Početnost sýčka obecného (Athene noctua) na Slovensku klesá. Za poslední desetiletí se snížila minimálně o třetinu. I proto se na Slovensku rozbíhají aktivity na jeho záchranu. Nejnovějším úspěchem je adopce dvou mláďat do náhradních hnízd, která na Slovensku proběhla vůbec poprvé.
„Za hlavní příčinu dlouhodobého poklesu populace se považuje zánik lovišť – kosených a vypásaných travnatých porostů. Zemědělská družstva procházejí velkými změnami, mnohé areály pustnou a zarůstají buřinou, ve které má sýček jen pramalou šanci ulovit potravu. Při modernizaci budov se uzavírají podkroví, takže se významně snižuje nabídka míst k hnízdění. Když se k tomu připočte možná nepříznivá zima, intenzivní automobilová doprava a predace zejména kunou, sýček nemá šanci,“ říká Roman Slobodník z Ochrany dravcov na Slovensku.
Sýček si vlastní hnízdo nestaví, využívá dutin ve střešních konstrukcích a zdech apod. Tato místa jsou ale častěji přístupná pro predátory, popř. hrozí i vypadnutí mláďat. „V posledních letech instalujeme pro sýčka budky, speciálně upravené proti přístupu predátorů. Umožní i lepší kontrolu mláďat, jsou pro sovy bezpečnější a rovněž jsou vhodnější alternativou pro adopci. Sýček je ale specifická a svým způsobem tvrdohlavá sova. Do budek se mu moc nechce, a když, tak jen za účelem odpočinku či vytváření potravních zásob, hnízdění v budkách je u nás stále poměrně vzácné,“ říká Kristián Bacsa ze Státní ochrany přírody SR.
„Průlomovým prvkem se zdá být nový typ budek, podle vzoru z Anglie, v areálech družstev jsme jich umístili doposud šest. Zdá se, že tyto nové dřevěné konstrukce sýčky zaujaly. Zaznamenali jsme hnízdění v tomto typu budky v okrese Dunajská Streda a Trnava. Je to motivace do další práce a na podzim bychom na vhodných lokalitách po dohodě s družstvy určitě rádi pokračovali,“ dodává Kristián Bacsa.
Začátkem června se uskutečnila záchranná akce 6 mláďat, které rodičovský pár z neznámých příčin opustil. Dvě byla označená ornitologickým kroužkem a přidaná do jedné z nových budek k přibližně stejně starým sourozencům. Po vyvedení se mladí sýčci budou snažit usadit se v blízkosti lokality, kde byli odchovaní. Na okolní družstva proto přibudou další budky anglického typu. Počet budek vhodných pro sovy pálené a sýčky tak na Podunajsku překročí sedmdesátku. „Spolupráce se zemědělci je klíčová. Sýček a sova pálená obývají na západním slovensku pouze hospodářské objekty. Bezprostřední okolí družstev tvoří potravní biotop, důležití jsou hlodavci i hmyz, vázaný na pastviny. Samotní farmáři říkají, že sýčci a sovy pálené byli dříve v každé vsi a dnes jsou již velmi vzácní,“ doplňuje Slobodník.
Zdroj: TZ Ochrana Dravcov na Slovensku, 17. 6. 2020
Překlad: Lukáš Kadava / Titulní foto: Luboš Vaněk / http://www.foto-vanek.cz/