O soužití člověka a havrana – praktické zkušenosti z východního Slovenska

AVIFAUNA Publikováno 6.4.2019

Sdílení

Havran polní (Corvus frugilegus), jak již jméno napovídá, byl původně obyvatelem polních lesíků a větrolamů. Kdysi běžný druh byl také loven a dnes se koncentruje do měst jak v České republice, tak na Slovensku. Kdysi intenzivně pronásledovaný „škodlivý pták“ je dnes všemožně vyháněn z hnízdišť v intravilánech obcí a měst. Soužití s havrany polními je problematické prakticky ve všech městech, kde vytvářejí své kolonie. Nejinak je tomu v Michalovcích na východě Slovenska, kde se havrani stávají dokonce terčem střelců z řad obyvatel města. Během uplynulého víkendu byli pracovníci státní ochrany přírody přivoláni policií SR ke dvěma zastřeleným havranům, nalezeným v ulici Murgašova. Právě tato lokalita je jednou z těch, kde si havrani, vytlačovaní plašením z hlavního parku, staví v menším parčíku hnízda. Obyvatelům města vadí, že havrani vybírají z košů odpadky a svým trusem špiní lavičky v hlavním městském parku. Nejvíc jim však vadí havraní krákání.

Zastřelený havran z kolonie v Michalovcích. Foto Správa CHKO Vihorlat

Havran je podle zákona o ochraně přírody a krajiny chráněným druhem. Nesmí se zabíjet ani rušit během hnízdění, na shoz hnízd je potřebná výjimka orgánu ochrany přírody. Město Michalovce se snaží už roky proti havranům bojovat. Největší problém působili havrani v Parku mieru, kde byla početná kolonie, tehdy jediná ve městě. Město instalovalo akustické plašiče, používalo k zahánění havranů sokolnicky vedené dravce, každoročně provádí shozy hnízd. Zatím však žádná z těchto metod na inteligentní krkavcovité ptáky nezabírá. Taktéž radikální ořezy stromů nejsou dlouhodobým řešením, pomohou na jeden či dva roky. Takto ošetřené stromy navíc po vyrašení nových větví představují další nové možnosti pro zakládání hnízd. Ve výsledku havrani však z města a ani z Parku mieru nezmizeli, pouze se rozptýlili do většího počtu lokalit v okolí. V roce 2010 a 2011 hnízdili havrani pouze v parku v počtu kolem 270 párů. Od roku 2012 se díky plašení rozšířili do dalších 12 lokalit. Také celková početnost mírně stoupla, v roce 2018 bylo sečteno 362 hnízd. Z toho v hlavním městském parku se nacházelo 192 hnízd, v ulicích Užhorodská/Sobranecká celkem 106 hnízd, zbytek na menších lokalitách ve městě.

Význam „protihavraních“ opatření je z hlediska vývoje početnosti a rozšíření ve městě značně diskutabilní, částečný úspěch byl zaznamenán jen poklesem počtu hnízdících párů v hlavním městském parku. Pracovníci státní ochrany přírody SR upozorňují, že nad havrany se prakticky nedá vyhrát, zejména díky jejich vysoké inteligenci. Plašiče bývají neúčinné z důvodu, že si ptáci na ně zvyknou, přímé pronásledování vede k tříštění kolonií a vzniku nových. Řešení vidí ochranáři v nezasahování na určitých plochách ve městě, kde jsou ptáci dlouhodobě zvyklí a další 2–3 lokality, které v současnosti obsazují. Zde by nebyli lidmi rušeni a pronásledovaní, v ostatních lokalitách pak zákonnými prostředky plašit. Pokud budou ptáci ve městě nacházet dostatečné zdroje potravy, místo neopustí. Všem obyvatelům se vyhovět nedá a ptáků (potažmo přírodě) nelze poručit, kde nejsou vítaní. Proto jediným řešením je hledat kompromisy a respektovat přírodu, jíž jsou i města součástí. Bezhlavý boj s havrany je potom pouze bojem s příslovečnými větrnými mlýny.