• Ze zahraničí
  • Z domova
  • Zajímavosti
  • Věda
  • Média
  • E-zine
  • Rozcestník
June 23, 2025
  • O Avifauně
  • Diskuzní fórum
  • Mediální partnerství
  • Ze zahraničí
  • Z domova
  • Zajímavosti
  • Věda
  • Média
  • E-zine
  • Rozcestník
Autor

AVIFAUNA





Rozcestník
Na Borneu byl objeven ptačí druh, který byl 172 let nezvěstný
AVIFAUNA Publikováno 2.3.2021


Není obvyklé, aby se zvířecí druh, který je téměř po dvě staletí považován za vyhynulý, zčista jasna objevil a přepsal tak učebnice zoologie. Nečekané se stalo skutečností loni v říjnu na Borneu, kde dva místní obyvatelé v provincii Jižní Kalimantan na indonéské straně ostrova sbírali lesní plody. Přitom si všimli nezvyklého ptáka, kterého dosud ještě nikdy neviděli. Podařilo se jim ho lstí lapit a pořídit několik fotografií, které posléze poskytli místním vyznavačům birdwatchingu a ti pojali podezření, že jde o timálii černobrvou, ptáka, který měl být již téměř 200 let vyhubený. Poslali tedy snímky dál a po konzultaci s předními indonéskými ornitology dospěli k názoru, že jde skutečně o timálii černobrvou, informovala na svém webu mezinárodní organizace BirdLife International.

„Je neuvěřitelné dozvědět se, že jsme našli druh ptáka, o kterém odborníci předpokládali, že vyhynul,“ uvedl jeden ze dvou objevitelů timálie Muhammad Rizky Fauzan. „Když jsme na něj narazili, vůbec jsme nepředpokládali, že jde o nějakou vzácnost – mysleli jsme si, že je to jen další pták, na kterého jsme předtím v životě nenarazili,“ dodal. Společně s přítelem Muhammadem Surantem tak nejen potvrdili, že timálie černobrvá nevyhynula, ale zároveň rozluštili hádanku, odkud tento pták pochází. Vědecké publikace z 19. století totiž tápaly nad tím, zda tato timálie žije na Borneu nebo na sousedním ostrovu Indonésie či dokonce na Jávě. Ze zápisků ornitologů, kteří je pozorovali v 18. a 19. století, to totiž nebylo zcela zřejmé. Poslední přímá pozorování navíc pocházela z let 1843 až 1848, údajně rovněž z dnešní provincie Jižní Kalimantan na indonéské části Bornea.

Přímé místo nálezu nebylo tehdy ani nyní zveřejněno, ale podle informací BirdLife International se pozorování z poloviny 19. století zřejmě vztahovalo k okolí měst Martapura nebo Banjarmasin. Timálii černobrvou vědecky popsal v roce 1850 francouzský ornitolog Charles Lucien Bonaparte. Učinil tak na základě vzorku kožky ptáka uloveného o více než 100 let dříve, ve 40. letech 18. století, kdy jej získal německý geolog a přírodovědec Carl ALM Schwaner při jedné z expedic do východní Indie. Přesné místo, kde byla timálie ulovena, nebylo jasné. Vědci předpokládali, že se tak stalo na Jávě. Až v roce 1895 švýcarský ornitolog Johann Büttikofer upozornil, že Schwaner se podle dalších jeho zápisků tou dobou pohyboval na Borneu. „Senzační nález potvrzuje, že timálie černobrvá pochází z jihovýchodního Bornea, čímž končí zmatek okolo jejího původu,“ říká Panji Gusti Akbar z indonéské organizace na ochranu ptáků Birdpacker, hlavní autor článku, v němž byl nález timálie oznámen odborné veřejnosti.

