Za mizejícími pochopy na Plzeňsko

Přelom června a července je časem kroužkování mláďat motáka pochopa (Circus aeroginosus). Tomuto dravci, který na zimu odlétá zimovat daleko do rovníkové Afriky, se věnují ochranáři z Dobrovolného ekologického spolku – ochrany ptactva (DES OP) již přes 25 let. V letošní sezóně na území Plzeňského kraje našli ornitologové zatím přes 40 hnízd a okroužkovali už 108 mláďat.
Pochopi nejčastěji hnízdí v rákosinách na rybnících nebo říčních slepých ramenech a tůních, obsazují také rákosové lemy různých vodotečí v polích, podmáčené deprese v polích, ostřicové neobhospodařované louky a někdy zahnízdí i v obilí. Vzácně jsou hnízda postavena na keřích a dokonce bylo hnízdo pochopa nalezeno na borovici ve výšce 15 m. Páry hnízdí zpravidla jednotlivě, někdy ale hnízdí více párů blízko sebe. První hnízdění byla doložena ve 40. letech 20. století a od té doby se druh nepřetržitě šíří. Hnízdí na většině území republiky, méně jen v hraničních pohořích na jihozápadě a severozápadě. Velikost současné populace byla v posledních letech odhadována na 1 300–1 700 párů.
„Svého prvního motáka pochopa jsem si okroužkoval s panem Václavem Boškem, kroužkovatelem Kroužkovací stanice Národního muzea Praha, v roce 1990 v rákosině u Podbořan. V tu dobu byl u nás moták pochop velikou vzácností, na Plzeňsku se snad ještě ani nevyskytoval, nebo vyskytoval hodně vzácně. My jezdili ve čtyři hodiny ráno vlakem s panem Boškem hledat hnízda k Žatci a na Lounsko do Kněžic, Podbořan, Postoloprt, Dolejších Hůrek a podobně. Občas jsme jeli i na Plzeň – jih a Strakonicko, třeba do Kláštera u Nepomuka, Životic, Tchořovic a Blatné. Cílem bylo vždy najít hnízda v rákosí a okroužkovat mláďata, což se nám ne vždy podařilo,“ vzpomíná předseda DES OP Karel Makoň.
Jestě v roce 2004 populace motáků pochopů rostla a v průběhu několika málo následujících let prošlo členům DES OP rukama několik stovek mláďat tohoto zajímavého dravce. „Do roku 2010 populace motáka pochopa postupně stoupala, ročně jsme kroužkovali desítky mláďat už i na Tachovsku s Karlem Machačem, v Plzni – severu s Václavem Langem, Plzni – jihu s Karlem Langem a dalšími kroužkovateli. Jenom na Bolevecké kaskádě v Plzni hnízdilo v tu dobu minimálně 7 párů pochopů – dnes jsou tam tři hnízda. Po roce 2010 však začali motáci z nám dosud neznámých důvodů ubývat a ubývají dodnes. Rybníky, kde jsme pravidelně pochopy kroužkovali, jsou dnes opět bez pochopů a na lokalitách, kde hnízdilo i několik párů, dnes najdeme stěží jen jedno hnízdo nebo nic. Navíc i počty mláďat na hnízdě jsou oproti předešlým rokům výrazně nižší, a to i přesto, že hrabošů, které dokáže pochop ulovit i ve vysokém obilí či trávě, je prý letos hodně, jak všude slyšíme,“ říká Karel Makoň.
Poklesy početnosti lokálních populací byly v posledních letech zjištěny v některých tradičních níže položených hnízdních oblastech (např. Třeboňsko, Českobudějovicko, Karvinsko), naopak populace středních poloh naopak místy posilují (např. Vysočina, Náchodsko). Hnízdní úspěšnost lokálních populací může negativně ovlivňovat především odbahňování rybníků spojené s úplnou likvidací litorálních porostů. V ptačích oblastech, v nichž je moták pochop předmětem ochrany, by měly orgány ochrany přírody při odbahňování rybníků vyžadovat ponechání části zaplaveného litorálu bez zásahu. Dalším rizikovým faktorem je kolísání vodní hladiny během hnízdění a tím i snazší predace hnízda. V posledních letech moták pochop hnízdí i v terestrickém prostředí, např. v obilných polích. Zde je vyšší riziko ohrožení hnízdění při sklizni i predací. Přibližně od poloviny 80. let 20. století jsou hnízda na nezaplavovaných lokalitách ohrožována stále více prasetem divokým.
Mláďata motáka pochopa. Foto Radek Zeman
Zdroj: TZ DES OP, 26. 6. 2020
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Vladimír Šoltys / https://www.geoicon.cz/