Pro hnízdící ptáky je správné načasování klíčové. Většina druhů má k získávání jídla pro své potomstvo jen úzké časové okénko – musí to stihnout v období po příchodu jara a hojnosti, již s sebou přináší, ale zároveň předtím, než do daných oblastí dorazí i jiné ptačí druhy představující potenciální soupeře. Nová studie nyní naznačuje, že s oteplujícím se klimatem ptáci nejenže začínají hnízdit dříve, ale také se zkracuje doba hnízdění, u některých druhů dokonce o 4–5 dnů. To může vést k většímu soupeření o potravu, což může ohrozit mnoho ptačích populací.
Ptáci si obvykle plánují hnízdění podle podnětů signalizujících příchod jara tak, aby se jejich mláďata vylíhla v době, kdy je v okolí největší hojnost potravy v podobě rostlin a hmyzu. Globální oteplování však mnohé druhy nutí začít hnízdit dříve. Tento jev je patrný hlavně ve vyšších zeměpisných šířkách, kde teploty rostou rychleji než v blízkosti rovníku. Existuje však jen málo studií zabývajících se tím, jak klimatické změny ovlivňují dobu hnízdění, jež pak poskytuje bližší informace o počtu mláďat vylíhnutých za určitý rok, stejně jako o celkových populačních trendech.
Tým vědců v čele s Marií Hällfors, ekoložkou působící na Helsinské univerzitě, proto analyzoval rozsáhlé datové sady získané od amatérských ornitologů koordinovaných Přírodovědným muzeem v Helsinkách s cílem zjistit, jak se délka hnízdění v průběhu let změnila. Datové sady obsahují údaje z let 1975–2017 a zahrnují záznamy o hnízdění 73 druhů a více než 820 000 ptáků finské tajgy v oblasti o rozloze 1000 km2. Trénovaní dobrovolníci každoročně kroužkují nově vylíhnutá mláďata, aby nadále mohl být sledován jejich pohyb. Jelikož mláďata musí před kroužkováním dosáhnout určité velikosti, vědci byli podle doby, kdy kroužkování proběhlo, schopni určit, kdy se jednotlivá mláďata vylíhla a zároveň kdy začalo hnízdění.
Podle studie, kterou Hällfors a její kolegové uveřejnili ve vědeckém časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences, probíhá začátek a konec hnízdění v průměru v časnějších obdobích roku. Konec se však posouvá rychleji než začátek, což má za následek, že průměrná doba hnízdění v roce 2017 je o 1,7 dne kratší než v roce 1975. Ve stejné časovém úseku vzrostla ve Finsku průměrná teplota o 0,8 °C, z čehož vyplývá, že mnoho ptačích druhů na změny teplot aktivně reaguje.
„Pro jednotlivé druhy je rozhodně dobré, jsou-li schopny vysledovat optimální podmínky s tím, jak se klima mění,“ uvedla Hällfors. Kratší hnízdní doby ovšem znamenají, že více ptáků začíná hnízdit dříve, což následně ohrožuje mláďata, obzvlášť pokud přijde náhlé ochlazení. To, že se doba hnízdění mnoha ptáků, kteří běžně začínají hnízdit až později v sezóně, posouvá, navíc znamená větší soupeření o potravu i hnízdní lokality a některá mláďata tak mohou hladovět. Přestože vědci nebyli schopni z dat vyvodit vliv tohoto trendu na celkovou populaci ptactva, Hällfors očekává, že tyto posuny budou mít obrovský dopad na početnost ptáků, přičemž některé ptačí druhy vytlačí jiné.
Ekoložka působící na Vratislavské univerzitě Lucyna Halupka označila studii za „velmi důležitou“, jelikož je jednou z mála prací měřících dobu hnízdění. Uvedla, že v posledních dvou desetiletích mnoho vědců studujících ptáky a klimatické změny přihlíželo pouze na nejdřívější snůšky, medián a průměr. Upozorňuje nicméně, že jelikož je studie limitovaná na Finsko, nedají se výsledky nejspíš aplikovat univerzálně. Budoucí studie by měly zmapovat, jak se doba hnízdění posouvá v regionech, kde jsou klimatické změny odlišné. Měly by se rovněž pokusit určit, jak posuny v hnízdění ovlivňují velikost populace.
Podle Hällfors tyto nové poznatky demonstrují sílu dlouhodobě shromažďovaných datových setů. „Jen si představte ty ornitology, kteří ptáky v 70. letech kroužkovali. Pravděpodobně by si nikdy nepomysleli, že údaje, které nashromáždili, budou použity v roce 2020 k výzkumu změn klimatu,“ uvedla. Biolog specializující se na ochranu přírody Stuart Butchart z BirdLife International také poukazuje na to, že se jedná o cenný příspěvek k jiným probíhajícím studiím zabývajících se změnami klimatu. „Mnoho lidí o změně klimatu stále smýšlí jako o problému, který se projeví až v budoucnosti,“ tvrdí. „Tohle je další studie dokazující, že celé komunity druhů už nyní výrazně reagují na změny klimatu v posledních desetiletích.“
Překlad: Pavla Novotná
Zdroj: ScienceMag.org