Vůbec poprvé je také možné popsat, jak timálie černobrvá vypadá, protože jediný zachovaný vycpaný exemplář v muzeu vykazuje trochu odlišné barevné znaky. „Liší se barvou duhovky, hlavy a nohou,“ říká Akbar. Podle něj je ale všeobecně známé, že tyto části těla preparovaných ptáků časem blednou nebo mění barvu v důsledku preparace a použitých chemikálií. Panji Gusti Akbar upozornil, že objev timálie černobrvé je dobrou zprávou o tom, že druh přežil i navzdory masivnímu odlesňování na Borneu a ztrátě přirozených stanovišť. „Zároveň ale je ale velmi pravděpodobné, že tento druh bude vážně ohrožen dalším úbytkem vhodných biotopů,“ dodal. Podle spoluautora článku o objevu timálie černobrvé Teguha Willyho Nugroha, zaměstnance národního parku Sebangau v Jižním Kalimantanu, objev potvrdil důležitost zapojení místních obyvatel do sítě pozorovatelů indonéské přírody, zejména pak při hledání méně známých druhů. Klíčové to je zejména v odlehlých oblastech, kam se vědci těžko dostávají. „Je úžasné, že se nám podařilo zdokumentovat jeden z nejpozoruhodnějších zoologických objevů v Indonésii, ne-li v celé Asii, a to převážně prostřednictvím online komunikace uprostřed pandemie koronaviru, která nám brání v návštěvě místa nálezu,“ prohlásil Teguh. Zároveň poukázal na to, že objev potvrzuje, jak špatně je zmapovaná rozsáhlá avifauna Indonésie, která je nejbohatší z celé Asie a čítá přes 1 700 druhů, převážně endemických ostrovních ptáků. „Když si uvědomíte, že předtím byla timálie černobrvá pozorovaná v době, kdy ještě nebyla zveřejněna Darwinova teorie o původu druhů a dnes již vyhynulý holub stěhovavý patřil mezi nejpočetnější druhy ptáků, zamrazí vás,“ říká koordinátor organizace BirdLife Asia Ding Li Yong Flyways. „Kdo ví, jaké další bohatství leží skryto hluboko v legendárních deštných pralesích Bornea – zejména pak v indonéské části ostrova – a proto je nanejvýš důležité je zachovat pro budoucí generace.“

Převzato z magazínu Ararauna

Zbytek celého článku k přečtení: ararauna.cz

Foto: Birdlife org.


Číst dále
0




Nejnovější  / Z domova
Slezská ornitologická společnost vyhlásila ptákem roku sovu pálenou. Pomoci můžete i vy!
AVIFAUNA Publikováno 1.3.2021


Sova pálená (Tyto alba) je u nás v posledních desetiletích hodnocena jako silně ubývající druh. Hnízdí na věžích kostelů, půdách domů, ve  stodolách apod. Hnízdění je závislé na dostupnosti potravy, kterou z 90 % tvoří drobní hlodavci. V letech hojných na potravu může zahnízdit i dvakrát ročně, naopak v letech s nižším stavem hlodavců nemusí hnízdit vůbec. Hnízdní aktivita sovy pálené začíná již koncem zimy. Snůška, nejčastěji v počtu 3–7 vajec, je snášena na holý podklad. Mladí jedinci vylétají z hnízda 8–10 týdnů po vylíhnutí. Hodnocení poklesu početnosti hnízdních párů komplikuje skutečnost výše uvedené silné závislosti hnízdění na dostupné potravě. V červeném seznamu ptáků již patří mezi kriticky ohrožené druhy s odhadem početnosti pro ČR v počtu 100–200 párů.

Právě pro její zranitelnost výbor Slezské ornitologické společnosti (SOS) vyhlásil sovu pálenou pobočkovým ptákem let 2021–2022. „Rádi bychom vyzvali všechny členy SOS, ale i další zájemce, aby se podle svých možností zapojili do mapování výskytu a hnízdění sovy pálené v zájmovém území naší pobočky. Tedy Moravskoslezský kraj a okres Vsetín,“ říká jednatel SOS Emil Morav.

Zapojte se do monitoringu sovy pálené

Mapování druhu proběhne v březnu a dubnu tohoto roku (v roce 2022 bude mapování navazovat na rozsah a zkušenosti z mapování v letošním roce). Zájemci o mapování si vyberou přesně vymezenou oblast (vybrané obce budou chápány jako katastrální území obcí), kterou sdělí koordinátorovi mapování na e-mail Emil.Morav@seznam.cz. Koordinátor mapovatelům pošle do dvou dnů jednoduchý záznamový arch pro záznam výsledků mapování. Ve vybrané oblasti by měly být provedeny dvě kontroly (první v březnu a druhá v dubnu), které se zaměří na vhodné objekty – kostely, zámky, zemědělské objekty, zchátralá stavení apod. Kontroly objektů by měly probíhat po setmění a u jednotlivých kontrolovaných objektů doporučujeme setrvat po dobu 10 minut. V případě, že bude mapovatel chtít využívat hlasovou provokaci, prosíme, aby byl tento záměr předem nahlášen, protože v některých oblastech bude probíhat monitoring prostřednictvím akustických záznamů na diktafony. Použití provokace hlasem by pak mohlo být chybně vyhodnoceno jako výskyt sovy pálené v dané lokalitě. Při zjištění obsazeného teritoria doporučujeme provést následnou kontrolu také v květnu–červnu zaměřenou na zjištění úspěšnosti hnízdění a odhad počtu mláďat.

