Klimatické změny ovlivňují jeřáby popelavé. Jejich chování sleduje nový projekt „Jeřábí život“

AVIFAUNA Publikováno 31.8.2020

Sdílení

Díky systému GPS-GSM vysílačů sleduje tým českých ornitologů podrobně pohyb jeřábů popelavých (Grus grus) ve volné přírodě. První jeřáb s tímto vysílačem například potvrdil vliv klimatických změn na migrační chování jeřábů. Nový projekt Jeřábí život – Cranelife, jehož hlavním partnerem je Zoo Ostrava a který je součástí České koalice na ochranu biodiversity (CCBC), se těmto impozantním ptákům intenzivně věnuje. Letošní hnízdní sezóna přináší celou řadu novinek a také jednu velkou ztrátu.

Cílem výzkumně-záchranného projektu Jeřábí život (blíže ZDE) je ochrana a monitoring jeřábů s pomocí barevných kroužků a GPS-GSM vysílačů. Jeřáb popelavý byl historicky ve střední Evropě vyhuben a v České republice začal hnízdit až na konci 80. let minulého století. Od té doby je jeho populace na vzestupu a přibývá nových hnízdišť, přesto stále patří mezi kriticky ohrožené druhy, a proto je velice přínosné podrobně sledovat vývoj této populace.

V roce 2020 bylo v rámci projektu označeno celkem šest mladých jeřábů barevnými kroužky a polovina z nich navíc dostala také GPS-GSM vysílač financovaný Zoo Ostrava. Díky spolupráci se zoology z CHKO Poodří se podařilo vysledovat nový pár jeřábů, který odchoval dvě mláďata, z nichž bylo jedno označeno vysílačem. Jedná se o prvního jeřába z této oblasti, kde tito ptáci začali hnízdit teprve nedávno a bude zajímavé sledovat jejich migraci i pohyb v okolí hnízdiště..

Individuálně značený jeřáb popelavý. Foto archiv Zoo Ostrava

Právě změny v migračním chování, a dokonce zimování jeřábů v České republice se podařilo doložit díky jeřábovi vylíhlému v roce 2017 s úplně prvním GPS-GSM vysílačem. Tento jeřáb byl ale na začátku letošního léta zabit liškou. Nacházel se zrovna v nejkritičtější fázi svého života, a to v době prvního pelichání, kdy ptáci na nějaký čas ztratí schopnost létat a stávají se velmi zranitelnými. To se mu stalo osudným, když procházel okolo liščí nory s liščaty. Jelikož se jednalo o tříletého ptáka, který by mohl v příštím roce začít hnízdit, je to velká ztráta. Alespoň šlo o přirozenou příčinu úhynu, nikoliv vinou člověka. Velká část jeřábů v Evropě uhyne v důsledku lidské činnosti. Například jeřáb s barevnými kroužky vylíhnutý v témže roce (2017) zahynul hned následující rok v Německu po nárazu do elektrického vedení a jedno z loňských mláďat bylo ještě před opuštěním hnízdní lokality sraženo a zabito autem.

Hnízdní úspěšnost je také negativně ovlivněna dlouhotrvajícím suchem, při kterém mizí vhodné mokřady. Navíc letošní situace spojená s koronavirem, která vedla k vyšší návštěvnosti turistů v tuzemské krajině během jarních měsíců, tedy v období hnízdění, je dalším faktorem ovlivňujícím výskyt těchto velkých dlouhověkých ptáků. Ačkoliv je hnízdní populace v ČR na vzestupu, stále u nás jeřábi patří mezi kriticky ohrožené a je zapotřebí je chránit. Zoo Ostrava podporuje od roku 2017 výzkum jeřábů pomocí sledování GPS-GSM vysílači, tento záměr se postupně rozrostl v samostatný projekt Jeřábí život.