Fenomén ptačí migrace se příliš neohlíží na aktuální počasí a teploty. Instinkt ptákům velí jasně – když skončí hnízdění, to znamená, když jsou mláďata samostatná a letuschopná, vydávají se ptáci na dlouhou každoroční pouť. V těchto dnech to platí pro subsaharské migranty (zimující pod rovníkem), jako jsou například rákosníci, lejsci, ťuhýci, rorýsi, z dravců například poštolky rudonohé. Milovníky ptáků čekají následující týdny pozorování jedinečných tahových hejn a fascinujících přeletů. Doba migrace se liší, například rákosníci letí přes evropský kontinent velmi rychle, ale po dosažení oblastí severní Afriky se cesta do jádra zimoviště může natáhnout i na několik měsíců. Rorýsi díky svým vynikajícím letovým schopnostem zvládnou i 500km za den. Také oni po dosažení Afrických břehů zpomalují a do zimovišť se dostávají v průběhu října či listopadu. Také denní doba hraje u různých druhů prim, zatímco pěnice táhnou v noci, mezi typické denní migranty patří například čápi.
„Všimli jste si, že ztichlo vaše sídliště a už se neozývá křik mistrovských letců rorýsů? Příčinou je jejich už probíhající cesta na africký kontinent. Zimoviště druhů, které pomalu naše území opouštějí, leží v rozlehlých oblastech Afriky a jsou téměř vždy druhově specifické. Poštolky rudonohé zimují v Botswaně, Angole a Namíbii. Rákosníci zpěvní jsou mezi pěvci rekordmani v poloze zimovišť. Nacházejí se v Malawi, Zambii a dokonce v Jihoafrické republice. Lejsci bělokrcí zimují v oblastech suchých savanových lesů v Kongu, Zambii a Ugandě. Ťuhýci tráví zimu v Zambii, Mozambiku či Zimbabwe. JAR a Malawi jsou současně zimoviště rorýsů,“ říká Roman Slobodník z Ochrany dravcov na Slovensku, který se fenoménem migrace zabývá více než 15 let.
Tah rákosníků je pro běžného pozorovatele nenápadný. Nejsnáze jej lze podchytit a prozkoumat pomocí odchytů v příhodných biotopech. Na snímku rákosník proužkovaný. Foto Lukáš Kadava
„Strategie migrace se liší mezi druhy. U rákosníků, lejsků a ťuhýků nejprve odlétají staří dospělí ptáci a teprve několik dní po nich mláďata. Svá zimoviště mají v sobě zakódována, tudíž skupinový let není nutností. Naopak společně, tedy dospělci i mladí ptáci, táhnou poštolky rudonohé, někdy i v několika set kusových hejnech. Hejna se v těchto dnech začínají formovat, poštolky již pomalu opouštějí hnízdiště. Příliš vysoké teploty mohou negativně ovlivnit schopnost jedince vytvořit si dostatečné zásoby pro migraci, respektive ptáky to stojí hodně energie. Zároveň má teplota vzduchu vliv i na schopnost zdolávání překážek během migrace, důležité je proudění vzduchu – jeho směr a intenzita,“ pokračuje Slobodník.
„Úspěch ptačí migrace ovlivňuje i člověk, například vytvářením dostupných potravních zdrojů. U migrujících pěvců mají význam plody křovin a zeleně v krajině. Dravci vyhledávají oblasti s výskytem drobných polních hlodavců, zejména hrabošů, kterých je však rok od roku méně. Pokud se pole ihned po posečení plodin nezorají, představují bohatý zdroj živin. Oblíbená je slunečnice nebo strniště po obilninách. Taktéž je důležitá krajina bez bariér, například na Slovensku pomáhají energetické společnosti v rámci projektu LIFE Energia označovat svá elektrická vedení v oblastech nejvýznamnějších migračních optickými prvky, kterých si ptáci snáze všimnou a překážce se tak bezpečně vyhnou. V období letních veder je pro ptáky také důležitá voda, zde můžeme pomoci i sami, například výrobou napajedla na zahradě,“ doplňuje Lucia Deutschová z Ochrany dravcov na Slovensku.
Srpen a září jsou u našich mokřadů a rybníků ve znamení migrace bahňáků. Na snímku bekasina otavní. Foto Jiří Bartoš / www.bartosphoto.cz
Překlad a titulní foto: Lukáš Kadava
