Málokdo ví, že mimo oficiálního ptáka roku, kterého každoročně vyhlašuje Česká společnost ornitologická (psali jsme ZDE), mají i její regionální pobočky nezřídka své vlastní pobočkové ptáky roku. Důvody jsou povětšinou výzkumné – regionální kampaní zaplnit „bílá místa“ v oblastech působnosti poboček, popř. ochranářské – získat údaje o výskytu konkrétních ptačích druhů v rámci správních řízení, jichž se některé pobočky aktivně účastní. Východočeská pobočka České společnosti ornitologické v letošním roce vyhlásila pobočkového ptáka roku již potřetí.
„V letech 2015 a 2016 jsme se snažili shromáždit informace o výskytu volavky popelavé, resp. krkavce velkého, tedy druhů konfliktních z hlediska ochrany přírody a hospodaření v krajině. Pro rok 2019 jsme vybrali jeřába popelavého, jehož početnost sice v regionu roste, ale tento majestátní ptačí druh přitom zůstává tajemným fantomem, o kterém vlastně nevíme, kde přesně hnízdí. To může ve výsledku vést k ohrožení či zániku jednotlivých hnízdišť v okamžiku, kdy pobočka nevlastní relevantní informace o hnízdění jeřábů na lokalitách, na nichž se hospodaří způsobem, který je pro jeřáby nevhodný,“ říká Jan Krejčík z Východočeské pobočky ČSO.
Rozvinuté rákosové porosty a břehy porostlé lesem. Typické prostředí pro jeřáby. V posledních letech však jeřábi obsazují i malé polní rybníky bez stromového pobřežního porostu. Foto Lukáš Kadava
Jeřábi popelaví zvyšují svoji početnost kontinuálně od 90. let 20. století, kdy bylo u nás hnízdění zjištěno poprvé. Ještě na přelomu milénia byla jedinou oblastí s hnízděním jeřábů ve východních Čechách Ptačí oblast Rožďalovické rybníky na rozhraní Jičínska a Nymburska. Právě odtud se zřejmě jeřábi pomalu dále šíří k jihu na Kolínsko a jihovýchodně na Pardubicko a Královéhradecko. Dalšími oblastmi, kde byli jeřábi zjištění v hnízdní době, jsou například Jaroměřsko, Broumovsko či Litomyšlsko.
„Cílem kampaně pobočkového ptáka roku je oslovit pobočkovou členskou základnu, ale i návštěvníky regionu k sdílení znalostí o výskytu jeřábů. Jeřábi jsou nejnápadnější v období března či dubna, kdy obsazují hnízdiště a začínají hnízdní sezónu. V těchto dnech se již vracejí na svá hnízdiště. Také barevnými kroužky značený jeřáb, který hnízdí na rybnících na Bohdanečsku, se již vrátil ze svého zimoviště v Německu. Nyní jsou jeřábi nejnápadnější a navíc jsou snadno detekovatelní i díky svým nezaměnitelným hlasům. Určitě nedoporučujeme přímo vyhledávat hnízda, či opakovaně rušit ptáky na jejich lokalitách v době vodění mláďat“ podotýká Krejčík a doplňuje, že optimální forma spolupráce je sdělení svých údajů přímo na mailovou adresu pobočky (vcpcso@centrum.cz), popřípadě jejich vložení do celostátní ornitologické databáze Birds.cz.
Pozorovat v přírodě jeřába s mládětem je vzácný zážitek. I tak velicí ptáci jsou většinou v době vodění mláďat tak skrytí, že uniknou pozornosti. Foto Lukáš Kadava
Zdroj: TZ VČPČSO, 2. 3. 2019 / Titulní foto Luboš Vaněk / http://www.foto-vanek.cz/