„Výsledky mapování nám pomohou zjistit početnost hnízdních párů sovy pálené v mapovaných oblastech, a tím i potvrdit či vyvrátit trend úbytku tohoto druhu. Na obsazených teritoriích budou vyhodnoceny možnosti ochrany druhu, případně realizována konkrétní opatření,“ doplňuje Emil Morav.

Portrét sovy pálené. Foto Meg Jerrard / Unsplash.com

Zdroj: http://www.sos-cso.cz/ / Titulní foto: Keith Lazarus / Unsplash.com


Číst dále
0




Nejnovější  / Z domova
Zapojte se do jarního monitoringu koroptví
AVIFAUNA Publikováno 28.2.2021


Koroptev polní (Perdix perdix) je vlajkovým druhem české zemědělské krajiny, který před sto lety hnízdil na okraji snad každého políčka, na mezi nebo na pastvině. Však tehdy jejich počet dosahoval i pěti miliónů. Byli to ptáci užiteční drobným zemědělcům a statkářům, kteří byv  takových počtech by i dnes nahradily chemické postřiky proti plevelům a hmyzím škůdcům.  Koroptev polní sleduje, chrání a podporuje od roku 2000 organizace Naše společná krajina v rámci projektu Čiřikání.

„Kořistnické využívaní zemědělské krajiny její počty snížilo na pouhá 1,3 % původní populace. Na mnoha místech naší země již vyhynula, jinde přežívají jen početně slabá hejnka. Další existence druhu je v ohrožení. Poslední dekády měsíce února spadá vrchol rozštipování zimních koroptvích hejnek do hnízdní párů. Uvidíte-li tedy v těchto dnech, ale i celý následující měsíc březen, koroptví hejno, pár koroptví nebo osamělého jedince, uvítáme vaše údaje. Vaše cenná data pomáhají chránit a podporovat kriticky ohroženou českou koroptví populaci,“ říká Petr Rejzek z organizace Naše společná krajina.

Pokud se chcete zapojit do jednoduchého monitoringu koroptví, vyplňte prosím údaje o svém pozorování zde v on-line formuláři.

Rodiny koroptví s mláďaty zůstávají spolu i po vyhnízdění a hejnko společně přečkává i zimu. Zima je vedle chladného a mokrého jara největším nepřítelem koroptví a tuhé zimy dokázaly zdecimovat jejich populace více než lov. Tyto přírodní regulační mechanismy však koroptve dokáží díky své vysoké rozmnožovací schopnosti rychle eliminovat. Proti civilizačním vlivům typu chemizace, rychle jedoucích sekaček a mizení hnízdních biotopů jsou však koroptve bezbranné. Po rozpadu zimních hejn začínají mladí kohoutci obhajovat nová teritoria. Jejich hlas je, vzhledem k nenápadnému zbarvení, poměrně nápadným a svoji přítomnost nejsnáze prozradí:

https://avifauna.cz/wp-content/uploads/2021/02/XC531875-koroptev-polní-Perdix-perdix.mp3

Koroptev polní. Foto Ekaterina Chernetsova / CC BY 2.0

Zdroj: https://www.koroptvicky.cz/

https://temata.rozhlas.cz/koroptev-polni-7970615

https://www.xeno-canto.org/531875

Text: Lukáš Kadava / Titulní foto: Ekaterina Chernetsova / CC BY 2.0


Číst dále
0




Nejnovější  / Z domova
Trutnovští nabídnou ptákům ve městě k hnízdění více než 200 budek
AVIFAUNA Publikováno 27.2.2021


O ptáky hnízdící v dutinách bude v Trutnově dobře postaráno. Město Trutnov pokračuje v úspěšném projektu instalace ptačích budek. K loňským 67 sýkorníkům nyní přibylo 140 sýkorníků, špačníků a netopýrníků. V lednu 2020 nechaly Technické služby ve spolupráci s městem nainstalovat po městě celkem 67 nových ptačích budek, tzv. sýkorníků. Letos v lednu byl projekt vyhodnocen s tím, že jich drtivá většina, tedy 61, byla ptáky během roku využívána. „Z výsledku jsme měli velkou radost, protože v jiných městech bývá úspěšnost takových projektů nižší než 50 %,“ říká Vendula Kasperová, vedoucí Odboru životního prostředí MěÚ Trutnov. Radnice se proto rozhodla v projektu pokračovat.

