Téměř dvě desítky let trvající studie amerického pěvce drozda hnědavého (Catharus fuscescens) přišla se zajímavým zjištěním, že jsou tito opeřenci schopni v předstihu mnoha měsíců vycítit velké bouře.
Zhruba před rokem zveřejnil Christopher Heckscher na Twitteru zajímavou předpověď – sezóna hurikánů v roce 2018 bude silnější, než bývá v průměru, s mírou intenzity hurikánů zvanou ACE (accumulated cyclone energy) mezi 70 a 150. Heckscher veřejně vystavil svou predikci navzdory předpovědím generovanými moderními počítačovými modely, která pracují s po desítky let sbíranými meteorologickými daty. Co je však ještě zajímavější je fakt, že Heckscher není meteorolog, nýbrž ornitolog, a zdrojem jeho dat byla skupinka ptáků v Delawaru.
O pět měsíců později sezóna hurikánů skončila a byla zveřejněna výsledná data. Na rozdíl od Heckscherovy předpovědi, národní zdroje pro předpovědi tropických bouří předpovídali spíše podprůměrnou sezónu, přičemž Národní oceánská a atmosférická správa odhadla sílu hurikánů na ACE na 103 nebo nižší, a Colorado State University na hodnotě 60. Skutečná ACE byla ustanovena na hodnotě 129, tedy zhruba uprostřed predikce inspirované ptáky. „Ptáci říkali, že bude špatné období a všichni ostatní říkali, že podprůměrné,“ říká Heckscher, docent na Delaware State University. „Nakonec byli ptáci přesnější.“
To, co Heckschera přesvědčilo, aby se svou předpovědí vyšel na světlo světa, byla jeho studie, kterou zveřejnil v časopise Scientific Reports jen pár dní před tímto oznámením. Její závěr byl ohromující: během dvou desetiletí terénního pozorování bylo chování místní populace drozda hnědavého během hnízdní sezóny lepším prediktorem intenzity sezóny hurikánů v Atlantiku než hlavní meteorologické modely. Zdálo se, že ptáci vycítili, jaká bude následující sezóna, měsíce před tím, než se vytvořila většina tropických bouří.
Za předpokladu, že bude proveden další výzkum, jsou Heckscherova zjištění pozoruhodnou připomínkou tajemných, neviditelných vzorců a vazeb přírodního světa. Ale jsou také varováním. Drtivá většina hlavních hurikánů v Atlantiku vzniká během vrcholu migrační sezóny. Vzhledem k tomu, že se tyto bouře zhoršují v důsledku změny klimatu, Heckscher a další se obávají, že by mohly být rostoucí hrozbou pro stěhovavé ptáky, a to jak přímo, během jejich migrace rozbouřeným mořem na zimoviště, tak i jemnějšími, zato ale dlouhodobějšími způsoby.
Drozd hnědavý – budgora | Licencováno pod CC BY-NC-ND 2.0
Drozdi hnědaví hnízdí ve vlhkých lesích napříč severem Spojených států a jižní Kanadou. Když ptáci ztratí snůšku kvůli predaci či špatnému počasí, zkusí zahnízdit znovu. Pokud selže více hnízd, zkouší to znovu a znovu, dokud se nevylíhnou mladí. Ale v určitém okamžiku, pokud jsou i nadále v hnízdění neúspěšní, už daný rok nezahnízdí, přepeří a připraví se na náročnou migraci do Brazílie. Hecksher, který byl po léta práce v terénu obeznámen s místní populací drozdů si povšiml, že ptáci se do tohoto bodu dostanou v některých letech dříve než v jiných. „Nedávalo mi to smysl, přeci pro ptáky je nejdůležitější věcí vyvést mladé, přesto v některých letech ukončily hnízdní sezónu dříve než jindy.“ Data neodhalila na studované lokalitě žádnou jasnou korelaci s teplotou, podobně ani s žádným jiným faktorem, na který by mohl pomýšlet. „Nevěděl jsem, co se to děje,“ říká. „Pak mě náhle napadlo se blíže podívat na tropické bouře během jejich migračního období.“
Tato analýza odhalila, že drozdi měli delší hnízdní sezónu v letech s relativně mírnými hurikánovými obdobími a v drsnějších letech ji naopak zkrátili. Jejich chování úzce souviselo jak s hodnotou ACE, tak s počtem hlavních hurikánů. Omezení jejich hnízdní aktivity a dřívější zahájení migrace dává ptákům možnost přečkat silnou bouři před přechodem na otevřenou vodu a stále dorazit na zimoviště včas. Heckscher sám uznává, že jeho vzorek je docela malý – okolo 15-20 párů každý rok od jediného druhu. Jeho dataset však pokrývá dlouhé časové období, a vztah, který data prokázala, je statisticky velmi silný. Doufá, že vědci na jiných lokalitách projdou své záznamy, aby se podívali, zda tento vzor platí i pro jiné druhy, které během sezóny hurikánů migrují přes Mexický záliv a Karibské moře.
Bude také nutné provést další studii, aby se zjistilo, jaký typ signálu ptáci shromažďují. Heckscher předpokládá, že na zimovištích si mohou všímat charakteristik srážek spojených s cykly El Niño a La Niña, které ovlivňují hurikánovou aktivitu. „Ať je to cokoli, vědí to do poloviny května,“ vysvětluje a dodává, že průměrné datum všech pokusů o hnízdění v letech s nízkou ACE bylo po 23. květnu. „Možná to zní zvláštně, ale pak znovu, pokud o tom přemýšlíte, dává smysl, aby tito ptáci využili ze své evoluční historie všeho, co mohou, aby se vyhnuli hurikánům,“ dodává. Avšak s postupujícím globálním oteplováním musí ptáci čelit novým výzvám, s nimiž se nevyvíjeli. Klimatologové očekávají, že hurikány zesílí a budou „produkovat“ více srážek s tím, jak teploty oceánu stoupají a stoupá i hladina moří. Silné lijáky a silné větry z hurikánu Irma v roce 2017 zničily každé aktivní hnízdo ohroženého dravce luňce bažinného podél floridského jezera Okeechobee. Stejná bouře, spolu s hurikánem Maria, zničila vegetaci na několika karibských ostrovech, na kterých se různí ptáci spoléhají na potravu a přístřeší.
Americká meteorologická společnost a Národní centrum pro hurikány odmítly výsledky studie komentovat.
Text a překlad: Tereza Kejzlarová
Úvodní foto: Detail oka hurikánu Isabel z roku 2003
Zdroj: Heckscher, Christopher M.. “A Nearctic-Neotropical Migratory Songbird’s Nesting Phenology and Clutch Size are Predictors of Accumulated Cyclone Energy.” Scientific Reports (2018).
