Podmáčená lokalita, zvaná “Žabák“ u Lysé nad Labem má zaniknout kvůli stavbě komplexu Svět záchranářů, který tu chce postavit Středočeský kraj (psali jsme ZDE). O hnízdní a rozmnožovací lokalitu by přišly desítky druhů vzácných a ohrožených ptáků, obojživelníci, plazi i savci. Zatímco Středočeský kraj již před několik dny vydal prohlášení, že stavba Světa záchranářů není v tuto chvíli prioritou a lze jednat i o nalezení jiné lokality, a proti záměru zničit mokřad se postavily odborné instituce, ministerstvo životního prostředí v čele s Richardem Brabcem a rovněž část místních obyvatel, město Lysá zahájilo výkopové práce, které mohou mokřad poškodit a odvodnit. To vše v hnízdní době.
„Dle nám dostupných informací jde o výměnu trubky ve strouze za trubku s větším průměrem a práci zadalo vedení města. Té trubky, kterou město přibližně před dvěma měsíci měnilo za částku téměř 50 tis. Kč. Bagrováním dochází také k úpravám koryta strouhy. Tento zásah může ohrozit mokřad a přichází ve chvíli, kdy Ministerstvo životního prostředí důrazně požaduje po našem městě ochranu mokřadu. Okamžitě jsme kontaktovali Policii ČR, Ministerstvo životního prostředí, Českou inspekci životního prostředí a pár dalších důležitých lidí a institucí. ČIŽP na místo vyslala své inspektory, kteří se s místem a jeho okolím seznámili a budou se tímto zásahem dále zabývat“ píší zástupci sdružení Lysá nás spojuje na svém Facebookovém profilu.
Snaží se město Lysá nad Labem cíleně odvodnit mokřad? Situace z 4. 6. 2020. Foto archiv Lysá nás spojuje
Podmáčená stanoviště „Žabák“ na leteckém snímku z roku 2015. Foto mapy.cz
„Územím protéká vodní tok. Na jaře letošního roku došlo na trase vodního toku k ucpání propustku pod komunikací a tím nedocházelo k řádnému odvodnění. Tato situace způsobila zaplavení louky a tak se vytvořilo zdání mokřadu. Po vyčištění propustku se situace vrací k normálu,“ říká radní Lysé nad Labem Jiří Havelka. Jeho slova se však nezakládají na pravdě, jak dokazuje nejen rozvinutý litorální porost v místě, tak i letecké snímky starší jednoho roku.
„Území má jako ostrůvek mokřadních biotopů v jinak suché intenzivně obdělávané krajině velký význam zejména pro ptáky, nejen pro druhy hnízdící, ale také jako tahová zastávka v průběhu migrace,“ upozorňuje RNDr. Radek Lučan z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jeho průzkum zde zjistil 79 druhů ptáků. Mokřad je stanovištěm například pro jeřába popelavého, dudka chocholatého nebo bekasinu otavní.
Odborníci upozorňují, že v období, kdy čelíme dlouhodobému suchu, je důležité vodu v krajině zadržovat a ne se naopak snažit mokřady vysušovat a ničit a vyhánět tak z krajiny vzácné živočichy silně závislé na vodě. Situace je o to absurdnější, neboť radní Havelka (po odvodnění stávajícího mokřadu) navrhuje využít pro vybudování opatření zadržující vodu v krajině městské pozemky, sousedící se stávajícím mokřadem.
Mokřady mají svůj význam i pro migrující živočichy. Vodouš šedý na mokřadu Žabák“. Foto Daniel Drahotský
Zdroj: https://www.nase-voda.cz/vyjadreni-mesta-lysa-nad-labem-ke-kauze-mokrad-zabak/
https://www.facebook.com/lysanasspojuje/
Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Daniel Drahotský
Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) je ve Slezsku a na severní Moravě relativně rozšířený druh. V červeném seznamu ptáků České republiky je hodnocený jako téměř ohrožený druh. Lejsek bělokrký obývá zejména starší dubové, bukové i smíšené porosty, ale najdeme jej i v městských parcích, větších zahradách a na hrázích rybníků s doupnými stromy. Ze zimoviště se tento druh lejska vrací v průběhu dubna a hned po příletu vyhledává vhodnou hnízdní dutinu, v jejíž blízkosti zpívá a vábí samičku. Jeho zpěv není příliš libozvučný, zato jeho černý frak by mu mohl závidět i José Carreras. Bílý límeček je hlavní znak, který ho odlišuje od podobného lejska černohlavého.
