Rozkošná zastavení s Jaroslavem Vaňkem

AVIFAUNA Publikováno 9.6.2017

Sdílení

Vodní nádrž Rozkoš u České Skalice na Náchodsku je jednou z nejvýznamnějších ornitologických lokalit nejen ve východních Čechách, ale i v celé České republice. Svojí rozlohou (1001 ha) i umístěním před masivem Krkonoš vytváří důležitou migrační zastávku pro desítky druhů ptáků. Řada vzácných či zvláště chráněných druhů ptáků na lokalitě také hnízdí. Vodní nádrž Rozkoš byla od počátku své existence pravidelně sledovanou lokalitou, území bylo ornitologicky atraktivní ještě před vlastní výstavbou a napuštěním nádrže a do této krajiny pravidelně zajížděli např. Václav Koza, Zdeněk Veselovský, Petr Skřivan a zvláště Pavel Žďárek.

V současnosti na lokalitu zajíždějí desítky birdwatcherů prakticky z celé České republiky, pomyslnou domácí vestu však obléká od 70. let 20. století Jaroslav Vaněk, znalec zdejší krajiny a znalec místního ptačího osazenstva.

Rozkoš, v centrální části snímku dělící hráz a hnízdiště racka chechtavého a černohlavého. Foto Jaroslav Vaněk

Jardo, čím Ti Rozkoš a zdejší krajina učarovala?

Vždy na mě silně působilo moře a toto východočeské moře mám pár minut od domova. Rozkoš v ledasčem i moře připomíná. Rychlé změny v počasí, kdy se během pár minut přiženou ohromné vlny, východy a západy slunce nad Rozkoší jsou také úžasné. Navíc má Rozkoš a velmi zajímavé blízké okolí – Ratibořice zná asi každý, ale moc zajímavá je i PR Dubno, nedaleké Peklo u Nového Města nad Metují je také velice zajímavým místem. Takže bližší i širší okolí je velmi zajímavé.

Vzpomeneš si na své pocity při první návštěvě Rozkoše?

Tak to už bohužel ne, to už je opravdu hodně dávno – víc než 40 let. Ale Rozkoš měla určitě podstatný vliv na to, že jsem se začal aktivně věnovat ornitologii a hlavně pak ornitologové, se kterými jsem se tam v té době setkával – samozřejmě hlavně s Pavlem Žďárkem.

Chaluha malá na Rozkoši. Foto Jaroslav Vaněk

Chápu, že zážitků ze zdejší lokality je hodně, dokážeš říct, který z nich Tě zasáhl nejhlouběji, nebo na který nejraději vzpomínáš?

Těch zážitků je opravdu spousta, ale nejvíce si cením těch z nedávné doby, kdy jsem byl již vybaven technikou, kterou jsem byl schopen tato pozorování zvěčnit a mohu si je teď občas připomínat. K nejsilnějším zážitků určitě patří pozorování a fotografování jespáka plavého, nebo pozorování chaluhy malé, která seděla vedle mě ve vzdálenosti jednoho metru a nechávala se fotografovat ze všech stran. Skvělé byly i odchyty bahňáků na přelomu 70. a 80. let minulého století, kdy byly jejich počty nesrovnatelně vyšší, než je tomu nyní.

Jak vnímáš současný význam Rozkoše? Jaká jsou případná rizika pro zdejší migrující či hnízdící ptáky?

Rozkoš je rozhodně jednou z nejvýznamnějších migračních zastávek mokřadních ptačích druhů v České republice. Co se týká rizik, tak ta jsou tady stejná, jako všude jinde a která přináší současná doba. Třeba velký počet lidí, kteří navštěvují lokalitu, ať už turisté, cykloturisté, rybáři, fotografové a podobně. Konkrétně s rybáři je pak spojen jeden velmi negativní jev a tím je množství vlasců a háčků, které se nacházejí ve vodě na březích a představují pro ptactvo dost výrazné riziko. Háčky často končí v žaludcích ptáků a do vlasců se ptáci často zamotávají a následně hynou.

V posledních letech se výrazně rozvíjí fenomén birdwatchingu či twitchingu. Vodní nádrž je samozřejmě birdwatchery hojně navštěvovaná. Vnímáš nějaká rizika, nebo naopak pozitiva tohoto fenoménu?

Tak toto je opravdu citlivé téma. Všichni dobře víme, jak řada, řekl bych většina, těch „klasických“ ornitologů negativně vnímá tyto nové trendy. Do nějakého rozboru příčin bych se pouštěl nerad. Je potřeba si uvědomit, že tento druh zábavy je zcela legitimní, pokud jsou dodržovány příslušné normy na ochranu přírody a navíc nám přináší množství dat z terénu. Nejinak je tomu i na Rozkoši, kde většina současných faunistických dat pochází právě od birdwatcherů a někteří ti „klasičtí“ ornitologové data do databáze vůbec nezadávají. To bylo to pozitivum. Negativum samozřejmě spočívá v tom, co už bylo řečeno. Nadměrné rušení ptáků na lokalitě, protože ne všichni se chovají ukázněně a pozorují ptáky z přiměřené vzdálenosti, ale chtějí si pořídit co nejlepší záběry. Takže můj vztah k tomuto fenoménu je celkem vstřícný, nakonec mám mezi birdwatchry mnoho přátel. Na druhou stranu mi trochu vadí ty hromadné nájezdy za nějakým vzácným druhem, zejména tam, kde to může mít negativní dopad v podobě rušení ptáků na lokalitě.