Technické služby vytipovaly nové lokality a nechaly instalovat 140 nových budek. „Tentokrát jsme kromě sýkorníků nainstalovali také netopýrníky a špačníky. Chceme, aby v Trutnově hnízdily rozmanité druhy ptactva a toto je jeden ze způsobů, jak jim pomoci,“ vysvětluje Jitka Metelková, vedoucí střediska veřejné zeleně, Technické služby Trutnov, a dodává, že „netopýři jsou také nedílnou součástí trutnovské fauny a netopýrníky jim nabízí úkryt před možnými predátory.“ Mezi vybrané lokality s novými budkami patří ul. Benešova, ul. Národní, ul. Palackého, sídliště Zelená Louka, stromořadí podél cyklostezky na Horní a Dolní promenádě a letní areál na Bojišti.

Nejen sýkory dostaly nové budky. Dřevěný domov město nabídlo také místním skorcům. Skorec vodní je sice pěvec, ale svou kořist získává téměř výhradně pod vodou. Potápí se za ní do horských bystřin a do potoků. Skorec se pomocí křídel potopí do zhruba půlmetrové hloubky, tam běhá opět za vydatné pomoci křídel po dně a buď odhrnuje kamínky zobákem, nebo je odhazuje nožkami a sbírá kořist, především bezobratlé živočichy.  „Výskyt skorce vodního pro nás byl velkým překvapením. Nechali jsme proto nainstalovat i pět polobudek pro tento vodní druh. Ty se speciálně umisťují pod mostní konstrukce,“ dodává Vendula Kasperová.

Instalace budek v Trutnově. Foto Michaela Dědková

Zdroj: TZ Město Trutnov, 26. 2. 2021 / Titulní foto: Luboš Vaněk / http://www.foto-vanek.cz/


Číst dále
0




Nejnovější  / Z domova
Praktická ochrana sov v Olomouckém kraji v roce 2020
AVIFAUNA Publikováno 23.2.2021


Početnost sov v krajině omezuje kromě množství a dostupnosti potravy také nabídka hnízdních příležitostí. Dlouhodobý nedostatek přirozených hnízdišť v zemědělsky využívané krajině a v běžným způsobem obhospodařovaných lesích, tedy v prostředí s poměrně dobrou nabídkou potravy, může v některých oblastech limitovat početnost i zcela běžných sov (blíže ZDE). Ochrana sov je rovněž součástí biologické ochrany lesa. Součástí přeměny lesů do stavů blízkého přírodě je podpora přirozených nepřátel lesních škůdců, respektive zlepšení životního prostředí ptactva.

Opuštěná snůška sýce rousného z důvodu nedostatku potravy, Horní Údolí (okres Jeseník). Foto archiv TYTO, z. s.

V roce 2020 ochránci přírody z organizace Tyto z.s. prováděli kontrolu a údržbu 80 instalovaných hnízdních budek pro sýce rousného v Olomouckém kraji, v pahorkatinách Hrubého a Nízkého Jeseníku, Rychlebských hor, Hanušovické, Zábřežské a Zlatohorské vrchoviny. Cílem ochranářů byl monitoring obsazenosti hnízdních budek a početnosti hnízdících druhů sov v budkách a údržba hnízdních budek – oprava poškozených, výroba a reinstalace zničených hnízdních budek (těžbou, vandaly, pádem stromu apod.). Rok 2020 byl pro lesní druhy sov, zejména ve vyšších polohách, potravně podprůměrný. Přesto ochranáři zaznamenali celkem 21 obsazených hnízdních budek sovami (26 %), a to sýcem rousným – 1 párem a puštíkem obecným – 20 páry. Sovy však v tomto roce měly v průměru nižší počty vajec a vyváděly nižší počty mláďat.

„Počet vajec ve snůškách puštíka obecného jsme zjistili v 17 případech – sneseno bylo celkem 46 vajec, v průměru 2,71 vejce na snůšku. Z 20 obsazených budek puštíkem obecným byl počet vyvedených mláďat zjištěn přímou kontrolou u 17 budek, ze kterých bylo vyvedeno 39 mláďat, tedy 2,44 vyvedených mláďat na úspěšně hnízdící pár a 2,29 mláďat na započaté hnízdění. Z kontrolovaných hnízdních budek v roce 2020 bylo vyvedeno celkem 46 mláďat puštíka obecného. Hnízdění sýce rousného bylo neúspěšné, kdy jsme při kontrole nalezli opuštěnou snůšku 2 vajec. Z dalších druhů hnízdily v hnízdních budkách sýkory,“ přibližuje loňské výsledky Karel Poprach z organizace Tyto z.s.  Celková obsazenost hnízdních budek v tomto roce dosáhla 35 %. Při  realizaci projektu ochrany sov ochranáři úzce spolupracují s vlastníky lesních porostů.

Mláďata puštíka obecného, Hynčina (okres Šumperk). Foto archiv TYTO, z. s.

