaští 50 malých rybek. Méně radostnou zprávou byla informace od fandů bohuslavického hnízda, že dalšímu mláděti visí vlasec ze zobáku. Později už vlasec vidět nebyl, mládě tedy buď spolklo rybku i s vlascem nebo v lepším případě vše vyvrhlo. Každopádně na hnízdo už kvůli riziku předčasnému vyskočení mláďat nelze lézt. Píše o tom web ČSOP Jaro Jaroměř

Zobrazit zdrojový článek


Číst dále
0


Média  / Nejnovější  / Z domova
Online přenos z hnízdění kalousů v budkách
AVIFAUNA Publikováno 4.5.2019


Sovy člověka od pradávna fascinovaly! Jejich tichý let, díky kterému se sovy neslyšně vynořily a zase zmizely v temnotách, je řadil do světa duchů. Na jednu stranu byly sovy vnímány negativně jako společníci nejrůznějších čarodějnic, ale také byly vnímány jako symbol moudrosti. Zejména díky jejich nořčnímu životu je zahaluje stále jakási aura tajemství. Tu částečně poodhaluje i nový projekt Českého svazu ochránců přírody v Břeclavi, který na webových stránkách www.budkyonline.cz detailně sleduje jejich život pomocí webkamery a do něhož můžete nahlédnout i vy! Aktuálně běží v těchto dnech pravděpodobně nejzajímavější část unikátního videopřenosu z hnízdění sov – kalousů ušatých. Webové kamery nepřetržitě snímají dvě odrůstající mláďata, která dospívají v připravené polobudce umístěné ve Valticích na Břeclavsku. Na další podrobnosti tohoto vysílání jsme se zeptali Libora Opluštila, autora projektu.

Proč byli pro sledování vybráni zrovna kalousi a jaký je vlastně cíl projektu?

Důvodů je hned několik – za prvé tady na Břeclavsku už řadu let kalousi hnízdí v budkách, které jsme původně vyvěšovali pro poštolky obecné. V zemědělské krajině není dostatek vhodných možností pro hnízdění ptáků, kteří si hnízda svá nestaví a jsou závislí na nabídce starých hnízd ostatních druhů, například vran, strak nebo kání. Kalousi se u nás na tuto situaci ale velmi dobře adaptovali a začali hnízdit v polobudkách. Toho jsme využili poprvé v loňském roce a umístili do jedné speciálně vyrobené budky kameru. Otestovali jsme si tak první ročník vysílání.

Webkamerou lze detailně sledovat interakce páru v průběhu hnízdění. Foto archiv ČSOP Břeclav / Libor Opluštil

Druhým důvodem, proč byli vybráni kalousi, je to, že jsme chtěli zprostředkovat zájemcům videopřenos z hnízdění, které laická veřejnost běžně nemá možnost vidět. Videopřenosy z hnízdění poštolek je možné sledovat z více míst, ale kalouse máme jen my a jedno hnízdo sledují ještě v Montaně v USA. Jsme také moc rádi, že se nám podařilo získat podporu u našich projektových partnerů (MŽP ČR, ČSOP, Alca plast, s.r.o., ASIO NEW, spol. s. r. o., BR Dolní Morava, o.p.s., MND a.s., Libli, spol. s r. o.), kteří nám pomohli s pořízením potřebné techniky a s úhradou provozních nákladů projektu.

Komu je projekt vlastně určen? Jsou do něho nějak zapojeny i děti?

Právě děti jsou důležitou cílovou skupinou našeho projektu. Dnes tráví obecně děti hodně času před obrazovkou počítače nebo mobilního telefonu. Chtěli jsme jim ukázat, že tam venku, v přírodě, se děje spousta zajímavých věcí a že je škoda jen sedět doma u klávesnice. Máme velkou radost z toho, že děti například online přenos a sestříhané videoukázky sledují nejen doma, ale také například ve školách v hodinách přírodopisu. Pro děti je samozřejmě nejatraktivnější přímé setkání s malými sovami při kroužkování a měření. Je to pro ně velký zážitek a všechny si pak chtějí malého kalouse pohladit. Věřím, že právě touto cestou si mohou vytvořit hezký vztah k přírodě a o to nám jde především.

Nebo podrobnosti z hnízdní biologie. Foto archiv ČSOP Břeclav / Libor Opluštil

Co zajímavého přinesla letošní sezóna pro sledované kalouse?

V letošním roce začali kalousi s hnízděním velmi brzy Mírná zima a dostatek hrabošů jako hlavní složky potravy kalousů způsobily, že jsme oproti loňskému roku museli zahájit vysílání o celý měsíc dřív! Dalším zajímavým momentem bylo, že zhruba v polovině hnízdění začala budku pravidelně navštěvovat samice puštíka obecného a odnášela si kořist nashromážděnou kalousy. Pravděpodobně někde v okolí krmí svá mláďata a takto si zjednodušila shánění potravy. Přítomnost větších mláďat ani útoky rozhořčených kalousů jí v tom nijak nezabránily. Ještě zajímavější ale je, že kalousí pár změnil v posledních dnech strategii: samec i samice přináší hraboše a myšice dvěma svým mláďatům, která si je přebírají a obvykle celou hned spolknou. Pokud jsou ale mláďata sytá a nejeví o potravu zájem, samec ani samice nenechávají kořist v budce jako v předešlých dnech, ale opakovaně ji hned odnáší jinam. Buď ji spotřebují sami, nebo ji ukládají do zásobárny někde na jiném místě, ale v budce už nic pro puštíka nenechávají.

Neplánujete umístění kamery i k jiným druhům? 

Ano, plánujeme. Už v roce 2008 jsme ve spolupráci se ZOO Brno realizovali u nás první online přenos z hnízdění divokých sov pálených v budce a rádi bychom na to v příštích letech navázali. Zajímavých ptačích druhů je u nás celá řada a některé z nich hnízdí pravidelně i v našich budkách. Bude to tedy spíš otázka finančních prostředků a personálních kapacit, do jakých dalších projektů se v budoucnu pustíme.

Přenos z hnízda kalousů můžete sledovat ZDE

Díky moc Libore. Ať se daří nejen kalousům!

 

Pohled z venkovní kamery na hnízdní budku kalousů na Břeclavsku. Foto archiv ČSOP Břeclav / Libor Opluštil

Ptal se: Lukáš Kadava / Titulní foto: Ondřej Prosický / http://www.naturephoto.cz/

 

 


Číst dále
0