Plastový odpad devastuje populace buřňáka světlonohého

AVIFAUNA Publikováno 8.7.2018

Sdílení

Za posledních 50 let poklesly počty buřňáka světlonohého (Puffinus carneipes) o 30%. Hlavní příčinou jejich úbytku je plastový odpad v moři. Buřňák světlonohý je středně velký, tmavě zbarvený buřňák se světle růžovým zobákem s výraznou černou špičkou, růžové nohy a tmavě zbarvené opeření. Jádrová populace hnízdí v okolí Austrálie a Nového Zélandu. Na ostrovech v Tasmánském moři, se vědecká pracovnice a popularizátorka vědy Liz Bonnin setkává s vědci, kteří usilují o záchranu mláďat buřňáků od devastujících vlivů plastového znečištění.

„Tato zvídavá mláďata buřňáka umírají a jejich žaludky jsou tak plné plastů, že nezbývá prostor pro potravu. Mláďata nemohou zvládnout zápas se silnými větry a mohutným příbojem oceánu. Vědci se snaží zachránit mláďata metodou laváže, tedy tak, že naplní jeho žaludek slanou mořskou vodou a při následně vyvolaném zvracení se dostávají z ptačích útrob všechny platové předměty. Ochranáři ze žaludku mláděte vyndají nezřídka i přes 9o kousků plastu. Nemohu uvěřit tomu, kolik toho leze ven. Nezastaví se to,“ říká Liz Bonnin.

„Za svoji kariéru jsem viděla tolik ničení životního prostředí nebo pytláctví, ale toto je pravděpodobně nejhorší věc, kterou jsem viděla na vlastní oči… Rodiče buřňáků krmí svá mláďata nevědomky plastem. Řasy, rostoucí na kusech plastu, zanechávají pach, kvůli kterému si je dospělí mořští ptáci pletou s potravou. Ostré kusy plastů mohou navíc snadno roztrhnout střeva ptačích mláďat,“ doplňuje Bonin.

Dr. Jennifer Lavers, vědkyně z Tasmánské Univerzity v Hobartu, která se na vliv plastů na mořské ptáky specializuje, říká: „Plasty obsahují široké spektrum chemikálií a primárně se chovají jako malá toxická střela. Kritickou otázkou je, kolik plastu je již příliš? Je to jeden kus plastu? Nebo pět? Musíme to zjistit, protože problém plastového odpadu v mořích se netýká pouze buřňáků, ale je to otázka přežití mnoha ptačích druhů mořských ptáků“