Zdroj: TZ Tyto z.s., 3. 2. 2021 / Titulní foto: Andreas Trepte / CC BY-SA 2.5


Číst dále
0




Rozcestník
Nezamrzající nádrže u ukrajinské jaderné elektrárny přitahují labutě
AVIFAUNA Publikováno 21.2.2021


Teplé vody v rezervoáru u Chmelnycké jaderné elektrárny na západě Ukrajiny si v zimě užívají desítky labutí. Jelikož zařízení využívá vodu z jezera k chlazení a vypouští ji pak zpět, vodní nádrž nikdy zcela nezamrzá. Vědci říkají, že ptáci na toto místo migrují z celé Ukrajiny i dalších míst východní Evropy, napsala agentura Reuters. „Ptáci nemusejí vynakládat žádné zvláštní úsilí, aby se dostali k Černému moři, cítí se tady pohodlně,“ tvrdí Oksana Holovkovová, šéfka vědeckého oddělení nedalekého národního přírodního parku. A protože teplota vody v rezervoáru nikdy neklesá pod deset stupňů Celsia, nádrž oplývá také korýši a vodními rostlinami, kterými se mohou labutě krmit.

Jezero o rozloze zhruba 20 kilometrů čtverečních se stalo rovněž populárním cílem místních výletníků. „Je skvělé mít takové sousedy,“ řekla Reuters jedna z místních obyvatelek, která přišla elegantní opeřence krmit. „Přilétají každou zimu, což znamená, že se jim líbí místo i to, že je lidé krmí. Cítí se zde dobře. Je výborné, když si zachováme lidskost a ptáci to pocítí,“ dodala. Podle Holovkovové se rezervoár v zimě, kdy teploty na Ukrajině mohou prudce klesnout do minusových hodnot, stává domovem také pro další vodní ptáky.

Převzato ze serveru Ekolist.cz

Zbytek celého článku k přečtení: Ekolist.cz

Foto: Lukáš Kadava


Číst dále
0




Nejnovější  / Z domova
Na Příbramsku bylo nalezeno 15 patrně otrávených ptáků!
AVIFAUNA Publikováno 21.2.2021


U obce Sedlice u Rožmitálu pod Třemšínem bylo nalezeno šestnáct mrtvých zvířat včetně orla mořského, dvou jestřábů lesních a tří kání lesních. Pravděpodobně byli otráveni. Psovodka České společnosti ornitologické (ČSO) Klára Hlubocká byla v sobotu policií přivolaná po nálezu mrtvého orla mořského s typickými příznaky otravy (křečovitě roztažená křídla a zaťaté pařáty). Nálezů mrtvých zvířat bylo nakonec tak velké množství, že se hledání v terénu od dopoledne protáhlo do nočních hodin. Případ si převzala kriminální policie. Zda se jednalo o otravu nervovým jedem karbofuranem, který pytláci k likvidaci dravců používají nejčastěji, určí pitva.

Psovodka ČSO Klára Hlubocká přijela na místo na žádost policie poté, co byl nalezen mrtvý orel mořský. „Celkový počet nalezených mrtvých zvířat je 16. Jedná se o největší nález, který jsme zaznamenali na jedné lokalitě,“ říká Hlubocká, která se vyhledávání otrávených návnad a jejich obětí věnuje v ČSO od roku 2017. Kromě orla mořského byli na lokalitě dohledáni 2 jestřábi lesní, 3 káně lesní, 8 krkavců velkých, 1 straka obecná, 1 liška obecná. „Tito všichni jdou na pitvu, která určí, jak zahynuli. Kromě toho jsme nalezli také ještě zbytky dvou krkavců velkých a zbytek jedné káně lesní, u kterých kvůli stáří kadaveru pitvu provést nelze,“ říká Hlubocká.

Poloha, v jakých byla zvířata nalezena, a také nalezené kousky návnad, ukazují na otravu. Traviči a pytláci k trávení zvířat nejčastěji používají zvláště brutální způsob usmrcení – nástrahu s nervovým jedem karbofuranem, po jehož požití zvíře umírá bolestivě v křečích. Samotné držení jedu karbofuranu je trestným činem a v celé Evropské unii je jeho držení zakázané už od roku 2008. Dříve se užíval jako pesticid v zemědělství. Od roku 2017, kdy existuje terénní psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii 78 případů, jejichž obětí se stalo více než 200 ptáků.Letos si policie převzala už čtyři případy.

