Z jakých důvodů se ptáci stěhují do měst
Na větvi kaštanu hnízdí sojka, opodál se překřikují dvě straky a v trávě cosi zkoumá žluna. Nejsme v lese ani uprostřed divoké přírody, nýbrž v parku hlavního města. Lesním ptákům se v blízkosti lidských sídel zalíbilo. Láká je pohodlnější život spolu s dostatkem potravy.„Městské prostředí je k původně lesním ptákům přívětivější. Netrápí je predátoři v čele s dravci, mezi budovami je i v zimě teplo, vždy je co jíst, kde se napít a osvěžit,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Přibývání druhů ve městě má ovšem ještě jednu, podle něj podstatnou a smutnou příčinu: okolní krajina se pro ptáky stává místy neobyvatelnou. Zemědělská půda s lány řepky nebo kukuřice působí na opeřence jako poušť, dobře se necítí ani v průmyslových zónách svírajících okraje měst. Chybí jim tam stromy, na nichž by se dalo postavit hnízdo, i pestrá nabídka hmyzu pro mláďata. Město poskytuje kromě parků, sídlištní zeleně a zarostlých vnitrobloků ještě jednu výhodu: výklenky staveb vhodné pro hnízdění, chráněné před predátory i před nepřízní počasí. Přesný počet druhů vyskytujících se ve městě ornitologové neznají; pohybuje se v řádu několika desítek, přičemž počty jsou proměnlivé v rámci místa i času. Zatímco před třiceti lety poletovala českými městy hejna vrabců, dnes je vidíme zřídka. Píše o tom server Novinky.cz