Kromě široce známé labutě velké se u nás objevují další dva druhy labutí: labuť zpěvná a labuť malá. Poslední jmenovaná je ze všech tří druhů nejvzácnější. Labuť malá (Cygnus columbianus) se podobá se labuti zpěvné, jediným výrazným rozdílem je tvar žluté skvrny u ozobí. U labutě malé je rozsah žluté menší než plocha černého zbarvení zobáku, směrem dopředu končí tupě až zaokrouhleně, nedosahuje k nozdrám (platí pro evropský poddruh C.c. bewickii, americký poddruh C.c. columbianus má jen malou žlutou skvrnku před okem). Mladí ptáci jsou šedohnědí. Hnízdí daleko na severovýchodě v tundře u Severního ledového oceánu, zimuje v severozápadní Evropě. Vzácně zaletuje také do České republiky, kde bývají nejčastěji zastiženi osamocení jedinci či dvojice. Výjimkou je pozorování 20 labutí malých v únoru 2001 na rybníce u Šumvaldu.
Končící letošní sezóna pro birdwatchwery a milovníky ptáků ve východních Čechách nachystala jednu z nejzajímavějších faunistických událostí. Poprvé byl tento druh zjištěn v Pardubickém kraji a to hned jako zimující. Poprvé trojici labutí malých pozoroval Jan Krejčík na Sopřečském rybníku na Pardubicku. Ptáci v blízké krajině zůstali a usadili se v okolí NPR Bohdanečský rybník, kde byli opakovaně pozorováni buď přímo na rybníku, nebo v jeho blízkosti na písnících Oplatil, popř. na pastvě ve společnosti labutí velkých v zemědělské krajině u obce Plch. V posledních prosincových dnech se opět vrátili k Bohdanečskému rybníku, kde se pasou v řepkovém poli západně od rybníka opět ve společnosti labutí velkých.
Bohdanečské labutě malé poskytují ideální podmínky pro „salonní birdwatching“. Foto Jan Grünwald
Ve východních Čechách je labuť malá extrémně vzácná. Doposud jsou známy pouze dva záznamy z Náchodska z vodní nádrže Rozkoš. Poprvé je zde pozoroval Václav Koza v březnu roku 1983 – celkem 15 jedinců. Podruhé pozoroval 5 labutí koncem listopadu 2018 Jaroslav Vaněk. V Pardubickém kraji tak jde o první pozorování. Navíc ptáci se zde zdržují dlouhodobě, k nemalé potěše pozorovatelů ptáků. Své dojmy od Bohdanečského rybníka popisuje birdwatcher Jan Grünwald: „Hned po prvním odbočení vidím na poli s řepkou sedět asi dvě desítky labutí. Brzdím u nich, abych se přesvědčil, jestli mezi nimi není hledaná skupinka. Už jsem dnes jedno takové hejno prohlédl bez úspěchu. Přikládám binokulár k očím a málem mi vystřelují z důlků. Tak tady jsou! Ptáci se v klidu pasou, zřejmě si mě vůbec nevšímají, jen když kolem projíždí cyklista, tak zvedají hlavy do pozoru. Vedle labutí velkých nevypadají z takhle bezprostřední blízkosti o tolik menší, než jsem si představoval, i když rozdíl je samozřejmě markantní. Jejich trojúhelníkovitý zobák má žlutý kořen, jinak je černý. Svojí kompaktností připomínají spíš velkou husu než malou labuť.Po několika dalších minutách se přesouvám s autem dál od hejna, tak abych na něj dobře viděl, ale zároveň jsem stál zcela mimo vozovku. Prohlížím si je ještě notnou chvíli a až když mě zebou všechny končetiny od mírného, ale studeného větru, sbírám se na poslední přesun dne. Než ale hejno zcela opustím, ještě se u nich krátce zastavuji. Někdy se štěstí prostě usmívá…“
Labutě malé u Bohdanečského rybníka, 21. 12. 2020. Foto Jan Grünwald