Začátkem února tohoto roku obvinili policisté ze smrti dvou orlů mořských, které našli ochránci přírody v březnu 2019 u Mečichova na Strakonicku policisté 60letého místního rybníkáře. Na ptáky podle nich použil jed karbofuran. Šéfka strakonických žalobců Věra Smíšková Právu potvrdila, že na muže v souvislosti se smrtí ptáků už podala obžalobu pro tři trestné činy. Obžaloba muže viní z týrání zvířat, neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a z přechovávání omamných a psychotropních látek.

Celkový počet mrtvých zvířat nalezených u Sedlice na Příbramsku je 16. Případ si převzala kriminální policie. Foto Klára Hlubocká

Zdroj: TZ ČSO 20. 2. 2021 / Titulní foto: archiv Ochrana Fauny

https://www.novinky.cz/krimi/clanek/orly-na-strakonicku-otravil-rybnikar-tvrdi-obzaloba-40350867


Číst dále
0




Nejnovější  / Z domova
Ochranáři odstranili na Děčínsku nelegální ferraty, které ohrožovaly sokoly
AVIFAUNA Publikováno 21.2.2021


V první půli února 2021 proběhla demontáž nelegálních ferrat v přírodní rezervaci Vrabinec na Děčínsku.  Bez vědomí úřadů tu postupně vzniklo sedm nelegálních zajištěných cest, které poškodily zdejší cennou přírodu. Kvůli častému rušení se například nezdařilo hnízdění zvláště chráněných druhů ptáků, jako jsou sokol stěhovavý a výr velký. Jedna ferratová cesta dokonce vedla metr od hnízda sokolů. Sokoli později hnízdo opustili ve fázi inkubace snůšky. Demontáž ferrat zajistila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO České středohoří společně s obcí Těchlovice a Českým horolezeckým svazem.

„Staviteli byla v přestupkovém řízení vyměřena pokuta a zároveň byl vyzván k odstranění ferrat. Dlouhodobě však odmítá spolupracovat. Protože se blíží začátek hnízdní sezóny ptáků, odstranila obec Těchlovice, která je vlastníkem pozemků, ferraty na vlastní náklady. Pomocnou ruku podali místní horolezci a především jednotka Hasiči-Rescue. Horolezecké aktivity jsou na Vrabinci nadále povoleny, vyjma období hnízdění. Pěší turisté mohou do rezervace vstoupit po značených cestách,“ vysvětluje Petr Kříž z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Odstraňování nelegální ferraty v přírodní rezervaci Vrabinec. Foto archiv AOPK ČR

Zdejší přírodu ferraty poškodily. Nejenže zmařily hnízdění sokolů, ale vysoký tlak návštěvníků vedl k intenzivnímu sešlapu dříve nedotčených skalních ploten s cennou florou. Utrpěla zejména část populace ohrožené tařice skalní. Masivní kovové prvky a lana ferrat narušily vzhled této krajinné dominanty a zároveň zasahovaly do pozůstatků středověkého hradu. „Agentura ochrany přírody a krajiny ČR rozhodně nehodlá blokovat rozvoj sportovních aktivit v chráněných územích. Sportovci nezřídka velkou měrou přispívají k aktivní ochraně významných lokalit. Je však třeba, aby své záměry konzultovali a realizovali v souladu se zákony a dle odborných doporučení. V loňském roce bylo instalacemi nelegálních via ferrat v přírodních rezervacích zmařeno hnízdění sokolů na dvou ze čtyř přirozených skalních hnízdišť v Českém středohoří,“ dodává Petr Kříž.

Kvůli nelegální ferratě se minulý rok také nezdařilo hnízdění sokolů na Kozím vrchu u Ústí nad Labem. Nelegální ferrata byla i zde odstraněna. Samice sokolů jsou na počátku hnízdění, a zejména při snášení a inkubaci vajec, velmi citlivé. Při pocitu ohrožení hnízdo nezřídka opustí. Velmi stresující je pro ně pohyb turistů a horolezců v blízkosti hnízda a nad jeho úrovní. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR proto každoročně uzavírají řadu míst, aby hnízdícím sokolům zajistili klid. V Českém středohoří se to týká Průčelské rokle nedaleko Brné nad Labem, Kozího vrchu, Vrabinci a části Vaňovských skal. I přes časté terénní kontroly někteří lidé dočasné uzavírky území nerespektují.

