Tetřívek je dnes doma hlavně ve Skandinávii a na Sibiři. Ve střední Evropě je rozšířen jen ostrůvkovitě a to většinou pouze v horských oblastech. U nás se ještě na počátku 20. století vyskytoval na většině území, v současnosti se jeho rozšíření omezuje na některá pohraniční horstva – Krušné hory, Šumavu, Krkonoše a Jizerské hory. V Jizerských horách, kde při vyhlašování Ptačí oblasti Jizerské hory na počátku milénia dosahovala početnost tokajících kohoutků téměř stovky, čítá populace v současné době okolo 30 samců, tedy méně než 1/3.
Podobně jako v Krkonoších (psali jsme ZDE), i v Jizerských horách se v těchto dnech začnou objevovat nové žluté cedulky připomínající svým designem australské dopravní značky. Bude je zde instalovat Správa chráněné krajinné oblasti Jizerské hory společně s Lesy České republiky na místech, kde chce požádat návštěvníky hor o spolupráci v ochraně silně ohroženého ptačího druhu tetřívka obecného. „V terénu na rozcestníky umístíme informační tabule vybízející, aby se návštěvníci hor drželi jen na turistických cestách a nedělali hluk, který by tetřívky rušil. Zejména v zimě může totiž vyplašení pro tyto ptáky znamenat fatální následky. Cedule jsou součástí naší informační kampaně pro rok 2019 Tetřívek obecný – v Jizerkách jsem (ještě) doma. Spolu s Krkonošským národním parkem chceme veřejnosti představit problematiku ochrany tohoto u nás mizejícího druhu,“ vysvětluje vedoucí Správy CHKO Jizerské hory Tomáš Korytář.
Propojení s Krkonošemi není náhodné. Pro přežití tetřívků v Jizerských horách je důležité udržet výměnu genetické informace s jedinci z Krkonoš. Krkonošsko-jizerskohorská populace tetřívka je vedle krušnohorské poslední ještě relativně početnější, na níž závisí přežití druhu v celé ČR. Ze sčítání tokajících samců však vyplývá, že i tady se počty těchto ptáků snižují. V Jizerských horách zbývá posledních 30 kohoutů a hrozí, že při stávajícím trendu do dvaceti let v našich severních horách tetřívek vyhyne.
Nejvyšší početnosti dosahovala tetřívčí populace v Jizerkách na počátku devadesátých let minulého století, kdy pro ni rozsáhlá bezlesí po imisní kalamitě a malá návštěvnost hor představovala ideální podmínky. Pro záchranu tetřívků je klíčové právě vhodné prostředí. Vyhovuje jim mozaika přirozených i umělých bezlesí, rašelinišť a lesních porostů různého stáří. „Změnu přírodních podmínek se v posledních letech snažíme ve prospěch tetřívka řešit s kolegy lesníky z Lesů ČR. Na více než čtyřiceti hektarech lesníci vytvořili tetřívčí centra, speciální plochy s velmi řídkým porostem stromů, vhodné k toku i hnízdění. Podstatným viníkem rychlého úbytku tetřívků je i rušení lidmi, chceme se proto nyní zaměřit na spolupráci s veřejností. K omezení vlivu extrémní návštěvnosti náhorní plošiny, kde dnes není potřebný klid v zimě, v létě, ve dne ani v noci, budeme potřebovat spolupráci nejen lesních hospodářů, ale především všech rozumných návštěvníků,“ doplňuje Jiří Hušek, ředitel libereckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Mozaika přirozených i umělých bezlesí, rašelinišť a lesních porostů různého stáří – biotop tetřívka obecného v Jizerských horách. Foto Vojtěch Marek
V roce 2019 budou pro místní obyvatele i návštěvníky Jizerských hor připraveny přednášky, informační a propagační materiály i informační tabule přímo v terénu, kde se veřejnost dozví, jak může s ochranou tetřívka pomoci. A pomoci může opravdu každý, už jen pochopením životních potřeb tetřívků a respektováním základních pravidel chování.
Titulní foto: Ondřej Prosický / http://www.naturephoto.cz/
