Bude povolena aplikace jedu proti hrabošům na povrch půdy. Ornitologové opět upozorňují na nebezpečí!

V těchto dnech se na polích a v jejich blízkosti sdružují poštolky, káně lesní a další dravci, kteří tu loví především hraboše. Na životě je nyní může ohrozit rozhodnutí ministra zemědělství. Ministerstvo zemědělství (MZe) dnes informovalo, že na pozemcích, na kterých populace hraboše překročí pětinásobek prahu škodlivosti, budou moci inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského nařídit povrchovou aplikaci jedu. Ornitologové upozorňují, že prudký jed na životě ohrozí dravce a další ptáky a živočichy, kteří se hraboši živí. Na otravu fosfidem zinku, který je účinnou látkou jedu Stutox, loni během několka dnů zahynuli sedítky zajíců, bažanti a dva čápi bílí „Rozsypání jedu způsobí úhyny dravců, sov, lasiček, tedy našich spojenců v boji s hraboši. Zatímco hraboši se zvládnou namnožit rychle, dravcům to bude trvat léta. Trávení je rychlé a jednoduché a řešením, které jen konzervuje nedobrý způsob hospodaření,“ říká k rozhodnutí Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické (ČSO).

Inspektoři ústavu budou posuzovat situaci na konkrétních pozemcích. Ministerstvo zemědělství nadále upřednostňuje agrotechnická opatření pro likvidaci populace hraboše, jako je hluboká orba. Zemědělci také nadále mohou aktuálně aplikovat přípravek na hubení hrabošů cíleně do nor v povolené dávce 2 kg/ha.

Hrabošovi nahrává mítrná zima a intenzivní způsob zemědělství s velkými lány. „S hrabošem si lépe poradí pestrá krajina s křovinami a remízky, kde žije víc predátorů, kteří se na hraboše specializují. Krátkodobým řešením je možné podpořit přítomnost ptačích predátorů hrabošů například umísťováním berliček, ze kterých mají lepší rozhled. Dlouhodobým a vhodnějším řešením je vytvoření pestré krajiny namísto současných monokultur,“ říká zemědělský specialista ČSO Václav Zámečník. Ekologický zemědělec Martin Hutař potvrzuje, že hrabošovi lze čelit i bez jedu. „Zvýšený výskyt hraboše jsme sice zaznamenali, ale opravdu zásadní škody na úrodě nemáme. Důvodem je, že pravidelně ořeme na všech plochách a tam, kde je riziko přemnožení hrabošů, dáváme berličky pro káně a poštolky. Zároveň pěstujeme meziplodiny. Hlodavci pak mají z čeho vybírat a neškodí tolik na hlavních plodinách,“ říká Hutař.

Ornitologové i nadále apelují na veřejnost, aby si pečlivě všímala, co se v krajině děje! Pokud zjistíte, že na poli leží granule jedu nebo tam jsou uhynulí živočichové, pošlete informaci na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podatelna@ukzuz.cz a v kopii na ČSO cso@birdlife.cz. Zároveň prosíme o vkládání případů nalezených ptáků do naší databáze birds.cz.

Česká společnost ornitologická dlouhodobě upozorňuje, že kvůli intenzivnímu zemědělství mizí z České republiky polní ptáci, zhoršuje se kvalita půdy a povrchové i podzemní vody jsou znečištěné pesticidy. Prostřednictvím petice předané v prosinci apelují na ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství a pestrou krajinu. Petici podepsalo přes 56 tisíc lidí (psali jsme ZDE).

Podstatnou složku potravy káně lesní u nás činí hraboš polní (32–71 %). V závislosti na jeho množství a dostupnosti se v její potravě objevují další složky – ptáci (zvláště mláďata pěvců), další drobní hlodavci (myšice rodu Apodermus a norník rudý), hmyz a plazi. Foto Jiří Bartoš / http://www.bartosphoto.cz/

Zdroj: TZ ČSO 23. 1. 2020 / Titulní foto: Andreas Trepte / CC BY-SA 2.5