Zdroj: TZ AOPK ČR, 9. 2. 2021 / Titulní foto: Wikipedia Commons / CC BY 2.0


Číst dále
0




Nejnovější  / Z domova
Pro ptáky atraktivní lokalita v Brně má ustoupit výstavbě průmyslových hal
AVIFAUNA Publikováno 20.2.2021


Vedení města Brna chce v novém územním plánu povolit výstavbu dalších průmyslových hal na Černovické terase na jihu města. Tím by zanikla unikátní a cenná lokalita pro ohrožené ptáky, jako jsou koroptve, vlhy, břehule, pěnice vlašské a mnoho dalších. Proti novému územnímu plánu podala námitku a žádá město Brno, aby ochránilo tuto jedinečnou lokalitu a podporovalo ve městě udržování zeleně, která by sloužila nejenom zvířatům, ale i lidem. Prozatím tady mohou klidně žít koroptve, čejky či hrdličky divoké, už brzy je ale mohou vyhnat bagry a další stavební stroje. Černovická terasa na jihu Brna patří mezi tři ornitologicky nejcennější lokality ve městě. „Vedle Hádů a Holáseckých jezer tu hnízdí nejvíce zvláště chráněných druhů ptáků. Jenže na rozdíl od nich, Černovická terasa není chráněná zákonem, a proto tu podle územního plánu mohou vyrůst další průmyslové haly, což by pro ptáky byla zkáza,“ říká Jan Sychra z Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické.

Černovická terasa je veřejnosti známá především jako průmyslová zóna, kromě toho je ale také ornitologickým rájem. „Jde o unikátní lokalitu, která vznikla činností člověka. Najdeme tu například kulturní stepi a úhory či mozaiku biotopů po těžbě v různých fázích vývoje. Pozorovali jsme tu 122 ptačích druhů, z toho 38 ohrožených podle Červeného seznamu ptáků ČR a 43 zvláště chráněných druhů podle vyhlášky 395/1992 Sb. zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny,“ vysvětluje Jan Sychra.

Jako vlajkové druhy ptáků zde lze zmínit především břehuli říční (kolonie čítající dnes kolem 600 párů, na snímku), vlhu pestrou (kolonie asi 15 párů), bělořita šedého (asi 5 párů), koroptev polní (asi 12 párů), kulíka říčního (2–3 páry), čejku chocholatou (asi 20 párů), hrdličku divokou (asi 5–7 párů), chocholouše obecného (5–7 párů), bramborníčka černohlavého (do 5 párů), pěnici vlašskou (sasi 2 páry), ťuhýka obecného (asi 10 párů) a celou řadu dalších. Foto Jan Sychra

„Toto území má ohromnou biologickou hodnotu a je významné pro ochranu přírody nejen v rámci Brna, ale i širšího regionu. Přesto vedení města dlouhodobě přírodní hodnoty tohoto území ignoruje, což dokládají i navrhované změny územního plánu, které počítají s rozšiřováním průmyslové zóny na úkor zeleně,“ zdůrazňuje Sychra.

Jihomoravská pobočka ČSO se jako zástupce veřejnosti zapojila do připomínkování navrhovaných změn územního plánu podáním námitky, k čemuž byla zmocněna podpisy více než 1000 občanů Brna. „Požadovali jsme zachování zeleně v rozsahu dosluhujícího územního plánu a nerozšiřování průmyslové zóny do cenných biotopů. Důvodem k ochraně Černovické terasy je nejenom ochrana biodiverzity, ale i podpora rozsáhlých ploch zeleně plnících nenahraditelnou funkci v regulaci lokálního klimatu a v zadržování vody v krajině. Zelené části Černovické terasy navíc mají výjimečný potenciál pro občany města Brna, především žijící v okolních městských částech. Podobná místa s postindustriální minulostí, jako je Černovická terasa, která představují tzv. „novou divočinu“, jsou dnes v evropských městech využívána jako veřejný prostor, kde se mohou lidé potkávat, věnovat se rekreaci, kultuře, sportu či poznávání. Takové plochy pak mohou sloužit jak občanům města, tak ochraně přírody. Budování rozsáhlé průmyslové zóny v těsné blízkosti centra je z tohoto pohledu pouze ekonomicky motivovaným anachronismem podobným přístupu z 90. let,“ říká Sychra.

„Je to velmi složitá lokalita, snažíme se najít kompromis mezi připomínkami ornitologů, odboru životního prostředí, krajských úřadů a majitelů pozemků. Vymezujeme zde novou plochu pro ptačí centrum, které v původním návrhu nebylo a rozšiřujeme plochy zeleně kolem retenční nádrže, aby mohl vzniknout městský park. Zástavba se bude rozšiřovat na soukromých pozemcích, zatímco zeleň zůstane na pozemcích města zachována“ sděluje brněnský radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL).

„Bohužel, pan radní si pravděpodobně popletl plochy – ptačí centrum, tedy záchranná stanice pana Machaře, se sice také nalézá na Černovické terase, ale mimo nejhodnotnější území, o které jde. Stále to ale nic nemění na tom, že rozsáhlé plochy úhorů, křovin a lesů s desítkami zvláště chráněných druhů ptáků, obojživelníků a hmyzu jsou určeny k zástavbě,“ kontruje Sychra.

