V listopadu roku 2018 byla zveřejněna studie mapující nezákonné otravy divoce žijících ptáků na Balkánském poloostrově, která uvádí, že během posledních dvaceti let bylo v důsledku této praxe bylo otráveno na 2300 supů (blíže ZDE). Mezinárodní orgranizace Vulture Conservation foundation v rámci balkánského projektu proti otravám spolupracuje s místními partnery, aby zmapovali historickou a současnou situaci nelegálního používání jedů v každé ze zemí zapojených do projektu.
V Chorvatsku měla praxe nelegální otravy volně žijících živočichů významný dopad na populace supů v zemi a byla považována za hlavní příčinu zániku populace supa hnědého (Aegypius monachus) a supa mrchožravého (Neophron percnopterus) v této zemi. Pokládání otrávených návnad je v Chorvatsku zakázáno podle zákona o národní myslivosti od roku 1972, přesto se odhaduje, že za posledních 50 let zde bylo otráveno 300-500 supů. Mezi lety 1985 a 2013 bylo v důsledku otravy zabito 159-190 supů.
Primárním důvodem pokládání otrávených návnad v Chorvatsku je úmyslná likvidace velkých masožravců, jako jsou šakali, vlci a medvědi. Vzhledem k tomu, že populace supa bělohlavého (Gyps fulvus) rovněž poklesly a hnízdiště těchto mrchožravých ptáků se omezily na Kvarnerské ostrovy, situace se pro místní obyvatele stala obzvláště akutní v 80. letech minulého století, kdy lovci začali vysazovat na ostrovy prasata divoká, které však působila značné hospodářské ztráty. Kvůli špatnému prosazování zákonů a odmítavému postoji lovců regulovat vysazenou černou zvěř, začali místní farmáři praktikovat pokládání otrávených návnad, což vedlo k nárůstu kontaminovaných mršin – tedy hlavní potravní zdroje supů.
Jeden z nejhorších případů masového trávení divoce žijících ptáků se odehrál v roce 2004 na ostrově Raab v Chorvatsku. Foto FB archiv Vulture Conservation Foundation
Situaci výmluvně ilustruje statistika Záchranného centra Beli Rescue Griffon Vultures, kde v letech 1996 až 2013 bylo přijato 157 supů s příznaky otravy, 31 z nich zemřelo a 12 z nich mělo významné neurologické příznaky. V tomtéž období bylo nalezeno 59 uhynulých supů včetně 17 ptáků v nejhorším incidentu hromadné otravy supů na ostrově Raab v roce 2004. Toxikologické analýzy 39% ptáků, kteří byli nalezeni uhynulí, také odhalily nejčastěji používané toxické látky pro otravu volně žijících živočichů, jsou karbofuran, methomyl či deltamethrin.
Chorvatsko má zavedené dobré právní předpisy týkající se používání jedovatých látek v přírodním prostředí a otrava volně žijících živočichů je jasně definována jako nezákonná činnost, která je trestná podle tamního trestního práva. Bohužel však ze čtyř druhů evropských supů přežívá v Chorvatsku pouze sup bělohlavý. Sup hnědý a sup mrchožravý byli v důsledku rozšířené praxe nelegálních otrav vyhubeni. Také sup bělohlavý byl kdysi rozšířený po celé zemi, dnes však lze nalézt jeho hnízdiště pouze na ostrovech Kres, Krk, Plavnik, Prvic a Raab, kde se populace pomalu zotavuje. Z počtu 60 párů v 90. letech minulého století se nynější populace rozrostla na přibližně 108 párů v roce 2017.
Sup mrchožravý. Foto Ondřej Prosický
Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto supů bělohlavých: Ondřej Prosický / http://www.naturephoto.cz/
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
