Početnost tetřeva hlušce i oblasti, které obývá v České republice, ve 20. století vytrvale klesala, prudký zvrat nastal zejména ve 40. letech minulého století. Nejdříve vymizel z nížinných lokalit ve vnitrozemí, stejný trend později následoval i v horských oblastech v pohraničí. V 80. letech byl výskyt tetřeva hlušce omezen pouze na nejvyšší polohy horských oblastí se zachovalými horskými smrkovými porosty. Většina zbytkových populací je, s výjimkou Šumavy, početně velmi omezená na hranici vymizení. Jednou z možností, jak se pokusit zvrátit nepříznivý stav, jsou reintrodukční programy, tj. cílené vypouštění v zajetí odchovaných jedinců zpět do volné přírody, případně vypuštění jedinců odchycených v přírodě na místo, kde vymizeli. Vzhledem ke specifickým nárokům tetřeva jsou tyto programy často neúspěšné (např. Krkonoše, Brdy). O návrat do Beskyd se v současnosti snaží lesníci podniku Lesy ČR, který před dvěma lety otevřel odchovnu v obci Krásná na Frýdecko-Místecku.
Pět odchovaných tetřevů hlušců lesníci poprvé vypustili v Beskydech do volné přírody, a to v posledním srpnovém týdnu 2017. Usilují tak o zachování tamější dosud živořící populace. Domácí tetřevy získali lesníci z odchovny na polské straně Beskyd. Kuřata se vylíhla v květnu a v české odchovně zůstala do začátku srpna. „Poté jsme je přemístili do vypouštěcí voliéry v masivu Travného, jednoho z pěti nejvyšších vrcholů Beskyd. Do přírody jsme je vypustili po tří až čtyř měsíční péči,“ řekl tetřevník Vlastimil Novák. Tetřev nyní v Beskydech netvoří životaschopnou populaci. Proč z lesů mizí? „V 19. století jich byly v Beskydech stovky, ve druhé polovině 20. století už jen několik desítek. V posledních letech jsou pozorovány spíše jednotlivé kusy, a to zejména na Slovensku. Vše souvisí se stále intenzivnější přítomností člověka v horách, změnou lesních biotopů i nesrovnatelně větším množstvím přirozených predátorů, tedy lišek, kun a krkavců,“ uvedl Václav Lidický, výrobně technický ředitel podniku Lesy ČR.
Tetřeví odchovna v obci Krásná na Frýdecko-Místecku. Foto archiv Lesy ČR
Projekt podniku Lesy ČR spojený s obnovou populace beskydského tetřeva znamenal vybudování a zprovoznění odchovny tetřevů, přípravu vhodných biotopů a vybudování vypouštěcího zařízení. „Nyní je potřeba zajistit co největší klid a bezpečnost vypuštěných tetřevů, zvýšit ochranu před predátory a ve spolupráci s Klubem českých turistů omezit v těchto lokalitách turismus,“ řekl lesní správce z Frýdku-Místku Tomáš Peka. Lesy ČR ve svém záměru spolupracují s CHKO Beskydy a také s Diecézí ostravsko-opavskou, která vlastní sousední lesy, kde jsou také vhodné biotopy pro vypouštění tetřeva. „Jde o dlouhodobý projekt. Patnáctileté dobré zkušenosti s ním mají i v sousedním Polsku,“ dodal lesní správce Peka.
Tetřev hlušec je mimořádně náročný na kvalitu a rozsah vhodného biotopu. Vyhledává zejména jehličnaté lesy, v nichž se živí březovými semeny, ale také borůvčím nebo například jeřabinami. Lesy ČR mají od osmdesátých let minulého století odchovnu tetřevů také v Mlynařovicích u Volar na Prachaticku. Odtud vypouštějí ročně na Šumavu dvě až tři desítky uměle odchovaných tetřevů.
Zdroj:
https://lesycr.cz/tiskova-zprava/tetrevy-beskydske-odchovny-lesu-cr-vypustili-lesnici-prirody/
http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/tetrev-hlusec-destnik-zasluhujici-ochranu
http://ptacikrkonos.krnap.cz/files/PTACI-KRKONOS-2-nepevci-non_passeriformes.pdf
Titulní foto: Wikipedia Commons