Situace kolem Černovické terasy se bohužel momentálně vyvíjí ve prospěch průmyslové zóny a navazující komerční zástavby na úkor zeleně. I když jakékoliv plánování v oblasti naráží na celou řadu problémů, od přítomnosti starých dobývacích prostorů či staré městské skládky až po zájmy majitelů pozemků, je na současném vedení města, aby konečně správně vyhodnotilo jedinečnou hodnotu území a využilo jeho potenciál do budoucna. K navrhovaným změnám územního plánu města Brna se od občanů města sešlo více jak 35 000 jednotlivých požadavků na úpravu. Z pohledu městské zeleně se však vedení města projevuje spíše bezohledně, jak dokládají plány na rušení zahrádkářských kolonií nebo absence použití koeficientu zeleně při novém územním plánování. Členové Jihomoravské pobočky ČSO se účastní jednotlivých jednání týkajících se území Černovické terasy a snaží se podílet na hledání k ohrožené přírodě šetrnějšího řešení. Aktuálně se spolu s městskou částí Černovice podílejí na plánu ponechání části Černovické pískovny po těžbě bez zavezení a s cílenou ochranou kolonií břehulí a vlh i do budoucna. Bohužel okolní rozsáhlé plochy stepí a úhorů jsou zatím stále určeny k zástavbě.

Krajina atraktivní pro ptáky i jako relaxační oblast pro místní obyvatele. Foto Jan Sychra

Zdroj: TZ ČSO 16. 2. 2021 / Titulní foto: Hans Illich-Edlinger / Unsplash.com


Číst dále
0




Rozcestník
V Městských lesích Znojmo si můžete adoptovat ptačí budku
AVIFAUNA Publikováno 19.2.2021


Mizící stromy v důsledku kůrovcové kalamity jsou problémem pro řadu ptáků, kterým ubývají přirozené hnízdní možnosti. Městské lesy Znojmo proto spustily akci Adoptuj si budku, jejíž cílem je opeřencům poskytnout nové hnízdní budky a umístit je na vhodná stanoviště v městských lesích. Akce potrvá do konce letošního září, uvedla Petra Maršounová ze znojemského městského úřadu.

Zájemci mají na výběr z několika druhů budek, a to buď pro sýkorníky či rehkovníky zhruba za 300 korun nebo větší pro kalouse ušatého, puštíka a sýce za 600 korun. Po instalování budky na místo obdrží GPS souřadnice a certifikát o adopci. „Sovy nám lesníkům pomáhají v ochraně lesa. Dokážou totiž ulovit velké množství hlodavců, kteří páchají obrovské škody nejenom v zemědělství, ale i na nově vysázených stromcích na pasekách. Trávení hlodavců se chceme rozhodně vyhnout. Stromy musí zpět do lesa, holiny se musí znovu rychle zazelenat,“ uvedla za městské lesy Jana Trojanová. Dřevo, ze kterého lesníci budky vyrobili, pochází z městských lesů, kde se pod záštitou certifikace PEFC hospodaří trvale udržitelným způsobem. Cílem certifikace je zachování lesů a jejich rozšiřování, aby současné i budoucí generace, mohli využívat environmentálních, sociálních a ekonomických přínosů, které lesy nabízejí se zachováním zodpovědného přístupu k lesním ekosystémům a respektu k přírodě.

Převzato ze serveru Ekolist.cz

Zbytek celého článku k přečtení: Ekolist.cz

Foto: Annie Spratt / Unsplash.com

 


Číst dále
0




5
Novější články Starší články
  • - Reklama -
  • Newsletter

    Dostávejte nejnovější články přímo do vaší e-mailové schránky!

  • Nejnovější články

    • 1
      Obnova přírodní rezervace Kotvice v CHKO Poodří by měla prospět ptákům
    • 2
      Proč drobní ptáci „zamrzají na místě“?


Aby vám nic neuletělo

Dostávejte nejnovější články přímo do vaší e-mailové schránky!

  • Avifauna je nezávislý český online magazín zasvěcený fascinujícímu světu ptáků. Projekt vznikl za ochotné finanční podpory milovníků ptactva a funguje pod záštitou stejnojmenné neziskové organizace Avifauna z.s.

  • Facebook

  • O Avifauně
  • Diskuzní fórum
  • Mediální partnerství
  • Ochrana osobních údajů
  • Kontakt
© 2024 Magazín Avifauna | ISSN 2571-0737 | Avifauna z.s.
Pak stiskněte enter a my to pro Vás najdeme!