Na Vysočině pokáceli strom s hnízdem orla mořského – obě mláďata uhynula

AVIFAUNA Publikováno 14.5.2019

Sdílení

Dvě mláďata orla mořského zahynula minulý týden na Vysočině poté, co někdo pokácel strom i s orlím hnízdem, přičmž pokácen byl pouze strom, na němž bylo hnízdo umístěno. „Mladí orli mořští se zabili pádem z výšky. Agentura ochrany přírody a krajiny již podala trestní oznámení na neznámého pachatele,“ řekla k případu Klára Hlubocká z České společnosti ornitologické.

Orel mořský je největší dravec žijící v Česku a je řazen mezi kriticky ohrožené druhy živočichů. V přírodě nemá přirozeného nepřítele, ohrožuje ho pouze člověk. Pytláci při tom nejčastěji používají zvláště brutální způsob usmrcení – nástrahu s nervovým jedem karbofuranem, po jehož požití zvíře umírá dlouho a bolestivě v křečích. Případy otrávených zvířat se objevují napříč celou republikou, některé z nich ale zaskočí i zkušené ornitology. Loni se počet zabitých ptáků vyšplhal na číslo 54, z toho 43 bylo dravců (z toho 6 orlů mořských). Letošní čísla ukazují jen za první čtyři měsíce 45 zabitých ptáků, z toho 29 dravců, z nichž je 12 orlů mořských.

Orlu mořskému jsou patrně přisuzovány větší škody na rybách, než je ve skutečnosti schopen způsobit. Snáze jej totiž můžeme spatřit při konzumaci ryb, než při samotném lovu. A protože orel primárně vyhledává mršiny, bývá nemalá část jím zkonzumovaných ryb ulovena někým jiným. Konflikt zájmů v případě orla mořského tak nespočívá jen v obavách z hrozících škod na rybách, které by mohl způsobit, ale spočívá i v tom, že orel se opakovaně stává obětí nelegálně kladených otrávených návnad, které byly určeny pro jiné predátory (lišky, kuny, vydry). A co je nejhorší, tyto zakázané návnady mohou být nebezpečné i člověku, neboť nelegálně užívaný jed (karbofuran) se může do těla dostat i pouhým dotykem. Česká společnost ornitologická disponuje speciálně cvičenými psy, kteří jsou schopni rozpoznat a dohledat otrávené návnady či jejich oběti. Spolu s psovodkou Klárou Hlubockou navštěvuje preventivně důležitá místa výskytu dravců, případně místa dřívějšího trávení. Kromě toho vyjíždí k případům na žádost policie či dalších institucí, nejčastěji ale na ohlášení občanů.