Ptačí mláďata, stejně jako všichni novorozenci, vyměšují tuhé výkaly. A ne málo. Když však nahlédnete do hnízd většiny druhů ptáků, nenajdete tam téměř žádné. Co se tedy s ptačím trusem děje?
Zdá se, že vynášení trusu v rosolovitých váčcích, jejichž funkce zdánlivě připomíná lidské pleny, patří mezi jedno z nejunikátnějších, zřídka studovaných a upřímně i nedoceněných chování ptáků. A také je to – alespoň z lidského pohledu – jistým způsobem nevábné téma. Možná jste někdy postřehli, jak to probíhá: Mládě natočí zadeček k jednomu z rodičů a vypustí cosi zplihlého, takový bílý pytlíček trusu obalený v rosolovité membráně. Rodič pak z hnízda odlétá, aby se váčku zbavil. Nebo ho zhltne.
S váčky s trusem, které vytvářejí jen neopeřená mláďata, se běžně setkáme u řádu pěvců jako jsou červenky, drozdi a jiní krmiví ptáci (pozn. red.: druhy, které jsou plně závislé na rodičovské péči – po narození jsou zpravidla holá a často slepá). Ačkoliv existuje spousta – pro lidské oko – nevábných videozáznamů s těmito rosolovitými váčky, badatelé o nich zatím vědí relativně málo. Podle Michaela Murphyho, biologa ze Státní univerzity v Portlandu, jenž je na tyto „ptačí pleny“ expertem, existuje na uvedené téma jen pár odborných studií. „Protože je jasné, že ptačí trus mláďat odstraňují jejich rodiče, nikdo se uvedenému chování nevěnuje.“ říká Murphy. I přes zřejmý nedostatek vědeckých pojednání, dosavadní důkazy naznačují, že váčky s trusem mají několikeré použití. Murphy a Juan Diego Ibáñez-Álamo, ekologové z Univerzity v Groningenu, kteří se výzkumu trusu mláďat věnují už desetiletí, objasňují, čím můžou být zmiňované váčky užitečné.
Udržet hnízdo čisté
Váčky, které mláďata vytvářejí, jsou v podstatě určitou formou plen, tvrdí Murphy. „Rodiče získávají celistvou strukturu, která umožňuje, aby výkaly snadno uchopili a odnesli z hnízda. Je to způsob, jak se zbavit materiálu, který by jinak mohl v hnízdu páchnout a hnít.“
Podle výzkumu Ibáñez-Álama přispívá patrně blána fekálního váčku k ochraně zdraví ptáků. „Povlak izoluje z výkalů potenciálně nebezpečné bakterie a mikroorganismy a chrání před nákazou rodiče a jejich mláďata.“ říká.
Recyklace nestrávených živin
Někteří práci si osvojili účinnější způsob, jak s váčky naložit. Polykají je. Proč? Správná domněnka podpořená nejvíce výzkumy je, že ptáci nepohrdnou zařadit fekální váčky do své potravy, protože jsou výkaly mláďat výživově bohaté (znak známý jako koprofágie). „Rodiče se živí trusem, protože jejich čerstvě narození potomci nemohou přijímanou potravu plně strávit,“ vysvětluje Ibáñez-Álamo. „Váčky tak ještě poskytují určitou energii a výživné látky.“
Foto: Alan Vernon | Licencováno pod CC BY 2.0
Zatímco někteří dospělí ptáci zařadí váčky do potravy na dobu celého hnízdního období, jiní se jimi živí jen dokud jsou potomci mladí. Jak Ibáñez-Álamo, tak Murphy věří, že je to způsobeno nedostatkem živin ve váčcích starších potomků. „Trávicí ústrojí mláďat se zdokonaluje a zanechává tak ve výkalech čím dál tím méně využitelných látek,“ poznamenává Murphy.
Na otázku, zda-li jsou váčky výživově prospěšné, když rovněž obsahují škodlivé bakterie, Ibáñez-Álamo odpovídá: Slizový obal chrání peří a kůži rodičů od baktérií, s nimiž se střeva ptáků bez potíží vypořádají. A jakoby toho ještě nebylo dost, je tu ještě jeden důvod. Vynášení trusu z hnízda nechává mláďata osamocená a zranitelná a může přilákat predátory, všímá si Ibáñez-Álamo. Polykání váčků s trusem umožňuje nechat hnízdo skryté a rodiče jsou tak svým mláďatům stále nablízku.
Prevence před odhalením predátory
Hnízda bez trusu mohou být utajená před zrakem – nebo spíše před čichem – predátorů. Existuje dokonce teorie, že někteří ptáci, jako například vlhovec nachový, odhazuje váčky s trusem do řek nebo bazénů, aby se jakékoliv stopy po jeho novorozencích rychle vytratily. Murphy tvrdí, že vyhýbání se predátorům je pravděpodobné. To, že některé ptačí druhy používají důvtipně vodu – ačkoliv to pro majitele bazénů znamená nepříjemnosti – je také možné. „Odhození váčku do bazénu většinou souvisí s potřebou ptáků dostat trus co nejdále od hnízda.“ podotýká.
Ibáñez-Álamo si tak jistý není. Tvrdí, že neexistuje mnoho důkazů pro potvrzení myšlenky, že by odstraňování váčků s trusem přímo souviselo s vyhýbáním se predátorům, a že bude třeba v tomto směru doplnit další poznatky. „Možná to platí pro některé druhy, ale důkazy, které zatím máme, nejsou příliš přesvědčivé.“ uzavírá.
Úvodní foto: Kevin Cole | Licencováno pod CC BY 2.0
Překlad: Markéta Zýková
Zdroj: Audubon.org