Pro jespáky rezavé je Rozkoš klíčovou lokalitou v České republice. Ale i zde je zastižení jedince ve svatebním šatě vzácností. Foto Jaroslav Vaněk

Máš k dispozici nějakou statistiku? Kolik zde bylo vlastně zjištěno ptačích druhů, jsou nějaké skupiny, pro něž je možné označit Rozkoš jako klíčovou lokalitu u nás?

Statistiku samozřejmě vedu a v současné době dosahuje mnou vedený seznam 292 ptačích druhů pro tuto lokalitu. V tom jsou započítány jen druhy kategorií A – C podle klasifikace Faunistické komise ČSO, tedy bez druhů u kterých je pravděpodobný, nebo jistý únik ze zajetí. Je pravdou, že některá z pozorování vzácných druhů nebyla projednána faunistickou komisí, ale na druhou stranu eviduji údaje jen z naprosto spolehlivých zdrojů a navíc některá z těchto pozorování spadají do období před vznikem komise. Vzhledem ke svému charakteru je Rozkoš samozřejmě klíčovou lokalitou pro všechny mokřadní druhy ptáků, ale zejména pro bahňáky v době podzimní migrace. Podzimní migraci zdůrazňuji proto, že v této době bývá na Rozkoši snížená hladina a obnažené dno přehrady nabízí ptactvu – hlavně bahňákům, pestrou potravní nabídku. V době jarní migrace je tato potravní nabídka minimální, protože je na přehradě vysoká hladina vody a nejsou tudíž k dispozici žádná bahna.

V osmdesátých letech minulého století vyšla v tehdejším Sborníku Východočeské pobočky ČSO rozsáhlá práce Pavla Žďárka, který shrnul tehdejší poznatky o ptácích. Nechystá se, nebo nechystáš na Pavlovu práci navázat publikací nových poznatků?

Je pravda, že je mým velkým přáním na práci Pavla (viz odkaz pod textem, pozn. red.) navázat a takovou publikaci vytvořit. Nechci se moc vymlouvat, ale pokud by ses ptal na důvody, proč jsem se do toho ještě nepustil, tak hlavní důvody jsou tyto : Po velmi dlouhou dobu – někdy po roce 1985 až do doby někdy po roce 2000, jsem lokalitu prakticky nenavštěvoval (pracovní důvody a jiné aktivity) a z tohoto období mi scházejí data. V této době ještě bohužel neexistovala žádná ornitologická databáze, ze které bych mohl data čerpat. To znamená, že data z toho období se nacházejí v denících některých ornitologů a zatím jsou pro mě nedostupná. Jsou zde samozřejmě i časové důvody – kromě ornitologie mám i další zájmy a hlavně dokud mi zatím slouží zdraví, trávím raději čas v terénu, než u počítače. Pevně ale věřím, že jednou taková práce vznikne, takže zůstávám optimistou.

Co se vůbec od 80. let na Rozkoši změnilo? Co k lepšímu a co k horšímu?

Je to hlavně množství lidí, kteří se dnes v přírodě pohybují a na lokalitě, jako je Rozkoš, to je ještě zřetelnější. Jinak se zase nic tak zásadního na lokalitě nezměnilo. Je pravdou, že když porovnám kvantitativní údaje z osmdesátých let minulého století, tak je zřejmé, že ptáků co množství ubylo. Je to nejvíce patrně na těch běžnějších druzích. Některé druhy se daly dříve počítat v řádech stovek, dnes jen desítek. To ale není problém Rozkoše jako lokality, ale obávám se, že ubývání počtu ptáků je globální problém.

Nejen pro bahňáky je Rozkoš atraktivní lokalitou. Na snímku je sokol stěhovavý – jedná se pravděpodobně o subspecii (poddruh) sokol stěhovavý tundrový (Falco peregrinus calidus). O správnosti determinace zatím rozhoduje faunistická komise České společnosti ornitologické. V případě potvrzení by se pravděpodobně jednalo o první doklad o výskytu této subspecie v ČR. Foto Jaroslav Vaněk

Dokážeš říct, čím a jak Tě Rozkoš za ta léta, co sem jezdíš, jako člověka zdejší krajina obohatila?

Nebudu se pouštět do žádných filozofických úvah, vezmu to čistě prakticky. Už z počtu ptačích druhů, které je zde možné pozorovat je zřejmé, že zdejší lokalita je živým atlasem ptáků, jen si ty ptáky musíš určit sám. Takto získané zkušenosti s determinací druhů jsou k nezaplacení. Jinak ale, aby nevznikla mylná představa, já se ornitologicky nevěnuji jen Rozkoši, i když v mých prioritách má přední místo. Hodně se věnuji okolí Jaroměře, kam samozřejmě patří i Ptačí park Josefovské louky, působím hodně na Trutnovsku, kde mám chalupu v oblasti Lesa Království a moc rád vyrážím na jižní Moravu, zejména do okolí Pálavy.

Jak vidíš budoucnost Rozkoše a zdejší krajiny?

Docela optimisticky. Jak víš, tak zastupuji naši Východočeskou pobočku ČSO v jednáních s organizacemi, obcemi a spolky, které působí na území Rozkoše. Tato spolupráce se docela daří – máme velmi dobré vztahy s Povodím Labe, s obcemi, takže se daří ovlivňovat některé aktivity v okolí přehrady. Z poslední doby mohu uvést, že byl respektován náš návrh na úpravu trasy cyklostezky, která bude okolo Rozkoše vybudována.