Od loňského srpna probíhá v okolí Drnovic na Zlínsku repatriace koroptve polní (Perdix perdix). Vzhledem k tomu, že místní populace čítala již pouze několik jedinců, místní Myslivecké sdružení Drnovice připravilo projekt k záchraně zdejší koroptví populace, který spočívá ve vypouštění uměle odchovaných jedinců a krajinotvorných změn, které odpovídají biotopovým nárokům koroptví.
„V naší honitbě se nacházelo jen několik jedinců, kteří byli sporadicky pozorováni v lokalitě Padělek. Proto jsme koroptve vypouštěli právě sem. Zdejší lokalita je pestrá, nachází se zde různá malá políčka, remízy, ovocné sady a pastviny. V roce 2019 jsme v této lokalitě vybudovali biopás o šířce 16 a délce 330m, který slouží nejen drobné zvěři, ale i ptákům. Pás je rozdělen na dvě poloviny – na nektarodárný, kde byla vysazena svazenka, hořčice, vojtěška, kmín, jetel, řepka a krmný pás s ovsem, prosem, kapustou, pohankou a slunečnicí. V příštím roce tento biopás plánujeme rozšířit o dalších 15 metrů a tím dále zvyšovat pestrost naší krajiny,“ říká Martin Húšť z MS Drnovice, který projekt realizuje.
Vypouštěcí (aklimatizační) voliéra u Drnovic na Zlínsku. Foto Martin Húšť
Se zvýšením heterogenity krajiny se poté myslivci pokoušejí o podporu zbylé populace pomocí vypuštěných koroptví. Jedinci pochází z chovu Martina Kříže na Brněnsku. Koroptve byly ve věku 10 týdnů umístěny do vypouštěcí (aklimatizační) voliéry v místě vypouštění. Voliéra měla podobné parametry jako odchovná voliéra umístěná v místě chovu Martina Kříže. Takto umístěná voliéra ve volné krajině byla překryta větvemi keřů a stromů. Po dvou týdnech byla voliéra nadzvednuta, aby mohly koroptve objevovat blízké okolí, ale zároveň se měly kam vrátit v případě potřeby úkrytu a potravy. I nadále jim tam totiž byla předkládána krmná směs. K tomu jim na lokalitě myslivci vytvořili několik pokládek větví keřů a stromů, které rozšiřují nabídku míst k úkrytu, a na vhodná místa umístili přikrmovací zařízení pro drobnou zvěř. „V roce 2019 jsme vypustili 30 koroptví polních z nichž přežila zhruba polovina. V tomto roce se chystáme vypustit koroptví 60 a doufáme, že se jim bude dařit,“ doplňuje Martin Húšť.
V těchto aktivitách myslivci pokračují také díky podpoře obce Drnovice a p. Ing. Vlastislava Mudráka st. Činnost zdejších myslivců získala Finanční podporu 2020 v kampani Adoptuj koroptev, kterou vyhlašuje organizace NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA, z.s. v rámci projektu ČIŘIKÁNÍ, jehož hlavním cílem je podporovat biodiverzitu zemědělské krajiny s důrazem na záchranu koroptve polní. „Jednu z cest, jak podpořit současnou populaci koroptve polní u nás, vidíme ve zlepšování stavu zemědělské krajiny v kombinaci s vypouštěním dobře odchovaných koroptví. Významným rizikovým faktorem vyplývajícím z nízké početnosti populací je mimo jiné pokles genetické různorodosti v důsledku inbreedingu,“ říká Michal Zedek z organizace Naše společná krajina. Finanční prostředky na praktickou ochranu koroptví organizace získává od dárců. „Chceme vytvořit koroptvím nový domov a bezpečné prostředí pro vyvádění mláďat. Hledáme chovatele a myslivce, kteří pečují nejen o koroptev polní ale také o její biotop – zemědělskou krajinu,“ uzavírá Michal Zedek.
Krajina u Drnovic na Zlínsku. Biotop repatriačního projektu MS Drnovice. Foto Martin Húšť
Koroptev polní. Foto Jozef Chavko / archiv Ochrany dravcov na Slovensku
Zdroj: https://www.koroptvicky.cz/clanky/darujte/adoptuj-koroptev—vyhlaseni-podpory-2020.html
Policistům se nepodařilo zjistit, kdo otrávil na Klatovsku kriticky ohroženého luňáka červeného. Dravec byl nalezen uhynulý v dubnu u Kvasetic. Pitva prokázala, že měl v těle stopy jedu karbofuran, který byl podle vyjádření veterinářů příčinou smrti. „Nepodařilo se zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání konkrétní osoby, proto byl případ odložen,“ uvedla policejní mluvčí Dagmar Brožová. Policie zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu týrání zvířat. Toho se měl dopustit neznámý pachatel tím, že na místě veřejně přístupném nastražil návnadu obsahující jedovatou látku, kterou luňák pozřel a následkem otravy uhynul. Mrtvého ptáka našla náhodná kolemjdoucí na okraji lesní cesty. „Podle vyhlášky k zákonu na ochranu přírody a krajiny jde o kriticky ohrožený druh ptáka,“ uvedla mluvčí. Případ prověřovali policisté z oddělení hospodářské kriminality. Ti nezjistili, kdo a jakým způsobem nastražil ve volné přírodě návnadu s karbofuranem. Žádná další uhynulá zvířata v okolí nálezu mrtvého luňáka nalezena nebyla.
V mokřadech se daří třeba vodoušům rudonohým, kteří jsou v Česku kriticky ohroženým druhem. Ještě v polovině minulého století jich přitom v zemi hnízdily stovky párů. Letos zahnízdili vodouši celkem na 12 místech jižní Moravy. Také tuto oblast České republiky ale začíná výrazně trápit sucho. A právě proto je důležité dbát na udržení vody v krajině, vysvětlují odborníci. „Kde je voda, tam je i život. Také kolem rybníků je koneckonců mnohem víc života než kdekoli jinde,“ říká předseda jihomoravské pobočky Českého svazu ornitologického Jan Sychra a dodává, že ještě v polovině 20. století byly počty vodoušů v Česku mnohem vyšší. Biotopy, které u nás těmto druhům schází, jsou podmáčené vlhké louky nebo luční rybníky, jejichž břehy plynule přecházely v zeleň. „Právě ty pozvolné přechody vody do vlhké louky je to, co zaniklo,“ uvádí Sychra.
